Zdravotníci by brzy mohli z orlickoústecké nemocnice převézt první pacientku s covidem-19 do Polska. Mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová oznámila, že se připravují potřebné podklady k leteckému transportu. Ženu přepraví vrtulník, který zajistí národní dispečink intenzivní péče, pravděpodobně v úterý ráno. Dalších šest pacientů čeká podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) přesun z Libereckého kraje do Německa.
„Dokončujeme přípravu administrativních dokumentů, získali jsme již například informovaný souhlas rodiny s transportem. Bude také nutné přeložit překladovou zprávu do polštiny,“ uvedla Semrádová. S převozem musí souhlasit zdravotní pojišťovna. V Polsku by se měla české pacientky ujmout nemocnice v Ratiboři, asi 40 kilometrů severně od Ostravy.
Další pacient s covidem, který byl už dříve vytipován k možnému transportu do ciziny, leží v Pardubické nemocnici. O převozu ale rozhodne jeho aktuální zdravotní stav, stejně jako u pacientky z Ústí nad Orlicí.
Počet nemocných v regionu stále roste. Aktuálně nakažených je kolem 10 tisíc lidí, nejvíce od propuknutí pandemie. Kapacity nemocnic v Pardubickém kraji jsou téměř vyčerpané, platí to zvláště pro nemocnice v Pardubicích, Chrudimi a Ústí nad Orlicí. Celkově je s covidem-19 hospitalizováno 543 lidí, z toho je 77 v intenzivní péči.
Kromě pacientky z orlickoústecké nemocnice přijmou zahraniční zdravotnická zařízení i dalších šest pacientů z Libereckého kraje, kteří odjedou do Německa.
„Děláme maximum, aby kapacity zdravotnických zařízení v Česku vyčerpány nebyly. Pokud tato situace nastane, nebo pokud se k ní příblížíme, systém zahraniční pomoci zajištěn je,“ upozornil na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
V Brně potřebují mediky i ambulantní lékaře
Kritickou situaci hlásí i Brno. Fakultní nemocnice v moravské metropoli by totiž potřebovala pomoc od 50 mediků, 50 ambulantních sester a 20 ambulantních lékařů. Informovala o tom mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Nemocnice má téměř 100 lidí v domácí karanténě kvůli covidu-19.
Fakultní nemocnice Brno se stará o 179 pacientů s koronavirem na standardních lůžkách a 44 jich má na lůžkách JIP. „Máme ještě rezervu asi 40 standardních lůžek a asi 6 JIP,“ poznamenala Plahá. V nemocnici pomáhají na stěrových místech hasiči, policisté v očkovacím centru na výstavišti a studenti na covidových odděleních.
Nemocnice Kyjov žádala podle mluvčího Filipa Zdražila o ambulantní personál, zatím ho ale nemá. Stejné je to s Nemocnicí Znojmo. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) má v plánu jednání s řediteli středních škol o využití studentů, poté s řediteli nemocnic. „V úterý na to naváže jednání s šéfy organizací ambulantních lékařů. Budeme hledat systém spolupráce,“ uvedl Grolich.
V Jihomoravském kraji je k dnešnímu dni 911 hospitalizovaných pacientů s nemocí covid-19. Jen za poslední den vzrostl počet o 57. Ještě v první půli února bylo číslo pod hranicí 500. Loni v listopadu se dostalo k 1200.
V nemocnicích mohou pomáhat někteří studenti
„Tento týden bude z hlediska vytíženosti lůžek na JIP nejkritičtější,“ řekl v neděli ministr zdravotnictví Blatný v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Záložních lůžek jsou podle Blatného až stovky, ale problémem je nedostatek personálu.
Do nemocnic tak mohou hejtmani a pražský primátor povolat část studentů. Vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol se pracovní povinnost týká také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. V nemocnicích mohou pracovat také všechny ročníky navazujících zdravotnických magisterských programů a jednooborového studia psychologie s výjimkou posledních ročníků.
Za jejich pomoc jim náleží odměna. Podle studentky šestého ročníku 3. lékařské fakulty UK Kateřiny Koudelkové je ale lepší, když student nastoupí dobrovolně a dostane pak dohodu. „Má pak smlouvu, ví, kolik dostává,“ řekla ČT. Doplnila, že odměna se pak většinou pohybuje kolem 150 korun za hodinu, a pokud jsou i covidové příplatky na covidových odděleních, tak to může být až 350 korun za hodinu.
„Bohužel, když je to pracovní povinnost, dávají některé kraje studentům jen minimální mzdu, a ta se ještě vyplácí zpětně, třeba až za šest měsíců, takže to studenty ovlivňuje i finančně,“ dodala.
Ministr zdravotnictví uvedl, že pracovní povinnost se netýká studentů, kteří prokážou, že již pro poskytovatele zdravotnických služeb pracují. Studenti, kteří do nemocnic nastoupí, budou mít nárok na přednostní očkování proti covidu-19.
S nařízením pracovní povinnosti studentů v nemocnicích nesouhlasí děkani lékařských fakult. Podle nich plošné nasazení studentů nepříznivě ovlivňuje kvalitu jejich studia a do budoucna může vést k problémům v celém zdravotnictví. Děkani proto doufají, že vládou vyhlášená pracovní povinnost potrvá co nejkratší dobu.
Pracovní povinnost studentům zdravotnických oborů uložila vláda za epidemie koronaviru zatím dvakrát, působili především jako pomocný zdravotnický personál. Loni na jaře trvala od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá pracovní povinnost skončila studentům také po dvou měsících v polovině prosince. Studenti, kteří v nemocnicích pracovali dobrovolně nebo tam měli pracovní smlouvu, mohli v zařízeních zůstat.
O víkendu zrychlilo očkování
Zdravotníci za sobotu a neděli podali přes 21 000 dávek, což bylo proti předchozímu víkendu asi 3,3krát víc. Od počátku vakcinace koncem loňska bylo zatím využito asi 830 000 dávek, víc než 262 000 lidí dostalo obě potřebné dávky.
Podle průzkumu společnosti Median by se nyní nechalo očkovat 64 procent lidí, v únoru to bylo kolem 45 procent. „Česko preferuje, aby vakcinační pasy pro snadnější cestování naočkovaných vznikly na úrovni celé EU,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
