Zpětně od května chce ministerstvo spravedlnosti zvýšit platy nesoudcovským profesím v justici. Berou totiž v průměru téměř o pět tisíc méně než zbytek státní správy. Dorovnání platů do roku 2025 přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jeho úřad ale zatím konkrétní návrh neodsouhlasil. Jednání budou pokračovat po vládních prázdninách.
Jako asistent soudce Adam Drobný prochází spisy, připravuje návrhy rozsudků i samotná soudní jednání. Zkušenosti sbírá na Krajském soudu v Praze pro budoucí kariéru soudce. Asistentem je už osm let a stále za podprůměrný plat. Podle tarifních tabulek necelých třicet čtyři tisíc hrubého.
„Což rozhodně s mým vysokoškolským vzděláním nepovažuju za adekvátní. Máme v rámci platu i osobní ohodnocení a čtvrtletní odměny, ale je to v řádu nižších tisíců,“ podotkl Drobný.
Špičky justice na podzim varovaly před hrozícím kolapsem, pokud stát nedá na platy víc peněz. Nakonec se s ministry spravedlnosti a financí dohodly na kompromisu. „Ministerstvo spravedlnosti o navýšení platů v justici na úroveň průměru ve státní správě vlastně usiluje s nějakým výhledem do roku 2025,“ informoval mluvčí resortu Michal Pleskot.
Za rok a půl by tak zaměstnancům soudů měly stoupnout výdělky o necelých pět tisíc. Ani potom se ale nedostanou nad současnou průměrnou mzdu. Cílový stav je podle ministerského návrhu skoro čtyřicet tisíc.
„Je to kompromis, nejsme s ním spokojeni. Nemyslíme si, že u něj můžeme zůstat. Nicméně rozumíme, že státní rozpočet je v nějakém stavu,“ dodal místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk.
Podle návrhu by zaměstnanci v justici dostali zvýšené výplaty zpětně od května. Pro státní pokladnu by to letos znamenalo 200 milionů navíc. V dalších dvou letech by to pak bylo přes půl miliardy ročně. Nic z toho ale zatím resort financí neodsouhlasil.
„Ministerstvo financí se standardně drží zásady, že nekomentuje materiály, které dosud nebyly schváleny vládou a jejich konečná podoba není dosud dojednána,“ sdělila mluvčí Gabriela Krušinová.
