Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) očekává, že by se počty nakažených koronavirem mohly začít zvyšovat ve druhé polovině listopadu. Kdy podzimní vlna epidemie začne, bude podle něj záležet především na počasí. Válek to řekl na středeční tiskové konferenci k očkovací kampani proti covidu-19 v pražské nemocnici Bulovka. Kampaň podle něj zabírá, výrazně se totiž zvýšil zájem rizikových skupin o vakcinaci.
Podzimní covidová vlna přijde v polovině listopadu, míní Válek. Vyzval k očkování
„Domnívám se, že čísla (nakažených koronavirem) začnou v druhé polovině listopadu narůstat. Může se to posunout ještě o týden, o dva, ale nebude to dřív,“ uvedl ministr. Podle ředitele Bulovky Jana Kvačka je očkování po rozvolnění veškerých opatření jediným způsobem, jak nenechat výrazně narůst počty nakažených v nemocnicích. „Pokud se nepřipravíme předem, pak to už nedohoníme,“ prohlásil. Válek doplnil, že plošná opatření vláda rozhodně neplánuje.
Cílem kampaně Očkujeme se pro život beze strachu je podle Válka zejména vakcinace seniorů. Do konce roku by podle něj bylo třeba naočkovat milion až 1,5 milionu starších lidí. „Teď se blížíme 700 tisícům,“ vyčíslil.
Zdravotníci se podle Válka chystají i na vlnu chřipky. Ta ale dosud zasahuje především děti, nikoli seniory. I přesto ministr nabádá, aby si lidé z rizikových skupin nechali dát vakcínu i proti této nemoci. Česko má podle něj zhruba milion dávek, což je v současnosti dostatek. Hlavní vlna chřipky by mohla do Česka dorazit na počátku příštího roku, odhadl.
Od počátku kampaně do středy si nechalo podle ministerstva aplikovat vakcínu proti covidu-19 přes 320 tisíc lidí. Zájem o přeočkování je mírně nižší než před rokem, kdy se začínaly podávat první posilující dávky. Za poslední měsíc se letos nechalo očkovat téměř tři sta tisíc osob, loni to bylo ve stejném období zhruba 347 tisíc. Alespoň jednu dávku si v Česku nechalo dát přes 65 procent populace. Přeočkována je asi třetina lidí, dvakrát necelých šest procent.
Loňská vlna
Epidemiologická situace je v současnosti výrazně jiná než před rokem. Loni na začátku listopadu mělo Česko v některých dnech i 9500 pozitivně testovaných za jeden den a začínala dosud největší vlna epidemie, následovaná ještě větší vlnou vrcholící na přelomu ledna a února, kdy za jediný den přibylo pozitivních i přes 57 tisíc.
Virus ale nezpůsoboval, díky očkování a promoření obyvatel, tak vážné stavy a v nemocnicích bylo méně nakažených než v březnu, kdy jejich počet činil najednou přes 9500. Na začátku prosince potřebovalo pobyt v nemocnici kolem 6500 lidí s covidem-19.
V současné době je převažující variantou koronaviru omikron, který u většiny lidí nemá tak závažný průběh jako ta původní. Virus je ale výrazně nakažlivější. Od konce června proto Česko prožilo dvě mírné covidové vlny, kdy maximum pozitivních testů za den byl kolem 4700 a v nemocnicích byly maximálně necelé dva tisíce covidových pacientů.
Epidemiolog: Otevře se debata o nutnosti izolací
Podle epidemiologa Rastislava Maďara se na jaře otevře mezinárodní odborná debata, zda budou ještě u covidu-19 nutné izolace a jak dlouhé. „Pokud nás příroda nepřekvapí nějakou jinou variantou, která by změnila očekávaný vývoj, tak stejně jako už není povinná karanténa, tak je možné, že s výhledem na teplejší sezonní období nebude povinná ani izolace. Anebo bude významně zkrácená,“ míní.
Ke covidu-19 by se pak podle něj přistupovalo jako k dalším respiračním nákazám, například chřipce. „Nakonec chřipka také může způsobit případy úmrtí,“ podotkl.
V současné době trvá povinná izolace týden od pozitivního testu. Česko samotné si podle Maďara nemůže stanovit, že dál nebude po nakažených izolaci požadovat. Mohlo by to znamenat potíže třeba při cestování. „Naše lidi by to mezinárodně stigmatizovalo,“ dodal.
V současné době je podle údajů ministerstva zdravotnictví v Česku v pracovní dny pozitivně testováno zhruba 600 až 1400 osob. Data podle Maďara příliš nevypovídají o virové nákaze v populaci. „Pokud mladší nebo střední generace má příznaky, tak si maximálně udělá antigenní test a zůstane doma. Vezmou si dovolenou či nemocenskou, a neobjeví se tím pádem v oficiálních statistikách,“ řekl.
Odborníci z dat o testech podle něj ale dokážou vyčíst dynamiku změn a trendy vývoje. Například v současné době to podle Maďara vypadá, že počty nových případů znovu porostou. Soudí tak z toho, že reprodukční číslo za sedm dní je vyšší než vypočítané ze čtrnácti dní. Podle zprávy publikované ministerstvem je sedmidenní 0,95 a čtrnáctidenní 0,78.
Respirátory v nemocnicích a odstup
Žádná nová výrazná protiepidemická opatření Maďar, který je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity, nepředpokládá a ani by je nedoporučil. „Pokud se zhorší epidemická situace, reakce číslo jedna může být zavedení respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních pro personál a návštěvy,“ uvedl.
Základní ochranné opatření je podle něj stále udržování dostatečné vzdálenosti od ostatních lidí. Pokud dodržet nejde, například v hromadné dopravě či ve vnitřních prostorách, pak ochrana dýchacích cest na dobrovolné bázi. Připomněl také důležitost větrání.
„Kvůli energiím se bude méně větrat, ale z hlediska kontroly covidu-19 je to velmi špatně,“ doplnil. Tam, kde krátce a intenzivně větrat nemohou nebo nechtějí, například ve školách nebo ve společných kancelářích na pracovištích, doporučil čističky vzduchu.
Těžká chřipková sezona
Zásadní je podle něj stále očkování. „Může ochránit zdravotnický systém od zbytečných nákladů, protože prevence byla vždycky nejlevnější,“ řekl. Odborníci v současné době apelují na očkování proti covidu-19 i chřipce, mohou se podávat i najednou. Důležité je zejména u seniorů nebo chronicky nemocných, kterým nákazy mohou zhoršit jejich ostatní nemoci.
Zájem o vakcíny proti chřipce byl podle Maďara největší na podzim roku 2020, kdy ještě chyběla ochrana proti koronaviru, a to i přesto, že chřipkové vakcíny proti němu nechránily. Nadcházející chřipková sezona může být podle něj nejhorší od roku 2009, protože lidé nemají protilátky z posledních dvou let, kdy se virus chřipky prakticky nešířil.
Příští rok by mohly být dostupné společné vakcíny na chřipku a covid-19, bude se ale muset upravit technologie chřipkových očkovacích látek. „Musí se chřipková vakcína změnit na mRNA technologii z klasické, která se musí pěstovat na vajíčkách několik měsíců, aby jí byl dostatek,“ dodal.
