Nenávist, fanatismus a antisemitismus ve světě stále přetrvávají, v Evropě i sílí, varovali v pondělí řečníci z řad politiků v Senátu na tradičním vzpomínkovém shromáždění k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
„Několik osudových náhod způsobilo, že jsem zůstala naživu,“ řekla přeživší z Osvětimi
82 minut
Senát si připomněl oběti holocaustu
Den památky obětí holocaustu připadá na 27. leden 1945, kdy Rudá armáda obsadila nacistický koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v něm zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc.
„Můj příběh se neliší od tisíců jiných, z nichž většina ale nepřežila. V mém případě ale několik osudových náhod způsobilo, že jsem zůstala naživu,“ začala své vyprávění bývalá vězeňkyně nacistického tábora v Osvětimi Eva Pokorná.
„Někdy v roce 1935 až 1936 začal můj dědeček uvažovat o tom, že by celá rodina emigrovala na Nový Zéland. Můj otec byl ale proti, takže jsme zůstali,“ uvedla mimo jiné.
Vypověděla i dramatické zážitky o příjezdu do Osvětimi. „V místě, kde esesácký důstojník prováděl selekci, teta s dítětem, babička, dědečkova sestra, všichni šli na jednu stranu, já jediná na druhou, znamenalo to, že jsem jediná přežila. Bylo mi patnáct a měla jsem to štěstí, že v lágru jsem zůstala spolu se dvěma staršími dámami z naší obce, které se mě ujaly a ve strašných podmínkách o mě pečovaly,“ vypověděla také před senátory.
Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.
Podle historičky Ústavu pro studium totalitních režimů Pavly Plaché byl koncentrační tábor v Osvětimi největší koncentrační tábor nacistické říše. „Všechna internační zařízení nacistické říše sloužila k perzekuci lidí. Koncentrační tábory jsou spíš špičkou ledovce a symbolem, který nám dnes tu dobu trochu víc přibližuje,“ dodala ve vysílání České televize Plachá.
GALERIE
27. ledna 1945 vyvedla Rudá armáda z osvětimských táborů smrti sedm tisíc přeživších
Parlament na setkání zastupoval místopředseda horní komory Jiří Oberfalzer (ODS), který přednesl projev zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. „Se smutkem si musíme přiznat, že nenávist, fanatismus ani antisemitismus nezmizely ze světa“, citoval.
Pozastavil se nad protižidovskou rétorikou řady členských zemí OSN a pasivitou mnoha dalších států. Soudí, že OSN by v současnosti o vyhlášení dne památky obětí holocaustu nerozhodla, pokud by vůbec bylo takové hlasování umožněno.
Burcovat proti všem formám zla
Je nutné burcovat proti všem formám zla, xenofobie a nacionalistické demagogie, citoval Oberfalzer. „Povinností demokratů je nesmlouvavě odmítat všechny, kterým je cizí lidská svoboda,“ dodal.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že všichni by si měli vzít příklad z motta Izraele „už nikdy jako ovce“. Zlo totiž podle něho může vždy znovu přijít a může se opakovat, v Evropě antisemitismus opět roste. „Chtěl bych se zde tedy přimluvit. Zabouchněte dveře před nosem těm, kteří šíří strach a zlobu a už zase nálepkují druhé. Je to na každém z nás,“ nabádal Vondráček.
Holocaust byl podle něho pošlapáním humanity a poničením samotné duše civilizace. „Cestu k holocaustu otevřelo přizpůsobení se obyčejných občanů nacistické ideologii. Němci, Rakušané, ale i mnozí Češi přesvědčili sami sebe, že Židé nejsou lidmi jako oni,“ uvedl.
„Mám takový dojem, že svět stojí mezi dvěma mantinely, na jedné straně humanismus, který to může přetáhnout až do blbosti, a na druhé straně nacionalismus, který to může přetáhnout přes populismus až ke katastrofě, kterou si připomínáme,“ řekl ve vysílání České televize vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová v projevu vyzdvihla hodnotu lidství.
„Důvodem byl antisemitismus, rasismus, oslabení demokracie, které umožnilo vytvoření totalitního režimu, smíření se převážné části populace s tímto režimem, nedostatek statečnosti, postoje lidí se proti tomu postavit. A toto vše, když se sečte, může dojít až k takovým důsledkům, jako bylo šoa,“ vyjmenoval ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
V Česku se prodávají suvenýry s nacistickými zločinci
Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma označil za ostudu a za skandální to, že se v Česku dosud prodávají suvenýry a další předměty s portréty nacistických zločinců.
3 minuty
UvR: Uplynulo 75 let od osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka
„Prodejci se brání tím, že jim nejde o propagaci nacismu, ale jen o kšeft. Je nepochopitelné, že tento argument může obstát,“ řekl Klíma. Vyzval politiky ke změně trestního zákoníku tak, aby zakázaná podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka zahrnovala i prodej.
Babiš: Česko může být příkladem
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se svět včetně Evropy potýká nejen s novou vlnou antisemitismu, ale obecně s projevy nenávisti. Česká republika může jít v této oblasti příkladem, nemá tak zásadní problémy jako například Francie, uvedl Babiš v pondělí před odletem na vzpomínkovou akci u příležitosti 75. výročí vstupu Rudé armády do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Dodal, že chce rozvíjet památník v pražských Bubnech, odkud odjížděly transporty Židů do koncentračních táborů. Od roku 2015 je v Bubnech socha Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého. „Od té doby se ale tohle místo nikam neposunulo a já chci, aby tady vznikl moderní prostor s expozicí a kulturním centrem, kde se budou lidi potkávat a vzdělávat,“ uvedl Babiš na Facebooku.
S ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) se proto domluvil na zřízení příspěvkové organizace Památník Šoa Praha. „Který to zaštítí, podobně jako třeba existuje pod ministerstvem kultury Památník Lidice,“ uvedl Babiš. Perspektivně by si představoval něco podobného i v terezínské pevnosti.
Pražský magistrát zahájil přípravu výběrového řízení zhotovitele Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny loni na konci května. Předpokládané náklady na vybudování památníku a expozic činí zhruba 150 milionů korun. Na financování se podílí pražský magistrát s ministerstvem kultury. Projekt by měl být podle informací z loňského roku dokončen v roce 2021. S myšlenkou přebudování nádraží na Památník ticha přišel před několika lety filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl, který se nyní obrátil na Babiše.
Česko podle Babiše může být vzorem pro další evropské země. „Myslím, že u nás nemáme žádné zásadní antisemitské projevy,“ uvedl. Světoví státníci si podle něj v Izraeli slíbili, že budou společně proti projevům antisemitismu, rasismu a nenávisti bojovat. „V každé zemi je to jinak, v tomto směru nemáme v Česku až tak zásadní problém jako třeba ve Francii,“ dodal premiér.
