Dědické řízení

Politici i zástupci neziskových organizací se shodli ve sněmovně, že by pozůstalí měli získat větší podporu státu. Péče v této oblasti se zaměřuje na seniory i rodiče v produktivním věku s nezaopatřenými dětmi. Když teď přijdou o partnera, musejí složitou situaci zvládnout sami, bez pomoci.

Pravost závěti ve formě soukromé listiny musí prokazovat ten, kdo ji přináší do pozůstalostního řízení a dovolává se jí ve svůj prospěch, tedy zpravidla závětní dědic. Vyplývá to z nového rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle mluvčího soudu Petra Tomíčka jde o zásadní právní otázku, důležitou pro mnoho dědických řízení v Česku.

Dědických řízení v Česku výrazně přibývá, vliv na to má pandemie koronaviru a nárůst počtu úmrtí. Podle notářské komory se kvůli kumulaci práce také zřejmě prodlouží délka, po kterou řízení trvají, a to až o několik měsíců. Problémy jsou zejména v regionech, které nákaza postihla nejvíce.

Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se mimosoudně dohodli ve sporu o rodové dědictví. V prosinci společně uzavřeli dohodu o společném postupu k ukončení dědického řízení. Obě strany se především domluvily na založení nadačního fondu, do kterého vloží Schwarzenberskou hrobku v Domaníně u Třeboně. Na dotaz České televize to uvedl advokát Pezoldové Petr Meduna. Pezoldová se roky domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud.