Po dotacích z Dešťovky se jen zaprášilo. Ministr Brabec chce do programu přidat další peníze

Státní fond životního prostředí v úterý po poledni ukončil příjem žádostí na dotace v pilotním programu Dešťovka na využití srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě. Stát možná kvůli převisu žádostí zvýší rozpočet pilotního projektu ze 100 milionů na 110 milionů korun. Žádosti mohli lidé podávat od pondělního dopoledne, peníze tak byly vyčerpány za necelých 28 hodin. Programem chce stát bojovat proti plýtvání vodou a proti suchu.

Lidé podali 2279 žádostí za 110 milionů korun, dalších 3260 žádostí za 74 milionů zůstalo rozpracováno v systému, uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

„Příjem žádostí byl nakonec zastaven na přidělení částky 110 milionů korun, a to z důvodu možného výskytu chybných, neopravitelných žádostí. Pokud by všechny žádosti byly přijatelné, budou podpořeny samozřejmě i ty nad původní hranicí 100 milionů,“ dodal.

Zájem předčil očekávání

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce předčil zájem očekávání úřadu. „O přidání dalších peněz budeme jednat po vyhodnocení žádostí. Každopádně pracovníci fondu jsou připraveni hodnotit žádosti okamžitě a do tří neděl můžeme mít jasno,“ dodal ministr.

Největší zájem byl o peníze na systémy na dešťovou vodu určenou pro splachování a současně zalévání zahrady. O ně si zažádalo přes 1700 domácností, stát mezi ně přerozdělí 79 milionů korun. „Žádosti o dotace jsme obdrželi ze všech koutů ČR, ale největší zájem byl ze Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, naopak nejméně hlásí Karlovarský kraj,“ doplnil Valdman.

Brabec v pondělí uvedl, že by ministerstvo mohlo v létě vypsat další výzvu, ve které bude minimálně znovu 100 milionů korun. Ministr doufá ve vypsání programu i v dalších letech. Dodává, že i tak peníze pro zájemce ze všech regionů nebude možné najít.

Dotace z programu mohou čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů s výjimkou rekreačních. Stát podpoří zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Nejjednodušší část programu Dešťovka na využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady bude dotována jen v místech výrazně postižených suchem. Patří sem obce na Frýdecko-Místecku, Vysočině a Znojemsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...