Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se mimosoudně dohodli ve sporu o rodové dědictví. V prosinci společně uzavřeli dohodu o společném postupu k ukončení dědického řízení. Obě strany se především domluvily na založení nadačního fondu, do kterého vloží Schwarzenberskou hrobku v Domaníně u Třeboně. Na dotaz České televize to uvedl advokát Pezoldové Petr Meduna. Pezoldová se roky domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud.
Pezoldová a Schwarzenberg se dohodli ve sporu o rodové dědictví. Hrobku vloží do nadačního fondu
„Mohu potvrdit, že v případu sporu o rodové dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů došlo k posunu, jelikož mezi klientkou Elisabeth Pezoldovou a Karlem Schwarzenbergem byla v prosinci 2020 uzavřena dohoda o společném postupu k ukončení dědického řízení. Touto dohodou se strany zavázaly, že budou v dědickém řízení za dohodnutých podmínek postupovat ve shodě,“ uvedl Meduna s tím, že v tuto chvíli nemůže komentovat bližší parametry dohody.
Na dotaz pouze upřesnil, že se strany domluvily zejména na založení nadačního fondu, do kterého vloží Schwarzenberskou hrobku v Domaníně u Třeboně. „Strany jednají o obsahu zakládací listiny nadačního fondu,“ uvedl Meduna.
Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala aktivně usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana sporu namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.
Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší už od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor zpět na začátek. Nárokem Pezoldové se tak následně znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu v roce 2017 zamítl a verdikt o rok později potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se následně obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s tím, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.
V případě hrobky se Pezoldové zastal Ústavní soud
Předseda senátu krajského soudu při projednávání případu v roce 2018 uvedl, že reálné možnosti usilovat o navrácení majetku po jeho zabavení zákonem Lex Schwarzenberg nebyly. Jedinou výjimkou je rodová hrobka v Domaníně, kterou vrátil soud do majetku Schwarzenbergů. Právě na vložení této památky do nadačního fondu se nyní obě strany dohodly.
K rodinné hrobce v Domaníně u Třeboně otevřel Pezoldové cestu Ústavní soud, a to svým rozhodnutím z roku 2009. Hrobka je ale po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález soudu uplatňovat na ostatní nárokované nemovitosti.
Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou obrovský nemovitý majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, speciální zákon, který rod připravil o všechny državy.
Po roce 1989 stát vrátil majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubockého majorátu zůstaly státu. O zrušení Lex Schwarzenberg neúspěšně žádala Pezoldová opakovaně Ústavní soud.
