Ředitelství silnic a dálnic se rozhodlo představit téměř dokončenou část dálnice D8 severně od Lovosic. Ačkoli kvůli mrazivému počasí ustalo pokládání asfaltu na prackovické estakádě, silničáři i stavební firma ujišťují, že bude vše hotovo tak, aby mohlo 17. prosince skončit dlouholeté čekání a po dálnici projeli první řidiči. Autostráda, která vede přes České středohoří, je přitom stavba problematická takřka ze všech ohledů. Vznikala dlouho, zdržovaly ji problémy politické, úřední i technické. Je také velmi drahá, za dvanáct kilometrů dálnice zaplatí stát téměř devět miliard korun.
Nemožné na počkání, zázraky do deseti dnů? Na D8 není asfalt, otevření 17. 12. prý platí
I když řidiči, kteří jedou třeba z Prahy do Drážďan, stále musí buď v Lovosicích nebo u Bílinky sjet z dálnice a pokračovat na sever po starých silnicích, dálniční úsek Lovosice (Bílinka) – Řehlovice již je téměř hotový. Na krátkém úseku, který bylo nutné kvůli pohybům svahu ještě přestavět, sice zatím není celý povrch, stavbaři ovšem ujišťují, že je to jen kvůli mrazům a vše bude hotové do slíbeného 17. prosince.
„Rozhodli jsme se zastavit a počkat na lepší klimatické podmínky,“ vysvětlila, proč ještě není povrch zcela hotový, mluvčí společnosti Eurovia CS Iveta Štočková. Dodala, že zbývá také dokončit svodidla a vodorovné dopravní značení.
Že budou mít včas hotovou svoji práci, věří také úředníci z Ředitelství silnic a dálnic. „Spolupracujeme s ministerstvem životního prostředí, geologickou službou a dalšími subjekty, abychom naplnili literu zákona a mohli 17. prosince držet v ruce rozhodnutí ministerstva dopravy o předčasném užívání stavby,“ ujistil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Dálnice je stabilní, vyplývá z měření
Silničáři se cítí natolik jisti tím, že letos dálnici skutečně otevřou, že se již nyní rozhodli svézt po ní novináře, a tak ji s předstihem představit veřejnosti. ŘSD ujišťuje, že na úbočí kopce Kubačka nad Prackovicemi nad Labem, kde se pohybovalo podloží a došlo i k velkému sesuvu, již nehrozí žádné nebezpečí. Oblast sledují pomocí stovky čidel, jež by měla na jakékoli hrozící problémy upozornit. „Oblast, jak ji sledujeme, je stabilní. To je nejdůležitější informace,“ řekl Jan Rýdl.
Konkrétní hodnoty však uvést nechtěl a naznačil, že zcela bez pohybu podloží přece jenom není. „Hodnoty, které jsme naměřili v uplynulých dvou, třech týdnech, odpovídají jednak stavební činnosti, která tam probíhá, jednak nástupům účinků dodatečných stavebních prvků a zároveň situaci, ve které se nalézáme, to znamená v geologicky činném území,“ uvedl.
Tomu, aby se geologická aktivita jakkoli dotkla samotné dálnice, má zabránit kameninová stěna, která má nestabilní oblast odvodňovat. V budoucnu přibudou také 26metrové piloty, jež by měly představovat další pojistku.
Zabezpečení dálnice D8 u Prackovic nad Labem přitom koncem listopadu kritizoval v Otázkách Václava Moravce geolog Vladimír Cajz z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. „Znám geologickou stavbu, vím, že je to nebezpečné od samého začátku a obávám se, že veškerá nebezpečí ještě nejsou ošetřena,“ řekl. Sám se za to však vystavil kritice kolegů.
Zástupci Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Cajzova slova reagovali prohlášením, že šlo o „směs polopravd, dezinterpretací a omylů“.
Podle prohlášení geologů nemá většina Cajzových výroků oporu v relevantních faktech, měřeních a datech. Cajzovo mínění, že by bylo vhodné zprovoznění dálnice o rok odložit, však podpořila také Miloslava Pošvářová, která kdysi kontrolovala pro ŘSD kvalitu staveb a dlouhodobě kritizuje způsob, kterým se v Česku dálnice staví.
Kilometr za tři čtvrtě miliardy
Úsek Lovosice (Bílinka) – Řehlovice přes výhrady některých expertů má již za sebou téměř vše, co je k uvedení do provozu potřeba. Již v říjnu proběhla požární zkouška v dálničních tunelech, na přelomu listopadu a prosince následovaly zátěžové testy prackovické estakády. S výsledky obou byli silničáři i hasiči spokojeni.
S tím, jak se blíží slavnostní otevření dálnice, na které chce přijet prezident republiky a stejně tak i předseda vlády, je také možné vyčíslit, kolik stavba stála. Za 12 kilometrů dálnice od Bílinky k Řehlovicím zaplatí ŘSD podle smlouvy 8,9 miliardy korun (původní nasmlouvaná cena za celý šestnáctikilometrový úsek Lovosice–Řehlovice byla 9,85 miliardy), řekl Jan Rýdl. Dodatečné náklady potom činí 1,2 miliardy.
Více než polovinu vícenákladů spolklo zabezpečení nestabilního území, které stálo dohromady přes 600 milionů. „Sesuvná oblast z roku 2013 byla sanována kompletně se vším včetně stabilizačních prvků, které byly hodně mohutné, za 495 milionů korun. Pokud se mě zeptáte, kolik stála dodatečná technická opatření nad Prackovicemi, tak hovoříme o 132 milionech korun,“ vyčíslil Jan Rýdl.
V důsledku stojí kilometr dálnice přes České středohoří přes tři čtvrtě miliardy. Není to sice historický rekord, ale když se před časem zabýval stavbami dálnic Nejvyšší kontrolní úřad, označil i průměrných zhruba 400 milionů za kilometr za cenu příliš vysokou.
Nejobtížnější stavba v historii?
Že bude D8 v Českém středohoří nadprůměrně drahá – ať je průměr jakýkoli – však bylo zřejmé vždy. I když ministerstvo dopravy kdysi proti vůli ekologů prosadilo variantu trasy, která nevede dlouhým tunelem, stále bylo třeba překonat doslova hory, doly. Dálnice vede po osmnácti mostech, dalších deset vede nad ní. Nejdelší z nich je prackovická estakáda, mostní konstrukce je dlouhá 456 (vlevo) resp. 554 metrů (vpravo). Součástí jsou i dva tunely o délce 270 resp. 620 metrů.
To vše vznikalo v prostoru chráněné krajinné oblasti. Velmi náročná byla například stavba mostu přes vzácné Opárenské údolí. „Když to mírně přeženu, tak holínka dělníka nevstoupila, nešlápla do spodní části Opárenského údolí,“ poznamenal Jan Rýdl. Při stavbě zářezu u Řehlovic zase dělníci narazili na hnědé uhlí.