Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala aktivně usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana sporu namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.
Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší už od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor zpět na začátek. Nárokem Pezoldové se tak následně znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu loni zamítl a verdikt letos v únoru potvrdil i odvolací soud.
Specifičnost hrobky
Předseda senátu krajského soudu tehdy uvedl, že „reálné možnosti usilovat o navrácení majetku po jeho zabavení zákonem Lex Schwarzenberg tady nebyly. Jedinou výjimkou je rodová hrobka v Domaníně, kterou vrátil soud do majetku Schwarzenbergů“.
K rodinné hrobce v Domaníně u Třeboně otevřel Pezoldové cestu Ústavní soud, a to svým rozhodnutím z roku 2009. Hrobka je ale po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález soudu uplatňovat na ostatní nárokované nemovitosti.
Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou obrovský nemovitý majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný lex Schwarzenberg, speciální zákon, který rod připravil o všechny državy.
Po roce 1989 stát vrátil majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubockého majorátu zůstaly státu. O zrušení lex Schwarzenberg neúspěšně žádala Pezoldová opakovaně Ústavní soud.
