Nová pravidla pro datové schránky. Soukromé zprávy jsou po deseti dnech označené jako přečtené

Nahrávám video

Lidé musí od ledna počítat s novými pravidly pro používání datových schránek. Změnilo se doručování takzvaných soukromých zpráv – tedy těch, které se nevyužívají pro komunikaci se státem, ale třeba s firmami. Nově se i u nich zavádí pravidlo, že se zpráva desátý den po odeslání automaticky považuje za doručenou.

Takzvaná „poštovní datová zpráva“ je vlastně elektronickou obdobou doporučených psaní, kterými spolu mohou komunikovat všichni majitelé datových schránek, například v obchodních záležitostech. Mohou si tak posílat faktury, objednávky, upomínky a podobně.

Zatímco dosud měli tuto službu jen ti, kteří ji chtěli, nově ji mají aktivní úplně všichni uživatelé. Navíc se mění pravidla toho, kdy je taková obchodní – nebo chcete-li soukromoprávní – datová zpráva považovaná za doručenou.

„Pokud já bych se do systému nepřihlásil, neklikl, nedělal nic, tak nastane fikce doručení a ta je po deseti dnech,“ popsal ředitel odboru eGovernmentu z resortu vnitra Roman Vrba.

Upozornění na zprávu

Po deseti dnech se považuje za přečtenou, i kdyby nikdy nebyla otevřená. Definice doručení soukromých zpráv je tak nově stejná jako u těch, které přichází od úřadů. Podle advokátní komory nehrozí, že by kvůli tomu přibylo lidí, kteří propásnou důležitou povinnost.

„Myslím si, že to je vhodné posílení právní jistoty účastníků právních vztahů. Protože se nemůže stát to, že by se ta zpráva někde ztratila, že by ji omylem doručovatelka hodila do schránky sousedovi,“ uvedla místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná.

„Dostanu i upozornění přímo na obrazovku mobilu, tak se nebojím, že by mi něco uteklo,“ dodal uživatel datové schránky Matěj Ryant.

Kdo změnu nechce, může přijímání zpráv i od soukromých odesílatelů v nastavení úplně zakázat. Vůbec nic se pak nemění pro ty, kteří datovou schránku zatím nemají a spoléhají se na papírové dopisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.