Popravy, hladomor a porážka Německa ve válce. Stalin je pro Rusy osobnost, pro historiky ale krutý diktátor

90’ ČT24: Stalin – 65 let od smrti diktátora (zdroj: ČT24)

Pátého března uplyne 65 let od smrti bývalého sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Podle historiků to byl jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách lidstva. Jeho vláda je spojena s čistkami, popravami i hladomorem. Přesto ho dnes část Rusů obdivuje a někteří jej dokonce považují za jednu z historicky největších osobností. Stalin a jeho činy byly tématem pořadu 90' ČT24 s odborníkem na Rusko a komentátorem Liborem Dvořákem, historikem Alexejem Kelinem, ruským politologem Michailem Chazinem a filozofem Michaelem Hauserem.

„Značná část ruské společnosti má velkou slabost pro silné, řekl bych až tyranské vládce. Začíná to už Ivanem Hrozným, přes Petra I.,“ míní Libor Dvořák, odborník na Rusko a komentátor Českého rozhlasu Plus.

„Pamatuji si na doby perestrojky, druhou polovinu 80. let, to byla doba velkých odhalení, která poměrně rychle skončila. V těchto letech byl Stalin označován za hlavního zloducha a Lenin byl naopak očišťován,“ říká Dvořák s tím, že během více než třiceti let se jejich vnímání postupně změnilo.

Podle historika, zástupce ruské komunity v Česku a člena Rady vlády pro národnostní menšiny Alexeje Kelina však mezi nimi velké podstatné rozdíly nebyly. „Josif Vissarionovič, stejně jako Lenin, Dzeržinskij a všichni další, to byli nejhorší zločinci 20. století. Pro mě osobně jsou to největší nepřátelé Ruska, protože se jim z Ruska podařilo udělat impérium zla,“ říká Kelin.

„A navíc to byl zdroj infekce, odkud se toto zlo šířilo po zeměkouli. Za drahé peníze, které chyběly ruskému národu, který si musel o to víc utahovat opasky,“ připomíná skutečnost, že Rusové vzápětí exportovali svou revoluci do světa.

„Prakticky všude, kde se tento režim dostal k moci, tak došlo k poklesu životní úrovně, všude probíhaly politické procesy,“ uvádí Kelin. Například Československo patřilo před druhou světovou válkou mezi nejvyspělejší země světa, zavedením sovětského modelu státu se ale o desítky míst propadlo.

„Názorný je rozdíl mezi Severní a Jižní Koreou, mezi východním a západním Německem. Je to prostě zločinecká ideologie,“ dodává Kelin.

  • Podle průzkumu, který vloni zpracovalo nezávislé středisko Levada, považují Rusové Josifa Stalina za historicky největší osobnost. Veřejnost ho pořád považuje za strůjce vítězství ve druhé světové válce.
  • Hned za Stalinem se o druhé a třetí místo dělí současný prezident Vladimir Putin s básníkem Alexandrem Sergejevičem Puškinem. Další příčku obsadil komunistický politik a revolucionář Vladimir Iljič Lenin a za ním byl car Petr I.
  • Při obdobném průzkumu před pěti lety se v první pětici žebříčku objevila stejná jména, jen prezident Putin tehdy skončil až pátý.
  • Do první desítky největších Rusů se probojovali ještě kosmonaut Jurij Gagarin, spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, sovětský maršál Georgij Žukov, carevna Kateřina II. a básník Michail Lermontov.

Lidé pozvedají obraz Stalina jako výraz nespokojenosti, míní ruský analytik

Jinak to vidí ruský analytik, politolog, televizní a rozhlasový moderátor Michail Chazin, který působí v rámci Ruského střediska vědy a kultury. To je pobočkou státní agentury, která si klade za cíl šíření informací o ruské historii a současnosti v zahraničí.

„V současném Rusku jsou různé síly v rámci politických elit, které mají velice různé pohledy na Stalina. Neexistuje jednotný pohled,“ upozorňuje Chazin. „V době Stalina počet vězňů na sto osob byl nižší než dnes a je nižší než v USA. U společnosti není pocit hrozby, že by se znovu zhmotnil obraz Stalina, nicméně v rámci elit ano,“ míní Chazin.

„Současná moderní společnost v elitách, které vznikly v rámci privatizace 90. let, má samozřejmě vztah jiný. Jejich logika je – Stalin byl ten, kdo střílel zloděje. A společenský pohled na věc je, že těch zlodějů střílel málo,“ domnívá se Chazin. Přičítá to politice v Rusku, včetně té, která podle něj probíhala „pod vedením amerických poradců“.

„Stalin dnes je mystický obraz. To, co vidíme, je pouze to, že systém vlády, který vznikl v 90. letech, nebyl pro dnešní dobu pravděpodobně nejlepší. Takže lidé jako výraz své nespokojenosti pozvedají obraz Stalina, který nicméně není stejný, jako byl ten Stalin historický,“ tvrdí ruský analytik a politolog Chazin.

90' ČT24 o roli Josifa Stalina a jeho dnešním vnímání v Rusku
Zdroj: ČT24

Že existuje Stalinův mýtus odlišný od skutečnosti, si myslí i filozof, zakladatel sdružení Socialistický kruh a člen Rady ČT Michael Hauser. „Nesouhlasím s psychologickým vysvětlením, že Rusové volají po silné ruce, protože v sobě skrývají jakýsi masochismus, chtějí být oběti, chtějí, aby je někdo popravoval,“ říká.

Důvody jsou podle něj jiné. „Vytváří se mýtus Stalina, ale zároveň jsou to důvody zcela reálné – že během Stalinovy éry se ze zaostalé země stala supervelmoc s kosmickým výzkumem a zadruhé že Spojenci by bez Stalina nebo Rudé armády prostě neporazili Německo. Byla industrializace, i když měla své oběti, ale vzestup byl velký. Popularita Stalina nepochází z toho, že v něm jeho obdivovatelé vidí diktátora nebo tyrana. Ale naopak z toho, kdo povznesl Rusko,“ myslí si filozof.

Stalin byl zločinec bez zábran, říká historik

Takovou interpretaci ale v pořadu ČT24 odmítl jak Libor Dvořák, tak i Alexej Kelin. „Cokoliv se vykládá o tom, jak zvedl Rusko a udělal z něj průmyslovou velmoc, to jsou opravdu jenom prázdné kecy. Tohle všechno proběhlo přesto, že tam byl Stalin. Kdyby tam nebyl, tak bylo daleko méně obětí,“ konstatoval historik Kelin.

Odmítá i dělit působení Stalina na lepší a horší období. „Stalin nikdy nepřestal být zločincem. Začínal loupežemi, na základě přání své matky studoval teologii, odkud ho vyrazili a začal těžce nenávidět církev. Byl to zakomplexovaný prcek, takže mu museli dávat bedničku pod nohy. Tihle lidé v sobě mají trpkost. Člověk, který byl zbaven jakékoli morálky, etiky, slušnosti. On šel za svým cílem naprosto bez zábran, likvidoval všechny svoje konkurenty. I ti, kteří mu pomáhali k moci, postupně všichni skončili na popravišti,“ připomíná Kelin.

Načítání...