Opozice rozdmýchává nálady obav, míní Pekarová Adamová. My prostě jen nelžeme, oponuje Hrnčíř

Nahrávám video

Doba není jednoduchá ani pro vládu a my se snažíme v rozpočtu reflektovat několik priorit, uvedla v Událostech, komentářích šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ke schválení schodku na příští rok ve výši 295 miliard. Podle ní se kabinet snaží lidi uklidňovat, což opozice nedělá, naopak nálady obav rozdmýchává, míní. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to odmítl a vládu zkritizoval, mimo jiné zmínil, že zastropování cen přišlo pozdě.

Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení sněmovna.

„Při tom, kolika krizím čelíme, snažíme se být co nejzodpovědnější,“ řekla Pekarová Adamová. Dodala, že se vláda snaží nezatěžovat ještě větším dluhem budoucnost. „Je to snaha o balanc mezi prioritami,“ podotkla. Zmínila také, že TOP 09 by si představovala ještě nižší schodek, ale jde o kompromis v bezprecedentní době. „Vláda se snaží, aby lidé nepadli do tíživé situace a byli schopni zaplatit energie,“ uvedla.

Kabinet podle ní rovněž musí vnímat, že celá řada lidí se obává a je potřeba je uklidnit, což opozice podle šéfky sněmovny nedělá, naopak strachu využívá. „My děláme vše pro to, abychom udrželi sociální smír a neriskovali, že z obav budou lidé volit antisystémová řešení a budou volat po tom, abychom opustili Evropskou unii,“ dodala.

Podle Hrnčíře je vládní podoba zastropování nesmyslná

Hrnčíř namítl, že opozice na rozdíl od vlády lidem nelže. „Vláda se neustále snaží namluvit lidem, jak situaci řeší. O zastropování cen, které jsme navrhovali už na jaře, tak jsme slýchali, že je to populistické, extremistické a nesmyslné,“ podotkl s tím, že regulace přišla pozdě a bude státní kasu stát peníze navíc, protože se státní energie nakupují s předstihem.

Dodal, že se vláda rozhodla pro řešení, které je naprosto nesmyslné, tedy že nebude stropovat u výrobců tak, „jak to běžně děláme u jiných komodit – například cigaret“, ale bude kompenzovat. 

Dále zmínil daň z mimořádných zisků. „Otázkou je, zda se taková dodatečná daň nepropíše do cen energií, které pak vzrostou,“ podotkl Hrnčíř a dodal, že je otázkou, jestli daných 150 miliard, které jsou naplánovány v rozpočtu, bude vláda schopna skutečně vybrat, a to z toho důvodu, že některé firmy mají například zahraniční vlastníky. Doplnil, že schodek rozpočtu by tak vysoký být neměl.

Pekarová Adamová podotkla, že opozice na jedné straně kritizuje, že je potřeba pomáhat více, na druhé straně říkají, že je zadlužování vysoké. „To si odporuje a měli by si vybrat.“ 

Prodávat pod cenou?

Navrhované řešení zastropovat ceny u výrobců označila za pseudořešení. „Opomíjí strukturu těch firem,“ uvedla předsedkyně TOP 09 s tím, že ČEZ je jen ze 70 procent vlastněn státem a zbývajících třicet procent mají tisíce drobných akcionářů. „Ti určitě nemají za svůj hlavní cíl, aby prodávali energii pod cenou, protože nyní je ta cena tržní,“ uvedla a dodala, že je to nerealizovatelné.

„Musíme vnímat, že tito producenti mají i jiný zájem, než altruisticky pomáhat, a kdo tvrdí, že lze to takto nařizovat, jde cestou skoro až znárodňování, a to by bylo protizákonné,“ řekla Pekarová Adamová.

Podle Hrnčíře nikdo nechce, aby firmy prodávaly energie pod náklady, ale stačilo by, kdyby se firmám nějaký zisk nechal. „Stejně regulujeme cenu cigaret. Stát to má nastaveno a přiměřený zisk tam nechává,“ podotkl.

Pekarová uvedla, že daní z mimořádných zisků jde vláda po těch firmách, které na současné situaci velmi vydělávají. „Je fér, abychom z těchto peněz, které tímto způsobem získáme, naopak pomáhali,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled