Odborníci: Vyprávění Věry Sosnarové obsahuje až moc historek. Vzpomínky vězňů z gulagů jsou jiné

12 minut
Události, komentáře: Pochybnosti o příběhu Věry Sosnarové
Zdroj: ČT24

Věra Sosnarová je 88letá důchodkyně z Odrovic na Brněnsku, která je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Své zážitky popisuje na besedách, kde dojímá lidi k slzám. O svých zážitcích vydala i knihu. Už před lety se ale objevily pochybnosti, jestli v gulagu vůbec někdy byla. Historik Adam Hradilek teď našel dokumenty, které podle něj dokazují, že si svůj životní příběh vymyslela. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

„Ten příběh je zajímavý v tom, že obsahuje koncentrovaně velké množství obrazů a příběhů, které souvisí se vzpomínáním na gulag a zároveň třeba i na zážitky z 2. sv. války v Sovětském svazu,“ uvedl v Událostech, komentářích Kamil Činátl z Ústravu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). To je podle něj důvod, proč oslovil tolik diváků.

Jenomže to prý zároveň ukazuje, že jde o fikci. „Určitě je to přehnané a myslím si, že ten pramenný výzkum, který podnikl Adam Hradilek, přesvědčivě ukazuje, že ta paměť je falešná,“ dodal Činátl. Ostatní příběhy pamětníků z gulagu podle něj takto koncentrované nejsou a obsahují nějaká nejasná místa.

Podobně v Událostech, komentářích celou věc hodnotil i novinář Adam Drda, který je spoluautorem pořadu Příběhy 20. století: „Prostě tam je strašná koncentrace historek, které samozřejmě nelze vyloučit, že se teoreticky stát někdy mohly, ale neodpovídají tomu, co běžně líčí lidé věznění v gulagu.“

Podle vyprávění Věry Sosnarové vyhrožovali hlídači dělníkům, že když nesplní plán, budou potrestaní. „Buď nás zastřelí v lese a zakopou v lese, nebo nám dají arsen do jídla,“ popisuje. Zažila prý i sexuální násilí. „Přišli jsme z práce, bachaři byli opilí, otevřeli dveře, vběhli do baráku a křičeli ,Vysvlíkejte se!' Nedívali se, jestli je vám deset nebo patnáct a půl.“ 

Psychologové zkoumají fenomén falešné paměti

O Sovětském svazu Věra Sosnarová poprvé promluvila až v roce 2002, když bylo možné zažádat český stát o odškodnění za sovětské křivdy – za každý měsíc v gulagu dvanáct tisíc korun. Za devatenáct let by jí tak náležely až tři miliony korun.

Už tehdy se ovšem nepodařilo ženin pobyt v gulagu jinak než jejím vyprávěním dokázat. Neexistují o něm vůbec žádné záznamy a žádné doklady nemá ani ona sama. Podle historika ÚSTR Adama Hradilka byla Sosnarová civilní zaměstnankyní několika továren na Urale.

„Psychologové, kteří se zabývají problematikou falešné paměti, tak hovoří o tom, že lidé, kteří mají takto traumatické vzpomínky, si mohou v některých případech vytvořit nějakou paměť, která je prostě pro ně nějakým způsobem útěšná, lepší a myslím si, že něco podobného se mohlo stát i v tomto případě,“ domnívá se Kamil Činátl.

„Každý člověk přistupuje k líčení svého příběhu jinak, zvlášť, když jsou to příběhy traumatické. Pro někoho je to vyprávění osvobozující, pro někoho to je strašná zátěž. Taky nesmíme zapomínat na to, že lidé věznění třeba v 50. letech nebo kteří prošli gulagem, o tom nemohli do roku 1989 veřejně mluvit,“ upozorňoval v Událostech, komentářích Drda.

Ještě kolem roku 2005 se prý někteří političtí vězni báli říkat určité věci, protože kdysi podepsali, že o tom nebudou mluvit.

Právě svým slibem mlčení argumentuje Věra Sosnarová, proč o svém osudu v Sovětském svazu dlouhá desetiletí mlčela: „Každý stát má svoje tajemství. Podepsala jsem, že o tom závodu v životě nikomu neřeknu. Kdybyste mi hlavu usekli,“ říká.

„Na jednu stranu můžeme spekulovat o tom, že je zvláštní, že se případ Věry Sosnarové dostal ven až ve chvíli, kdy se objevila ta možnost získat nějaké odškodnění od státu. Na druhou stranu si myslím, že jsou strašné spousty příběhů, kde to vychází z toho, co jsem říkal předtím – to dlouhodobé mlčení,“ uzavírá Adam Drda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kniha architektů představuje desítky inspirativních novostaveb

Architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař vydávají ve spolupráci s Petrem Pištěkem pátý díl své knižní edice s šestašedesáti nejzajímavějšími rodinnými domy v Česku – představují v ní inspirativní novostavby i nové trendy. Edici o stavbách vydávají od roku 2012. Jejich vývoj však sledují už čtvrt století – za tu dobu jich zviditelnili přes čtyři stovky.
před 3 hhodinami

Zákony v roce 2026: Jednodušší rozvody i ochrana před zneužitím tváře

Ochrana před zneužitím podoby v pornografii, snazší rozvody, pevné termíny regionálních voleb, podpora lidem ohroženým bytovou nouzí nebo větší pomoc obětem trestných činů. To jsou některé ze změn v zákonech, které začnou platit od 1. ledna 2026. ČT24 připravila přehled těch nejzásadnějších.
před 4 hhodinami

Některé zaměstnanecké benefity je třeba využít do konce roku

Od ledna se zvednou limity pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Týká se to příspěvků na stravu, volný čas i zdraví. Benefity ale mají určitou platnost a ta může ke konci roku vypršet. Zvyšuje se tedy například poptávka po poukazech na zájezdy, které lze využít dva roky. Nejrozšířenějším benefitem zůstává příspěvek na stravování. I na to budou moci zaměstnavatelé bez daňového zatížení přispět více. Stravenky pobírá zhruba 1,2 milionu lidí. Stále oblíbenější je stravenkový paušál vyplácený ke mzdě.
před 14 hhodinami

Vánoce zpomalily šíření nemocí, po Novém roce ale epidemie zesílí

Školní vánoční volno snížilo v minulém týdnu kontakt mezi dětmi i návštěvy u lékařů, a proto se akutní respirační nemoci nešířily tak rychle. Plzeňský kraj zaznamenal o polovinu méně nových případů, skoro stejný pokles hlásí také Ústecký a Jihočeský kraj, Liberecký má o 42 procent méně nových nemocných. Počet akutních respiračních infekcí tak mezi 51. a 52. týdnem vzrostl jen mírně, ze 1486 na 1580 na sto tisíc obyvatel.
před 14 hhodinami

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
před 17 hhodinami

Němci odvezou všechen nelegální odpad z Brna. Datum bude známo začátkem roku

Termín odvozu dalších asi 280 tun nelegálního odpadu z Brna-Horních Heršpic bude znám začátkem příštího roku, oznámilo na síti X ministerstvo životního prostředí. Německo si tak z místa nakonec odveze veškerý uložený odpad. Celkem jde o 317 tun plastů, laminátů a dalšího materiálu z demontáží letadel či větrných turbín. Z nelegální skládky odvezla najatá firma prvních 35 tun před Vánoci, o větší části odpadu ale nebylo jasno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nevhodný dárek? Při vracení záleží na tom, kde byl pořízený, říká advokát

Vánoční svátky skončily a obchody teď řeší vracení části dárků. Podmínky přitom závisejí na způsobu jejich pořízení, upozornil advokát právní kanceláře Arzinger & Partneři Jakub Svoboda. U zboží pořízeného přes internet je 14denní lhůta, do které je možné ho vrátit bez udání důvodu. Nevadí, že dárek už byl vybalen, dokonce ani pokud nejde vrátit v původním obalu, pokud ten netvoří významnou součást zboží. Jen je potřeba se prokázat dokladem o koupi.
před 18 hhodinami

Zvířata lapená v pastech bodal a střílel. V kauze obory Březka padlo obvinění

Středočeští kriminalisté zahájili trestní stíhání v případu týrání zvířat v oboře Březka u Kostelce u Křížků nedaleko Prahy. České televizi to potvrdil Dalibor Šelleng z Okresního státního zastupitelství pro Prahu-východ. Za trestný čin týrání zvířat hrozí až šest let odnětí svobody.
před 21 hhodinami
Načítání...