Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v principu nebrání plánům nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) na proměnu struktury soudů i na zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce. Měla by tomu ale podle něj předcházet důsledná diskuse. V pořadu Interview ČT24 také řekl, že chápe, proč lidé proti jmenování Benešové ministryní protestovali v ulicích.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by sladil funkční období žalobců se soudci: 10 a 7 let
Jmenování Benešové do čela ministerstva spravedlnosti nebylo podle Zemana načasované „šťastně“. „Střetly se dvě skutečnosti, které když se potkají, mohou vyvolat určité pochybnosti. Není úplně šťastné, jestliže kauza týkající se premiéra jde do dalšího zásadního stadia, státní zástupce převezme spis, a zároveň rezignuje ministr spravedlnosti,“ řekl. Chápe proto, že veřejnost je nedůvěřivá a proti jmenování Benešové protestovala.
Lidé v ulicích požadovali mimo jiné záruky, že nenastanou změny na vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství, než se premiér Andrej Babiš (ANO) očistí v případu Čapí hnízdo.
Musíme se oprostit od toho, že se Čapí hnízdo týká premiéra
Sám Zeman by chtěl na pozici nejvyššího státního zástupce pokračovat: „Ale jak dlouho to skutečně budu vykonávat, nemohu říci. Nejvyšší státní zástupce je velice ohrožený druh, protože záleží jen na ministrovi, zda podá návrh na odvolání, který pak schvaluje vláda. A nejsou k tomu potřeba žádné důvody. Je to v rukou ministryně spravedlnosti. Ta moje pozice je poměrně slabá – nebo flexibilní.“
Čím si je ale Zeman naopak jistý, je současná nezávislost státních zástupců. „Kauza Čapí hnízdo se sice týká premiéra této země. Na druhou stranu máme ze zákona rovnost občanů před zákonem. A takto k té kauze státní zastupitelé přistupují. Musíme se oprostit od toho, že jde o premiéra. Státní zástupce je profesionál,“ zdůraznil.
Podle něj v případech závažné hospodářské trestné činnosti může trvat půl roku až devět měsíců, než kauza po prostudování státním zástupcem dospěje k soudu. Obecně ale podle něj chybí na zastupitelstvích lidé, kteří se specializují na hospodářskou kriminalitu.
Předchozího šéfa resortu Jana Kněžínka (za ANO) označil za „velice dobrého legislativce“ a „férového v tom, jak vykonával post ministra spravedlnosti“. „Spolupracovalo se mi s ním velmi dobře,“ dodal.
Změny jsou možné, ale po důkladné diskusi
Benešová už uvedla, že zvažuje předložení novely zákona o státních zastupitelstvích. Podle Zemana by si systém zasloužil reformu už proto, že státních zástupců je málo. „Státní zastupitelství jsou poměrně roztříštěná, pracuje tam leckdy jen čtyři, pět lidí. To je málo. Potřebujeme jich více, abychom mohli zachovat specializaci. V příštích pěti letech nás navíc čeká vlna odchodů do důchodu,“ upozornil.
Zeman se obecně nebrání ani změnám na vedoucích postech jednotlivých zastupitelství. Také o zavedení funkčního období pro vedoucí státní zástupce Benešová uvažuje.
„Neustále se ovšem hraje s délkou funkčního období. Myslím si, že ten systém by měl být souladný s tím, jak fungují soudci. Tedy 10 a 7 let. (Zákonné funkční období činí deset let u nejvyšších soudů a sedm let u zbytku soudní soustavy – pozn. red.) A přirozeně se hraje o přechodná období, tedy jak rychle se vedoucí pracovníci vymění. Tam bych se zase přidržel zákona o soudcích, kdy se ta výměna rozdělila do poměrně dlouhého období. Také pro nás by bylo lepší, kdyby to bylo rozvrstvené a byla zachována kontinuita,“ doporučuje Zeman.
Benešová také oznámila, že chce připravit podklady pro možné zúžení justiční soustavy z nynějších čtyř na tři stupně. Také proměna systému soudů je podle Zemana možná, vyžaduje ale širší debatu.
„Uvnitř i vně justice. Přizval bych k tomu advokáty, notáře, sociology. Musíme se zamyslet, jakou chceme justici – a teprve podle toho měnit systém zastupitelství nebo soudů. Teprve pak je otázka, jak dosáhnout třístupňového soudnictví: jestli sloučit okresní a krajské soudy, nebo zrušit vrchní soudy. Ale to je na velkou debatu,“ dodal.