V části škol by se mohly využívat PCR testy v červnu, řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v Otázkách Václava Moravce. Prezident České lékařské komory Milan Kubek podotkl, že takové testování by stačilo u žáků jednou týdně, zatímco aktuálně ho musí školy provádět dvakrát. Z dat UNESCO vyplývá, že Česko je rekordmanem v délce uzavření škol. Podle sociologa Daniela Prokopa se přitom jedná o nejdražší opatření z hlediska společenských nákladů.
PCR testy by se ve školách mohly rozšířit v červnu, řekl Arenberger
Otázky Václava Moravce: Unavený národ (zdroj: ČT24)
Využívání PCR testů ve školách bude podle Arenbergera záviset především na kapacitách laboratoří. V květnu mají ještě převažovat antigenní testy. „Postupně budeme nabíhat tak, jak budeme mít k dispozici laboratoře, už i na PCR testování,“ řekl. Dodal, že některé školy už se svépomocí s laboratořemi domlouvají.
K plošnému testování pomocí metody PCR vyzvala vládu například Praha a Středočeský kraj. Za vhodnější považuje PCR testy také Kubek. Kromě vyšší přesnosti je podle něj výhodou i šetrnější způsob odběru, stačilo by je navíc provádět jen jednou týdně. „PCR test je pozitivní delší dobu a zachytí i bezpříznakové jedince, kteří jsou největším rizikem,“ upozornil.
Školy v Česku se kvůli epidemii zcela zavřely 1. března, distanční výuku měla většina už řadu týdnů předtím. Od 12. dubna se otevřely školky pro děti zdravotníků a dalších profesí a pro předškoláky. Žáci prvního stupně základní školy se začali střídat po týdnech v rotační výuce. Bez ní se učí školáci malotřídek do 75 dětí a děti ve speciálních zařízeních. Podle dat UNESCO je Česko rekordmanem v délce uzavření škol.
Dlouhodobé uzavření škol může mít podle Prokopa negativní vliv na žáky, kteří mohou být demotivovaní. „Náklad na jedno nedokončení střední školy pro veřejné rozpočty je dva až tři miliony korun,“ vyčíslil. Z hlediska společenských nákladů se podle něj jedná o jedno z nejnákladnějších opatření vůbec. „Přestaňme šetřit na levných věcech, náklady ve školství jsou mnohonásobně vyšší,“ zdůraznil.
Vládu vyzval také k tomu, aby více podporovala home office. Podle Prokopa je v Česku asi 30 procent lidí, jejichž zaměstnání umožňuje práci z domova. Kapacita se ale nevyužívá plně, maximálně bylo na home office 18 procent lidí, vyčíslil.
Rozvolňovat je třeba opatrně, shodují se Arenberger a Kubek
Arenberger upozornil, že při rozvolňování je potřeba opatrnost. „Dnes máme průměrnou sedmidenní klouzavou incidenci kolem 161 na sto tisíc obyvatel. Když si uvědomíme, že v Německu mají hranici 165 na to, aby zavřeli školy, a my je otevíráme, tak si myslím, že jsme na té hranici bezpečnosti. Tu musíme řídit citlivě tak, abychom to riziko nezvýšili a nemuseli zase brzdit, což bych velice nerad,“ řekl.
Kubek zdůraznil nutnost rychlých reakcí při zhoršování epidemické situace. „Rychle zavírat a velmi opatrně rozvolňovat,“ poznamenal. Vláda podle něj musí čelit kritice za pomalé rozvolňování. „Nesmíme připustit, aby se z toho stala politika. Závod o to, kdo bude největší rozvolňovač, je katastrofa, kterou jsme zažili na podzim,“ doplnil.
Regionální opatření
Sociolog Prokop upozornil, že podpora opatření u veřejnosti se v čase mění. „Podpora uzavření všeho stoupla v březnu, potom zase začala klesat,“ řekl. Přiblížil, že nejvíce kriticky vnímána jsou opatření týkající se škol, uzavření obchodů a zákaz cestování mezi okresy. „Uzavírání okresů je typickým příkladem toho, kdy lidem vadí, že funguje plošně,“ vysvětlil.
Arenberger vidí problém při regionálním rozvolňování v tom, že by v jeho důsledku lidé jezdili do míst, kde jsou opatření uvolněná. „Na druhé straně, pokud to uděláte regionálně u škol, tak to má logiku,“ připustil.
Regionální rozdíly v epidemické situaci potvrzuje i rozdílná obsazenost nemocničních lůžek v jednotlivých krajích. Hospitalizovaných s nemocí covid-19 je v celém Česku aktuálně 3158 lidí. Třítisícovou hranici přitom bývalý šéf resortu zdravotnictví Jan Blatný uváděl jako důležité číslo k obnovení neakutní péče. „Je třeba ale si uvědomit, že někde jsou jednotky intenzivní péče stále plné, například ve Zlínském kraji,“ podotkl Arenberger.
Návrat k odkladné péči ve větší míře odhaduje v průběhu května. „Je doporučení, že pokud nemocnice ty volné kapacity mají, tak by je měly využívat na tu plánovanou péči,“ dodal.