V Praze a v dalších čtyřech městech se konala v pořadí druhá Noc důstojnosti. Připomíná památku Doroty Šandorové, kterou před třemi lety udusil ošetřovatel v domově pro lidi s postižením. Akce má upozornit na situaci lidí s mentálním handicapem, kteří jsou podle některých organizací ohroženi špatným nastavením systému sociálních a zdravotních služeb. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měl být zákonem stanovený termín pro ukončení transformace ústavů, ve kterých žijí lidé s mentálním postižením, na komunitní péči.
Mezi poli, schovaný v lese, stojí sociální zařízení Emin zámek. Je ukryté před okolním světem a stejně tak i 54 klientů, kteří ho nyní obývají. Jsou duševně nemocní, ale nepotřebují psychiatrickou péči. „Život už jako by zvládají a naším úkolem v zařízení je, abychom je vrátili zpátky do života,“ vysvětlil ředitel zařízení Vít Janků. Lidé tam jsou často i roky.
Jihomoravský kraj nyní chce zařízení transformovat a hlavně přemístit. „Když sem lidé přijdou, tak řeknou: Tady je tak krásně, tady ten zámek, tady se musí mít dobře a ten klid uprostřed lesa. A my jim říkáme: Tak si tady zkuste chvilku bydlet. Jestli se mají klienti vrátit do života, tak potřebují kontakt s běžnou společností,“ upozornil Janků.
Vhodné prostory už nacházejí, setkávají se ale s nevolí potenciálních sousedů. A také se stigmatizací duševně nemocných. I to je jedno z témat, na které upozorňuje akce Noc důstojnosti.
„Hrady a zámky mají být pro princezny a rytíře, v 21. století pro turisty,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí v podvečer před budovou resortu na akci Noc důstojnosti právě s odkazem na to, že v těchto budovách, často v pohraničí, které nejsou pro pobyt zdravotně znevýhodněných osob vhodné, tyto domovy pro osoby s mentálním postižením obvykle sídlí.
Většina krajů se podle něj snaží zařízení transformovat. „Chápu to, že se tak má dít daleko rychleji. Nejenom na základě motivace a finančních prostředků, ale podle mě je na zvážení to, že bychom – i v nějaké zákonné podobě – měli říct nějaký deadline, kdy se to prostě musí povést,“ řekl.
Nedostupnost péče
Shromáždění lidé však kritizovali fakt, že změny jdou pomalu a nemají praktické dopady. Na problémy upozorňují také organizace. „U nás z velké části stále žijí ve velkokapacitních zařízeních ústavního typu a ty sociální služby komunitního typu jsou velmi nedostatečné – zejména pro lidi, kteří mají těžší formu postižení,“ upozornil Petr Třešňák ze sdružení Děti úplňku.
Podle organizací nejsou sociální i návazné služby pro lidi s mentálním handicapem a jejich rodiny dostupné všem. „Jakmile se dostaneme do malých vesnic, tak dostupnost některé formy pomoci je tak strašně malá, že ti lidé zůstávají opuštěni,“ popsala ředitelka Centra pro komunitní práci střední Čechy Martina Macurová.
Jurečka problém přiznává. „Ten dluh, který tady máme od sametové revoluce, jsme plnohodnotně vůbec nevyřešili, to si řekněme na rovinu, to bude trvat celou řadu let, než se podaří zařízení transformovat,“ uvedl. Slíbil, že jeho resort podmínky pro změny a dostupnost služeb vytvoří. Některé podle něj už vznikají.
Pátý stupeň
Jurečka nicméně věří, že od roku 2025 bude možné spustit takzvaný pátý stupeň, tedy vyšší podporu pro lidi, kteří potřebují prakticky celodenní asistenci. V současné době jsou čtyři stupně příspěvku na péči, maximální je 19 200 korun měsíčně, což na dostatek hodin osobní asistence podle něj nestačí. Od 1. července by měl být podle Jurečky příspěvek novelizovaný.
V novele zákona o sociálních službách je podle něj zakotvená podpora komunitní a domácí péče, která by měla mít vždy prioritu před pobytovým zařízením. Do vytvoření pátého stupně vznikl dotační program, který má umožnit čerpat dostatečné množství hodin osobní asistence. Jurečka to chce dále podpořit speciálním zákonem, který zakotví i roli pečujících osob, zejména příbuzných. Spolu s ministerstvem zdravotnictví chce resort také umožnit, aby sociální pracovníci mohli klientům podávat léky a poskytnout drobnou ošetřovatelskou péči, což nyní není ze zákona možné.
Podle zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové bude vládě ke schválení do několika týdnů předložen dokument s prioritami ochrany práv a potřeb lidí s mentálním postižením. V návrhu vládních priorit je podle Laurenčíkové řešeno například téma minimalizace omezování klientů ústavů, jejich medikace, kontrola kvality poskytovaných služeb nebo podpora vzdělávání jejich pracovníků. Pojmenovat chce opatření, která mají potenciál snížit nutnost hospitalizací. „A opatření k tomu, že dlouhodobá institucionální ústavní péče nebude do budoucna alternativou k tomu, co má být zakotveno v komunitě,“ doplnila.
Zástupci pečujících rodičů nebo organizací, které s osobami s mentálním postižením pracují, Jurečkovi předali soupis kroků, jež vidí jako potřebné pro zlepšení péče. Upozornili například, že jen čtvrtina lůžek v zařízeních splňuje nároky na péči v komunitě. Například Praha má několik ústavů v pohraničí, čímž podle nich porušuje zákon o sociálních službách. Zmínili také to, že asi třicet tisíc lidí je zbaveno svéprávnosti, což se mnohdy děje preventivně a automaticky a nezohledňuje to individuální schopnosti mentálně postižených. Žádají také valorizaci příspěvku na péči nebo uznání práva na odpočinek pečujících osob a spolu s tím proplácení odlehčujících služeb státem.
