Starší lidé mají problémy při žádostech o finanční podporu od státu. Třeba získat příspěvek na bydlení je pro ně složité jak na úřadech, tak přes počítač. Mnozí ho ani nemají a postrádají tak i takzvanou „e-identitu“. Poradenská centra i krizové linky tak řeší nový příliv seniorů, na které doléhá finanční krize a potřebují asistenci. S problémy se žádostmi se ale nepotýkají jen senioři.
Podání žádosti o finanční podporu od státu je pro mnohé seniory obtížné. Přes počítač, ale i na úřadu
„Někdy tomu ani člověk nerozumí. Něco i přehlédnete, je to i hustě napsané. Není to jednoduché,“ popsala 91letá seniorka Zdena. Řídí auto a na úřady jezdí sama, s podáním žádostí si ale neví rady. „Snažím se vstoupit do modernizace, ale vůbec mi to nejde. Telefon je někdy problém, počítač je taky problém,“ přiblížila.
Pomoc starším lidem v podobné situaci nabízí například centrum v Praze 8. „Poradit, doprovodit, vyplnit formulář, to můžeme nabídnout,“ vyjmenovala ředitelka Osmičky pro rodinu Jana Frischmannová.
Pomáhají i seniorské kluby. V Českých Budějovicích třeba organizují za podpory města vzdělávací kurzy, kde se učí i právě vyplňování on-line žádostí.
„Když člověk čelí náročné situaci, je ve stresu, tak má menší kapacitu pozornosti, propadá pocitu, že je neschopný, tak v ten moment je dobré zvednout sluchátko a zavolat,“ uvedla psycholožka a vedoucí linky seniorů Elpida Kateřina Bohatá.
Poradenská centra i krizové linky zaznamenávají nárůst počtu seniorů, kteří potřebují v této oblasti asistenci. Řada z nich o dávky nikdy nežádala a říct si o ně se bojí nebo se stydí. Organizace proto upozorňují na riziko prohlubování chudoby nejstarší generace.
Zlepšit dostupnost dávek řešily tento týden organizace i s politiky. Shodli se, že digitalizace je dobrá cesta, zároveň je ale nutné zachovat žádání přímo na úřadech. „Problém narůstá. O to víc je potřeba mluvit o tom, že je to naprosto normální, že člověk žádá celou řadu dávek,“ řekl ředitel organizace Život 90 Jaroslav Lorman.
Nejen senioři se potýkají s byrokracií
S problémy se ale nepotýkají pouze senioři. Podle neziskových organizací lidé v nouzi stále nevědí, na jakou finanční pomoc od státu mají nárok. Často nevyužívají například příspěvek na bydlení. Existuje ale několik nástrojů, jak potřebné informace zjistit.
Pro základní přehled doporučuje pracovnice poradenského centra Charity stránky Úřadu práce. „Je tam lišta s jednotlivými záložkami a v záložce sociální tématika jsou všechny informace, které úřad řeší,“ popsala Helena Kopecká.
Doplňuje, že například na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí jsou různé kalkulačky, díky nim si zájemci mohou vypočítat, zda či v jaké výši mají na příspěvky nárok.
Informace poskytují také zaměstnanci poradenských center neziskových organizací. Požádat o radu lze také na úřadu práce na telefonu nebo na pobočkách, s vyplněním žádosti pomohou i instruktážní videa na webových stránkách.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce o možnostech nároku dále zvyšovat povědomí.
„Budeme ještě v příštích týdnech pracovat intenzivně na posílení komunikace, tak aby lidé měli jasnou informaci, jakou pomoc od státu očekávat. Nejenom přes příspěvek na bydlení, ale také mimořádnou finanční pomoc, která řeší specifické náročné situace,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Stát přispívá na bydlení, potomky i vypravení pohřbu
Stát nabízí několik druhů finanční pomoci. V rámci sociální podpory mohou lidé žádat třeba o příspěvky na bydlení a získat ve výjimečných případech i více než 22 tisíc korun měsíčně. Záleží na místě bydliště a počtu členů rodiny.
Při čerpání porodného dostane matka jednorázově až 13 tisíc korun. Rodičovský příspěvek je pak ve výši 300 tisíc, má několik možností vyplácení. U přídavku na dítě může rodič získat až 1380 korun měsíčně na jednoho potomka, záleží na jeho věku a situaci rodičů. Rodiny mohou nově získat také příspěvek na každé nezletilé dítě, a to ve výši pět tisíc korun.
Jednorázově se vyplácí pohřebné, člověk vypravující pohřeb má nárok na pět tisíc korun.
U hmotné nouze jsou částky pohyblivější. Příspěvek na živobytí se počítá individuálně, posuzuje se více faktorů jako počet dětí v domácnosti nebo pobírané přídavky. A právě od příspěvku na živobytí se z části odvíjí doplatek na bydlení. Při specifických sociálních situacích mohou lidé žádat i o mimořádnou okamžitou pomoc. Její maximální výše je 69 300 korun.