Nevhodný obsah, který lidé sdílejí na sociálních sítích, se už dostal až do soudních síní. Lidé si přitom často neuvědomují, že i v internetovém prostoru mohou spáchat trestný čin. Krom mantinelů, které stanoví zákon, určuje pravidla toho, co se smí, také provozovatel sociální sítě či platformy. Odborník na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal v pořadu 90' ČT24 upozornil, že i například Facebook je soukromá společnost. „Když se rozhodne mazat příspěvky všech lidí, jejichž příjmení začíná na S, je to v podstatě jeho právo,“ míní.
Odborník: Když začne Facebook mazat příspěvky od lidí s příjmením na S, má na to právo
90' ČT24: Svoboda slova na internetu (zdroj: ČT24)
Pět mladíků z Kroměřížska potrestal před sedmi lety soud tříletými podmíněnými tresty. Podle obžaloby muži na svých facebookových profilech zveřejňovali videa s nacistickými symboly a hudební videoklipy s neonacistickou tematikou.
Mediálně známá je také kauza exposlance z Věcí veřejných Otto Chaloupky. Za výroky na adresu Romů dostal podmíněný půlroční trest. Podle rozsudku exposlanec na Facebooku výroky podněcoval k nenávisti vůči skupině osob.
Deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky před necelými dvěma lety soud určil pro Evu Muzikářovou, a to za propagaci nacismu. Příspěvky s nacistickou tematikou sdílela na Facebooku pod přezdívkou milenky Adolfa Hitlera Evy Braunové.
Vloni v září vynesl soud rozsudek i pro šestadvacetiletou ženu, která napsala nenávistný komentář pod fotografii dětí z teplické školy. Vyměřil jí pokutu 20 tisíc korun a osmiměsíční podmíněný trest.
Kvůli rasistickým výrokům na adresu zpěváka Radoslava Bangy už padlo devět odsuzujících rozsudků. Nejvyšší trest, osmnáctiměsíční podmínku dostal v Prostějově Aleš Rozsíval. Další dva obžalovaní na soud teprve čekají.
Advokát Ondřej Múka vysvětlil, že zákon konkrétně nestanoví, co přesně člověk smí, nebo nesmí říci či napsat. Zda je vyjádření právně „za hranou“, musí individuálně rozhodnout soud. „Limit svobody projevu naráží na jiná práva – právo na důstojnost či právo na respektování národnostních i etnických minorit,“ uvedl Múka.
„Svoboda projevu je omezena trestním zákoníkem, jsou definovány různé skutkové podstaty, jako je nenávist vůči určitým skupinám obyvatel, podněcování k a schvalování trestné činnosti a tak dále,“ doplnil expert na právo v oblasti informačních technologií Vladimír Smejkal. Omezení může přijít i ze strany obchodního práva, dodal.
Kdo má zodpovědnost?
Ředitelka organizace In Iustitia Klára Kalibová si myslí, že odpovědnost na sociálních sítích je dvojí – nejen uživatelů, ale i samotné sociální sítě. „Sociální síť poskytuje platformu, je zodpovědná za její kvalitu, prodává tam reklamu. Je stejným veřejným prostorem jako náměstí,“ domnívá se.
Smejkal se s tímto názorem zcela neztotožňuje, a to z toho důvodu, že na náměstí člověk podle jeho názoru musí jít, kdežto účet na sociální síti si zakládat nemusí. Zda má mít provozovatel serveru či služby zodpovědnost, je podle něj tématem k diskusi.
Expert vylíčil, že v současnosti je situace zákonem řešena tak, že provozovatel za protiprávní obsah nenese zodpovědnost, dokud na něj není upozorněn, nebo pokud na něj nemohl přijít vlastní činností.
„Je to trochu alibistické. Tvrdím, že například u provozovatelů serverů, kde jsou ukládána odcizená nebo neoprávněně uložená autorská díla, je zcela nepochybně v jejich silách, aby o tom věděli,“ podotknul Smejkal.
„Na druhou stranu, při množství příspěvků, vyjádření, filmů, které tam jsou, počínaje YouTube a konče Facebookem, jim toto těžko můžeme uložit jako povinnost. Domnívám se proto, že prioritní odpovědnost jde skutečně za tím, kdo to tam uložil, uploadoval, napsal,“ argumentoval Smejkal.
„Musíme si uvědomit, že provozovatelé sociálních sítí na začátku dávají uživatelům na výběr – uživatelé přistupují na určité podmínky. Vím, že je to momentálně krajně nepředstavitelné, ale do budoucna bude určitě řada uživatelů přemýšlet o jiné platformě,“ doplnil svůj názor Múka.
Expert: Facebook je soukromá firma. Může mazat, co chce
Někdo mě pustí na své hřiště, a já si mohu zahrát, pokud podle jeho názoru neporušuji pravidla.
Smejkal také upozornil, že sociální síť může mazat obsah i nad rámec toho, co stanoví zákon, a to nejen v případě porušení pravidel, k nimž se uživatel při registraci zavázal. „Koneckonců je to soukromá společnost. Když se rozhodne mazat příspěvky všech lidí, jejichž příjmení začíná na S, je to v podstatě její právo,“ tvrdí.
„My nemáme právo na něco, co nám poskytuje nějaká soukromá firma. Pokud jsme s ní samozřejmě neuzavřeli smlouvu, která by nám takové právo zaručovala,“ rozvedl svou myšlenku s tím, že provozovatel sítě je pochopitelně limitován tím, že nechce odradit své „zákazníky“.