Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260 803. Pracovních míst naopak ubylo, ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281 207, ve srovnání s červencem o zhruba 4400 méně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce (ÚP). Loni v srpnu dosáhla nezaměstnanost v zemi 3,4 procenta, bez práce bylo téměř 252 tisíc lidí a volných pozic přes 312 tisíc.
Nezaměstnanost v Česku letos od března do června postupně klesala, v červenci po čtyřech měsících poklesu stoupla a mírně se zvýšila i v srpnu. Stagnaci či mírný růst očekávají odborníci i v dalších měsících. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat patří nezaměstnanost v České republice ale dlouhodobě k nejnižším v Evropské i.
„Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem je stále i o sezonní pracovníky, například v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v předchozím měsíci hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují,“ uvedl úřad práce. Hlavní vlnu absolventů v evidenci nezaměstnaných očekává úřad v září, kdy postupně končí také sezonní práce.
Podle generálního ředitele personální agentury Randstad Martina Jánského bývá ale i prázdninový nárůst počtu nezaměstnaných obvyklý. „Souvisí z malé části s tím, že se o práci hlásí studenti, kteří dostudovali,“ podotkl.
V září každoročně nastává i oživení pracovního trhu. „V létě pozorujeme dlouhodobě pokles aktivity firem, pokud jde o přijímání nových zaměstnanců. V následujících měsících může nezaměstnanost stagnovat či mírně vzrůst, což ale odpovídá klasické vývojové křivce,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Analytička Komerční banky Jana Steckerová neočekává, že by vývoj z posledních měsíců byl předzvěstí výrazného nárůstu počtu lidí bez zaměstnání. „Zhoršení je ještě možné, ale viděli bychom to v řádu desetinek. Nečekáme, že bychom se měli dostat přes čtyři procenta nebo nedejbože k pěti procentům. Naopak si myslíme, že česká ekonomika bude postupně ožívat,“ uvedla.
Nejhůře si vedl Ústecký kraj, nejlépe Jihočeský
Nejvyšší nezaměstnanost byla v srpnu nadále v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,4 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta nezaměstnaných. Nejnižší nezaměstnanost byla stejně jako v červenci v Jihočeském kraji s 2,6 procenta. Další dva kraje – Zlínský a Vysočina – pak měly shodně nezaměstnanost 2,7 procenta.
Podle ÚP získalo v tuzemsku od ruské invaze na Ukrajině od loňského února do konce letošního srpna práci 297 426 občanů Ukrajiny, zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy. Někteří se už ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v Česku pracovalo 113 890 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. „Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ konstatoval úřad.
Ke konci prázdnin měly pracovní úřady v evidenci přes patnáct tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou, z celkového počtu uchazečů o práci tak tvořili 5,3 procenta.
Volných míst je více než uchazečů
Na jedno volné pracovní místo připadalo v Česku ke konci srpna stejně jako v předchozím měsíci v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Největší přetlak na pracovním trhu byl opět na Karvinsku, kde na každé místo bylo deset zájemců. S odstupem následovalo Bruntálsko s 5,5 uchazeče na jednu pozici a Mostecko, kde evidují 4,5 uchazeče na místo.
Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadlo minulý měsíc na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo. Podobná byla situace v okresech Praha-západ a Praha-východ i v hlavním městě, kde bylo ke konci srpna shodně v průměru 0,3 uchazeče na jedno místo.
Podle posledních údajů Eurostatu činila červencová nezaměstnanost v Česku po očištění od sezonních vlivů 2,7 procenta a v rámci sedmadvacítky byla druhá nejnižší, evropský průměr dosáhl 5,9 procenta. Údaje se liší kvůli tomu, že zatímco Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu založené na výběrovém šetření pracovních sil, ÚP vychází z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
