Nesmí se stát, že by nemocnice nedokázaly pečovat o nemocné, řekl Prymula. Chce se vyhnout úplnému lockdownu

Nahrávám video
Mimořádný projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly
Zdroj: ČT24

Uzavřít restaurace i školy a zásadně omezit shromažďování maximálně na šest lidí se vláda rozhodla, aby předešla nutnosti plošné uzávěry, takzvaného lockdownu. Řekl to v odloženém televizním projevu ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Opatření bude možné podle dalšího vývoje buď začít uvolňovat, nebo i zpřísnit, zdůraznil. Ministerstvo podle Prymuly chystá kroky, které mají zajistit, že v nemocnicích nedojdou místa pro nemocné, zároveň nadále připravuje celostátní testování na covid-19.

Ministr Prymula chtěl svůj projev přednést a vysvětlit v něm nová opatření v pondělí večer, ale v té době ještě vláda neschválila jejich přesnou podobu. Musel jej tedy odložit o den. Připustil, že to, co ministři podpořili, vyvolalo ve společnosti frustraci a zklamání. Vše, co od středy začne platit, je však podle ministra zdravotnictví nutné, aby růst počtu infikovaných dále nestoupal.

Úplné přerušení prezenční výuky ve školách s výjimkou mateřských – tedy včetně prvního stupně základních škol – zdůvodnil Roman Prymula daty, podle kterých prudce rostou počty nakažených žáků i učitelů. „Nejčastěji jsou postiženi pedagogové a pracovníci ve školství – dokonce častěji než zdravotničtí pracovníci. Tento prudký nárůst začal 12. září a neustále raketově stoupá, dosáhl už více než 4500 případů,“ podotkl. Žáci a studenti potom tvoří podle něj 16 procent nakažených.

Zároveň ujistil, že zatímco u všech ostatních restrikcí se může stát, že bude jejich platnost prodloužena i za avizovaný 2. listopad, na základních školách tomu tak nebude. „Docházku na první stupeň znovu otevřeme bez podmínek již 2. listopadu,“ zdůraznil Prymula. Vláda rozhodla také o uzavření vysokoškolských kolejí. Ministr zdravotnictví připustil, že vnímá, že někteří studenti nechtějí odjet domů v obavě, aby nenakazili své blízké. Slíbil jim proto testování zdarma.

Uzavření restaurací, které od středy budou moci mít otevřené pouze výdejové okénko, je podle ministra „radikální opatření“, ale z diskuse s odborníky podle něj vzešlo rozhodnutí učinit je. „V gastronomii a pohostinství se sice přímo nakazilo jen 722 osob, ale další významné počty nakažených souvisejí s nákazou v restauracích, barech a klubech,“ uvedl. Připustil, že vláda se neřídila pouze radami lékařů, ale také sociologů. „Řekli, že pokud bychom zavřeli školy a nikoli restaurace, tak bychom vyslali silně negativní vzkaz národu, že nám nezáleží na vzdělání. Souhlasím s nimi,“ poznamenal ministr zdravotnictví.

Další nové restrikce s těmi již zmíněnými úzce souvisejí – omezení počtu lidí, kteří se mohou sejít, na šest dal Prymula do souvislosti s uzavřením škol a snahou zabránit tomu, aby se spolužáci ve velkém setkávali jinde. Zákaz pití alkoholu na veřejných místech potom přímo navazuje na uzavření restaurací. „Toto opatření nemá za cíl zavést prohibici. Má jediný cíl: zamezení přenosu při popíjení alkoholu při zavření restaurací, barů a klubů na venkovních prostranstvích,“ shrnul Prymula.

Zdůraznil, že přes rozsah omezení nenastal v Česku takzvaný lockdown, tedy opatření spojené se zákazem vycházení z domova či uzavřením obchodů. Ty zůstávají v provozu, i když do nich lidé mohou chodit maximálně ve dvou. Podle Romana Prymuly je ale předpokladem pro to hygienické chování.

„Apeluji na vás a znovu vás prosím, abyste se, pokud to bude trochu možné, vyhýbali blízkým kontaktům s ostatními zákazníky a dodržovali hygienu rukou. Pokud tato opatření budou dodržována, není důvod, abychom obchody zavírali,“ řekl ve svém projevu. Zároveň ujistil, že se úplnému lockdownu snaží vláda stále vyhnout.

Nejdůležitější podle Prymuly je, aby se nemocnice postaraly o všechny pacienty

Že ale další zpřísnění přijde, ministr zdravotnictví nevyloučil. Záležet bude hlavně na tom, jakému náporu budou čelit nemocnice. „Zda budeme muset opatření zpřísňovat, nebo naopak uvolňovat, budeme primárně rozhodovat podle toho, jaká bude míra jejich naplněnosti. Musíme se za každou cenu vyhnout situaci, kdy bychom se o některého z nemocných nedokázali z kapacitních důvodů postarat. Nejvýznamnější bude naplněnost kapacit jednotek intenzivní péče, na druhém místě celkové zatížení nemocnic,“ stanovil Prymula.

Na kapacity nemocnic se nyní chce ministr důsledně zaměřit. Péče v nich se má rozdělit na péči o pacienty s covidem-19, urgentní medicínu a neodkladnou péči, kapacita přitom má dosáhnout deseti tisíc lůžek. „S okamžitou platností zřizuji pracovní skupinu v čele s hlavním náměstkem VZP Davidem Šmehlíkem, šéfem Chytré karantény plukovníkem Petrem Šnajdárkem a profesorem Vladimírem Černým pověřenou splněním tohoto úkolu a zajištěním dohledu nad permanentním sledováním dostatku kapacit,“ dodal někdejší rektor Vojenské lékařské akademie, který měl při projevu za zády shromážděné ředitele některých nemocnic.

Prymula také dále připravuje celostátní testování na koronavirus. Upřesnil svá předchozí prohlášení, ze kterých vyplývalo, že by je měli zajistit praktičtí lékaři. Nyní uvedl, že kromě jejich ordinací bude probíhat i v nemocnicích, na odběrových místech, která již fungují, a také dalších odběrových místech, na kterých by mohlo působit až 17 tisíc studentů.

Od takového testování má ministr velká očekávání. „Tento způsob testování by nám zásadně pomohl identifikovat pacienty nakažené virem a izolovat je od seniorů, zranitelných skupin obyvatelstva, a v důsledku toho neohrozit chod společnosti. Pokud se nám podaří toto testování provést celoplošně a úspěšně, získáme tím zásadní data o chování viru a především nám to umožní nasadit výrazně cílenější systém karantény,“ věří Roman Prymula. Ujistil, že testy budou zdarma.

Z 1,5 na 0,8

Vyzval také k dodržování opatření a také k tomu, aby lidé nešířili dezinformace a například nenabádali k nenošení roušek. „Každý, kdo toto dělá, je zodpovědný za ovlivňování populace naší země nesmírně škodlivými informacemi, které dopadají nejen na lidi, kteří se mohou nakazit a umřít, ale i na zdravotníky a lidi, kteří se každý den snaží zachraňovat životy na pokraji svých sil,“ podotkl.

Nová opatření vyhlásila vláda v pondělí pozdě večer s tím, že budou platit od středy 14. října do 2. listopadu. Z Prymulova projevu vyplynulo, že většina z nich – s výjimkou distanční výuky na prvním stupni základních škol – by mohla zůstat v platnosti i po tomto datu, pokud se epidemická situace výrazně nezlepší. Zopakoval, že za cílový stav považuje snížení reprodukčního čísla na 0,8, nyní činí podle Prymuly asi 1,5.

Vláda čelí kritice. Opatření jsou chaotická, říká opoziční poslanec

Opoziční politici reagovali na poslední kroky vlády velmi příkře, ODS oznámila, že pokud sama vláda po skončení nouzového stavu nepožádá o důvěru – k čemuž se neschyluje – iniciuje hlasování o vyslovení nedůvěry.

Poslanec ODS a místopředseda sněmovního zdravotního výboru Bohuslav Svoboda ujistil po projevu ministra zdravotnictví, že toto rozhodnutí trvá. „Připravenost vlády zůstala stejná, to znamená žádná, jako tomu bylo kdykoli předtím. Všechna opatření jsou chaotická, nenavazují na sebe. Když se zeptáte, proč byla zavedena, tak se nedozvíte odpověď. Nedozvíte se ani to, jaký predikují vývoj,“ zdůvodnil, proč by chtěla nejsilnější opoziční strana kabinet předčasně svrhnout.

Ujistil zároveň, že dokud bude nouzový stav trvat, žádné takové hlasování neproběhne. „Není to výzva k tomu, abychom v tuto chvíli rozbíjeli vládu, ale ve chvíli, kdy krize pomine nebo se dostane do únosných kolejí, tak budeme trvat na tom, aby se z toho vyvozovala odpovědnost,“ upřesnil Svoboda.

Poslanec z klubu ANO a bývalý předseda zdravotního výboru Rostislav Vyzula je však přesvědčen, že kabinet dělá, co je v jeho možnostech. „Jsme v úplně nové situaci. Máme čísla, ta ale nejsou všechno,“ poukázal. Uvedl také, že se premiér Andrej Babiš (ANO) omluvil za některé kroky, které k současné situaci vedly. „Je to čtrnáct dní nebo tři týdny, kdy se premiér veřejně omluvil za chyby, které vznikly,“ uvedl Vyzula. 

Věří, že opatření, která vláda schválila, ke změně situace postačí. „Věřím, že vláda má dostatek odborníků, kteří jí radí. Na ministerstvu existují pracovní skupiny,“ podotkl, byť zároveň zdůraznil, že je potřeba, aby svým chováním pomohli také občané.

Opatření pomohou, věří epidemiolog

Vedoucí katedry epidemiologie Univerzity obrany Roman Chlíbek je přesvědčen, že Prymulou zmíněný pokles reprodukčního čísla z 1,5 na 0,8 je v horizontu tří týdnů reálný. „Pokud budou dodržována všechna opatření, která byla zavedena, šance na to je. Kdyby nebyla, tak se ta opatření vůbec nepřijímají,“ poznamenal.

Upozornil, že v nedávné minulosti se reprodukční číslo měnilo značně dynamicky. „Jestliže jsme měli v polovině září reprodukční číslo 1,6 a v horizontu dvou, tří týdnů umělo klesnout na 1,1, potom zase vystoupat na 1,2 a v tuto chvíli se pohybujeme na reprodukčním čísle kolem 1,5, tak potenciál na to, abychom se přiblížili k jedné nebo klesli pod jednu v horizontu tří týdnů tady je,“ poznamenal Chlíbek. Za důležité považuje omezení setkávání lidí.

Dodal, že ani není vyhnutí, protože při současném čísle 1,5 by koncem října přibývalo 11 tisíc hospitalizovaných denně, z toho přes dva tisíce na jednotkách intenzivní péče. „To zcela jistě český zdravotnický systém není schopen obsloužit,“ zhodnotil epidemiolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...