Pardubice – Jedním z hlavních témat speciálu Otázek Václava Moravce byla problematika krajských nemocnic, které táhnou hospodaření Pardubického kraje ke dnu. Region do nich nalévá stovky milionů korun, dvěma ale přesto hrozila insolvence. Kandidáti na hejtmana se shodují, že problém je v nedostatečných úhradách ze strany zdravotních pojišťoven. Stabilizaci zdravotnictví by podle nich pomohlo i sjednocení krajských nemocnic. Region ovšem řeší i další potíže. Obyvatelé si stěžují hlavně na problematické jízdní řády od společnosti Oredo. Lídři stran a hnutí se v tomto případě shodli, že by měly být více v kompetenci kraje.
V tom, co stojí za špatnou situací nemocnic, má kandidát ČSSD na hejtmana Martin Netolický (ČSSD) jasno. V roce 2008 bylo podle něj uzavřeno několik smluv se soukromými subjekty, ke kterým nyní proudí peníze z lukrativních medicinských oborů, jako je například onkologie. „Já tomu říkám skrytá privatizace. Naše krajské zdravotnictví bohužel nezískává z výnosů těchto lukrativních oborů téměř nic.“ Smlouvy jsou podle něj navíc uzavřené na pět a více let a jejich vypovězení je pro kraj značně nevýhodné. Šanci něco změnit tak bude mít hlavně příští zastupitelstvo.
Petr Tupec (ODS) hájil příchod soukromého investora tím, že kraj tehdy neměl peníze, aby například onkologické centrum vybavil a zmodernizoval. „Přišel soukromý investor, který nabídl, že zainvestuje a bude léčit pacienty.“ Souhlasí ale s tím, že pokud by tyto obory nyní patřily nemocnici, byla by její finanční situace naprosto odlišná. Podobně jako ostatní kandidáti na hejtmana pak vidí problém i v úhradové vyhlášce. V průměru se podle něj například hradí za hospitalizaci pacienta 11 tisíc korun, v Pardubickém kraji je to ale sedm tisíc. „Bylo by zapotřebí tlačit na zdravotní pojišťovny, aby vyrovnaly tyto rozdíly.“
Bývalý hejtman Roman Línek (Koalice pro PK) poznamenal, že když kraj převzal nemocnice od státu, musel investovat téměř jednu miliardu korun do jejich provozu. Připustil ale, že dlouhodobé smlouvy se soukromými subjekty mohou být nemravné. Ke stabilizaci situace v krajských nemocnicích pak i podle něj pomůže především jednání s pojišťovnami. Řešení ale vidí i v nelezení modelu, ve kterém spolu budou krajské nemocnice spolupracovat a nebudou si konkurovat.
Hana Horská (KSČM) upozornila, že komunisté nehlasovali pro změnu nemocnic na akciové společnosti. „My jsme upozorňovali, že nevyřeší peněžní problémy. Rádi bychom připravili možnost, aby do budoucna přešly v jiný statut, a to v neziskovky.“ Problém by ale měl být podle Horské řešen i centrálně. „Stát by měl mít možnost zasahovat do toho, které nemocnice budou a které nebudou. Jestliže o tom budou rozhodovat jen zdravotní pojišťovny, tak ty rozhodují jen na základě peněz,“ dodala s tím, že by se mělo rozhodovat na základě odbornosti.
Jestli budou nemocnice neziskové, nebo zůstanou jako akciovky, ale podle Jaroslava Zedníka (TOP 09 a Starostové) na problému nic nezmění. Stejně jako ostatní kandidáti na hejtmana i on kritizoval úhradovou vyhlášku, ale i to, že neproběhla například centrální výběrová řízení na dodávku léků, materiálu nebo služeb. „Když se tyto záležitosti udělají, tak jsou nemocnice schopny ušetřit v řádech stomilionů korun,“ domnívá se Zedník. Netolický ale poznamenal, že v nemocnicích se už centrální nákupy necelý rok dělají: „V letošním roce už máme první úsporu ve výši 10 milionů korun.“
Kandidátka na hejtmanku za Nezávislé Lenka Bártlová se snažila hájit především malé obce. Poznamenala, že kraj se své problémy s nemocnicemi snaží převést i na ně. „Chtěli bychom specializovaná pracoviště zcentralizovat, aby se nedublovaly,“ řekla k možnosti, jak situaci nemocnic zlepšit.
Jízdní řády, nebo jízdní neřády
V kraji vzedmul vlnu kritiky i systém nové dopravní obslužnosti od společnosti Oredo. Nelogické a děravé jízdní řády se sice upravovaly, lidé ale stále nejsou spokojení. „Optimalizace byla udělaná špatně, byla to chyba, bylo to podcenění problému,“ uvedl Línek s tím, že po volbách zřejmě proběhne ještě třetí vlna změn jízdních řádů. Lídři stran se shodují, že na ní by se měli tentokrát více podílet i starostové obcí, školy nebo zaměstnavatelé v regionu. Hlavní odpovědnost nad jízdními řády by pak měl podle zúčastněných politiků převzít opět kraj.
Dopravní obslužnost byla jedním z hlavních důvodů, proč v krajských volbách kandidují i Nezávislí. „Považujeme to za fatální chybu kraje… Starostové byli v podstatě postaveni před hotovou věc,“ poznamenala Bártlová. Stále podle ní nastávají situace, kdy se lidé do autobusu nevejdou. Se Zedníkem se shodli na tom, že hlavní problém je právě v nedostatečné komunikaci se společností Oredo, v níž mají Pardubický a Královéhradecký kraj po 50 procentech.
Obyvatelé Pardubického kraje se o své vedení moc nezajímají
Dvě třetiny potenciálních voličů činnost a rozhodování volených krajských orgánů nezajímá. Názor, že výsledky voleb ovlivní kvalitu a podmínky jejich života, nezastává ani polovina respondentů. Pokud už lidé hodnotí změny od roku 2008, podle exkluzivního průzkumu agentur SC&C a STEM/MARK pro ČT u nich převládá spíše pocit zhoršení než zlepšení. Vyšší důležitost připisují krajským volbám voliči Koalice pro Pardubický kraj a voliči ODS. Nejvíce pesimističtí jsou v tomto ohledu voliči KSČM a lidé, kteří hodnotí svoji ekonomickou situaci nepříznivě. Deklarovaná míra vlivu výsledku voleb na život občanů klesá se snižující se velikostí místa bydliště. Optimističtější jsou v tomto směru vysokoškoláci a pravidelní voliči.
V posledních čtyřech letech vnímají obyvatelé Pardubického kraje největší zhoršení u sociálního postavení a u situace obyvatel kraje (55 procent obyvatel). Dobře si nevedlo ani zdravotnictví (zhoršení uvádí 49 procent respondentů). Pozitivně je vnímána jen změna v oblasti životního prostředí (27 procent). Zhoršení sociální (a tím i ekonomické) situace vnímají častěji lidé nad 45 let, nejvíce v generaci, která předchází důchodu. Z hlediska volebních preferencí zhoršení vnímají nejvíce voliči KSČM a ČSSD, nejméně voliči ODS a TOP 09 a Starostové.
- Předvolební průzkum pro OVM na Pardubicku zdroj: SC&C, STEM/MARK
- Předvolební průzkum pro OVM na Pardubicku zdroj: SC&C, STEM/MARK
Vliv některých krajských i celostátních kauz na rozhodování voličů se projeví především u minulých příznivců Věcí veřejných, u potenciálních voličů KSČM a Koalice pro Pardubický kraj. Jde například o údajné korupční jednání bývalého hejtmana, pochybení ministryně obrany nebo církevní restituce. Celkově nižší míru ovlivnění kauzami udávají spíše pravidelní a již rozhodnutí voliči.
Sběr dat proběhl v období od 31. 8. do 2. 9. 2012. Výzkumu se zúčastnilo 1 008 respondentů. Statistická chyba se u jednotlivých politických stran pohybuje v rozpětí od ± 1,2% do ± 3,8%.
