Od nejčernějšího dne české historie uplynulo 82 let. V Mnichově ztratila republika třetinu území, o které již začala bojovat

9 minut
Historik: „Pro obyvatelstvo ČSR to byl šok s výjimkou obyvatelstva německé národnosti“
Zdroj: ČT24

Uplynulo 82 let od noci, která na roky definovala zprvu samostnou existenci, a poté politiku Československa. Mnichovská dohoda, kterou se západní demokratické velmoci fakticky vzdaly nároku na vliv na dění ve střední Evropě, ponechala Hitlerovi volnou ruku ve vztahu k Československu. To nejenže přišlo o třetinu svého území, v jeho obyvatelstvu navíc vzklíčila nedůvěra, která se – svým způsobem – nevytratila dodnes.

Mnichov byl politickým triumfem dvou osob: Adolfa Hitlera, pro kterého ale – jak se později ukázalo – šlo jen o dílčí cíl před úplným obsazením českých zemí, a Konrada Henleina. Pro něj šlo skutečně o životní úspěch a období, kdy ve svých rukou koncentroval největší moc. Později jej v pozici nejmocnějšího sudetského Němce nahradil K. H. Frank.

Henlein počátkem 30. let založil Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu, z níž poté vznikla Sudetoněmecká strana (SdP), aby mohli sudetští představitelé kandidovat ve volbách. Strana měla od počátku autokratické směřování, zprvu ale nebyla nacistická ani separatistická. Nacistické křídlo SdP získalo navrch až v roce 1937, a teprve tehdy se k němu přiklonil i Henlein.

Právě na Henleina se potom obrátil Hitler. Svoji „hru“ o Československo rozehrál bezprostředně po anšlusu Rakouska. „28. března 1938 Henlein dostal od Hitlera jasné zadání – musíte jednat s československou vládou tak, abyste nikdy nedošli k souladu s ní. Henlein tyto požadavky splnil tak dokonale, že Hitlerovi dal do rukou silné karty pro hru na mezinárodní scéně,“ shrnul Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd.

SdP se podařilo přenést na mezinárodní scénu vnitřní problém Československa, to jest jeho vztah k národnostním menšinám. „To byla zásadní věc, která přispěla k eskalaci vývoje,“ podotkl historik.

Československo bylo v roce 1938 připraveno i na variantu, že se situace vyřeší vojenskou cestou. Ke konfliktu de facto došlo, v září 1938 vypuklo sudetoněmecké povstání, které sice vládní síly zpacifikovaly, ale následně došlo na československém území i ke střetům vojska jednak s jednotkami Freikorps zformovanými v Německu, ale spolu s nimi přes hranice pronikly i jednotky SS a boje probíhaly až do podpisu mnichovské dohody.

Československá armáda se dokázala vypořádat s povstalci a průniky jednotlivých německých jednotek. Pro případ plnohodnotného konfliktu spoléhalo na spojenecké dohody, které měly garantovat, že se československá armáda dočká brzy pomoci, pokud Němci na republiku zaútočí. Západní velmoci ale byly rozhodnuty za každou cenu se další válce s Německem vyhnout.

Jak známo, po Mnichovu panovalo v Londýně a Paříži přesvědčení, že je krize zažehnána. „Tak to koneckonců formuloval britský premiér Chamberlain po návratu: mír pro naše časy. Bohužel, jak se ukázalo, byl to velmi krátký mír,“ uvedl Jan Němeček.

Na mnichovské dohodě jsou podpisy britského a francouzského premiéra Nevilla Chamberlaina a Edouarda Daladiera a italského a německého vůdce Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. Z jejího úvodu vyplývá, že podstoupení pohraničních území Německu považují signatáři za jasnou věc, většina dokumentu se zabývá průběhem této akce.

„Vyklizení začne 1. října… provede se do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli zařízení,“ stojí v textu.

Pro obyvatele Československa byl „Mnichov“ naprostým šokem. „Když se podíváme na reakce vojáků a důstojníků československé armády, mobilizované armády, která stála na hranicích a byla připravena bránit svoji vlast, tak to bylo zoufalství a beznaděj,“ charakterizoval historik.

Prezident Edvard Beneš rozhodnutí mnichovský diktát přijmout obhajoval slovy: „Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zastupitelstvo vyzvalo radu, aby řešila Pragerovy kostky

Praha stále nerozhodla o opravě Pragerových kostek. Osud budovy Centra architektury je nejistý poté, co město neuvolnilo prostředky na rekonstrukci. Zastupitelstvo teď reaguje na petici za obnovu stavby. Zatím schválilo, aby rada zhodnotila přípravy rekonstrukce. Záměr opravy už je tři roky odsouhlasený, město i vybralo zhotovitele. „Dohoda byla v tom, že se projekt nějak zreviduje a vyčká se, jestli je možné získat dotaci. Můj odhad je, že na podzim bude stavba zahájena,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček (STAN).
před 10 mminutami

Ministerstvo kultury zařadilo českou pivní kulturu na seznam nehmotného dědictví

Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
14:36Aktualizovánopřed 28 mminutami

Školy mohly poprvé rozdávat vysvědčení s kriteriálním hodnocením

Žáci na základních a středních školách ve čtvrtek dostali pololetní vysvědčení. Převzít si ho mělo přes půl druhého milionu dětí. Část z nich si ale výpisy kvůli chřipce vyzvedne až po jednodenních prázdninách. Letos poprvé mohly školy dávat vysvědčení s takzvaným kriteriálním hodnocením podle nových vzorů.
před 42 mminutami

HDP letos vzroste o 2,3 procenta, odhaduje ministerstvo financí

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
11:41Aktualizovánopřed 48 mminutami

Desítky tisíc lidí dosáhly ochranného limitu u lékových doplatků

Přes 116 tisíc lidí už letos dosáhlo ochranného limitu u takzvaných započitatelných doplatků za medikamenty. Lékárny jim je proto automaticky přestaly účtovat. Ještě loni přitom pacienti museli na vrácení peněz od pojišťovny čekat. Ročně přesáhne ochranný limit přes milion lidí, nejčastěji to jsou senioři nad 70 let.
před 1 hhodinou

Poslanci podpořili návrh na rychlejší výstavbu paroplynových elektráren

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za stíhání dostala úřednice odškodné 157 tisíc, chtěla přitom miliony

Za stíhání kvůli vydání osvědčení o československém občanství pro Josefinu Czerninovou dostala úřednice Ivana Odarčenková od státu odškodné 157 tisíc korun. České televizi informaci potvrdily mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti. Úřednice za desetileté stíhání požadovala odškodné téměř devět milionů korun. Loni ji soudy pravomocně osvobodily.
před 9 hhodinami

Na víkend se vrátí zima. Místy bude sněžit, v pátek hrozí i ledovka

Během čtvrtka budou teploty v Česku stoupat ještě k deseti stupňům Celsia. Na víkend se ale vrátí zima, i přes den bude jen těsně nad nulou a hlavně v neděli bude místy sněžit. Nebe bude dál převážně oblačné, maximálně polojasné. V noci bude mrznout, může se tvořit náledí, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve východní polovině Čech se navíc může v pátek ráno tvořit slabá ledovka.
08:27Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...