Po policejním Úřadu vnitřní kontroly se zabývá prosincovými událostmi na pražské filozofické fakultě ještě Generální inspekce bezpečnostních sborů, její závěry ale budou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) až na jaře. V Otázkách Václava Moravce ministr zdůraznil, že z pohledu trestního práva je masová vražda na Univerzitě Karlově ještě živým případem, a proto ještě nelze o některých okolnostech hovořit. Předseda neparlamentního hnutí Přísaha a bývalý vysoce postavený policista Robert Šlachta je nicméně přesvědčen, že střelba na filozofické fakultě byla důsledkem systémového selhání, rezignovat by podle něj měl policejní prezident Martin Vondrášek i ministr Rakušan. Že pochybilo ministerstvo vnitra, je přesvědčen i někdejší šéf tohoto resortu a nynější bezpečnostní expert opoziční SPD Martin Pecina.
Podle Šlachty by měl kvůli zásahu na filozofické fakultě skončit policejní prezident. Rakušan čeká na závěry GIBS
Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia počátkem týdne představil své vyhodnocení zásahu policie proti střelci na filozofické fakultě. Kritizoval krizovou komunikaci policistů s vedením filozofické fakulty, podle ministra vnitra Víta Rakušana poukázal také na nedostatky v analytické práci. Zásadní výhrady k samotnému zásahu proti střelci však neměl.
Policejní interní kontroloři ale nebyli jediní, kdo se událostmi z loňského 21. prosince zabývá. Za klíčové bude Rakušan považovat závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů, které však podle něj nelze očekávat v nejbližších dnech. „To prověřování nebude trvat týdny, bude se čekat měsíce. Bude trvat dva tři měsíce, než se dostaneme k relevantním výsledkům,“ poukázal ministr.
Navíc samotnou střelbu, respektive masovou vraždu na vysoké škole vyšetřují policisté, a je to tedy z hlediska trestního práva živá kauza. Rakušan zdůraznil, že některé otázky „nemohou být zodpovězeny, než bude tento případ z trestněprávního hlediska uzavřen“.
Selhal systém, tvrdí Šlachta i Pecina. Nefunguje podle nich analytika, chybějí vesty pro hasiče
Někdejší šéf dnes již neexistujícího policejního Úvaru pro odhalování organizovaného zločinu a nynější předseda neparlamentní Přísahy Robert Šlachta je však přesvědčen, že některé momenty z 21. prosince jasně ukázaly na velké systémové selhání.
„Policie pochybila v tom, že označila jedno místo, označila jeden motiv – sebevraždu – pochybila v tom, že nevyužila analytická pracoviště, která se u policie budovala a fungují. Dále pochybila v tom, že zákrokem ohrozila policisty zasahující na místě, zdravotníky, hasiče, všechny. Nebyly na místě dlouhé zbraně, URNA byla zavolána pozdě,“ řekl.
Míní, že by kvůli tomu měl rezignovat policejní prezident Martin Vondrášek, případně by ho měl ministr vnitra odvolat a následně sám „předat klíče na ministerstvu vnitra“. Poukázal, že Vondrášek byl jako náměstek policejního prezidenta u předchozích případů aktivního střelce v Uherském Brodě i Ostravě, přičemž již od teroristických útoků Anderse Breivika v Norsku se policie začala připravovat na to, že by se něco takového mohlo stát i v Česku.
„Mluvíte o tom, že teď něco začneme dělat? Podívejte se, jakým způsobem to skončilo. Skončilo to čtrnácti mrtvými na filozofické fakultě,“ prohlásil Šlachta.
Martin Pecina, který byl ministrem vnitra ve vládách Jana Fischera, v níž reprezentoval ČSSD, a Jiřího Rusnoka, v níž byl jako člen SPOZ, a nyní je bezpečnostním expertem SPD, se zmínil i o konkrétním velkém nedostatku, z nějž viní přímo ministerstvo vnitra.
Vadí mu, že po střelbách v letech 2015 a 2019 padlo rozhodnutí, že v podobných případech budou hasiči pomáhat se záchranou zraněných, a proto dostanou balistickou ochranu. „Situace byla taková, že tam hasiči přijeli, balistickou ochranu neměli. Kvůli tomu je policisté na místo nepustili,“ řekl Pecina.
Rakušan připustil, že některé vybavení chybí. Odmítl však, že by za to mohl jen on sám. „Vnitřní dluh vybavení policie a hasičů nevznikl za dva roky této vlády. Vnitřní dluh, který tady je, vzniká dvacet pětadvacet let,“ uvedl.
Stejně tak připustil, že je potřeba zlepšit analytiku. Ta sice existuje, ale zastarává. „Systém, který umožní dobré propojení veškerých informací, je to, co teď bude policie za nemalé prostředky programovat,“ poukázal.
Odvolat policejního prezidenta Vondráška se nicméně nechystá, s vyvozováním odpovědnosti nechce začít, než bude znát závěry GIBS. „Pokud bude prokázána jakákoli zodpovědnost, tak samozřejmě že musí být vyvozena na nejrůznějších patrech. Ale v této chvíli máme k dispozici jeden jediný oficiální závěr – závěr Úřadu vnitřní kontroly, který identifikoval dvě slabá místa,“ řekl ministr Rakušan.
Novela má pomoci rozpoznat příliš velké nákupy zbraní
K útoku na Univerzitě Karlově došlo v době, kdy zákonodárci finišují schvalování velké novely zbraňového zákona, která má zejména zavést centrální registr zbraní a usnadní dohled například tím, že z něj budou zřejmé podezřele velké nákupy. Bude ale účinná až od začátku roku 2026.
„Zbraňová legislativa s tímto registrem byla připravována od roku 2017. Minulá vláda ji ani neposlala do Poslanecké sněmovny. Jsme v situaci, kdy doháníme společenskou potřebu, která tady je,“ prohlásil Vít Rakušan.
Před rokem 2026 by se ale mohl zákon pozměnit ještě jednou. Ministr by chtěl ve zkráceném jednání prosadit některé menší změny, mezi nimiž na první místo řadí stanovení povinnosti prodejců zbraní a munice, aby sami potenciálně podezřelé transakce hlásili.
Rakušan uvedl, že věří, že navrhované úpravy budou mít v Poslanecké sněmovně plošnou podporu. Dá-li na svého bezpečnostního experta, mohla by ji podpořit i SPD. Pecina uvedl, že s povinností hlásit podezřelé obchody nemá problém, i když podotkl, že je „zvědavý, jak se bude vymáhat, co je podezřelé a co ne“. Připustil však, že když by si opět někdo koupil během několika měsíců zbraně za milion včetně dlouhých zbraní, „asi by žádným sítem nepropadl“. „Ale bude záležet na tom, jak to bude definované,“ dodal Pecina.
V týdnu hovořil ministr vnitra ve sněmovně také o možnosti, že by žadatelé o střelecký průkaz museli podstoupit psychologické vyšetření. Vůči tomu se však ozvaly výhrady, mimo jiné i od klinických psychologů, kteří varovali, že jich je málo. Rakušan dal nyní v Otázkách Václava Moravce najevo, že na plošném psychologickém posuzování netrvá. Do zákona by však rád dostal dílčí krok k němu.
„Může tam být něco, co je legislativním prostředkem. To znamená zmocnění pro vládu vydat takové nařízení ve chvíli, kdy by na to byl systém připraven,“ poukázal. Chtěl by také, aby vznikla metodika pro praktické lékaře, kteří by měli jasně předepsáno, kdy mají zájemce o střelecké oprávnění k psychologovi poslat.
Všichni tři hosté Otázek Václava Moravce – z nichž všichni uvedli, že v současnosti nejsou držiteli zbrojního průkazu – se ohradili proti fetišizaci zbraní, s nimiž se někteří politici rádi fotografují. V minulosti pózovali s palnými zbraněmi například někdejší prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), nynější ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nebo předseda SPD Tomio Okamura. „Fotí se pro PR, aby získávali voliče,“ podotkl Robert Šlachta.
Martin Pecina ovšem obvinil nynější vládu, že v souvislosti s podporou Ukrajiny, jež se brání ruské vojenské invazi, oblibu zbraní zvětšuje. Vadí mu například veřejné sbírky na zbraně pro Ukrajinu; atmosféru, za níž se peníze vybírají, podle Peciny vyvolává kabinet. „Premiér vykládá o tom, že jsme ve válce, do které nám mnoho není, protože Ukrajina není členem NATO, není to náš vojenský spojenec,“ prohlásil.
Ministr Rakušan takovou interpretaci odmítl. Vládu nelze podle něj vinit z toho, že v Evropě vypukla válka. „Za to může Putin, jeho agrese vůči Ukrajině. On začal s válkou,“ zdůraznil.