Nejtragičtější železniční nehodou v historii Česka byla srážka motoráku s vagony v Krouně

Střet vlaků v Pardubicích, při kterém zemřeli v noci na čtvrtek čtyři lidé, je jednou z nejtragičtějších železničních nehod v české historii. Velká železniční neštěstí se odehrála také v Krouně na Chrudimsku nebo ve Studénce na Karvinsku.

Krouna na Chrudimsku (29. června 1995) – devatenáct mrtvých a čtyři zranění

Největší železniční tragédie v historii České republiky se odehrála u obce Krouna na Chrudimsku. Motorák na lokální trati narazil do nákladních vagonů s dřevem a železným šrotem, které se kvůli nepozornosti železničářů samovolně rozjely a v kopcovité krajině nabraly až stokilometrovou rychlost. Po srážce zemřelo devatenáct lidí, čtyři byli těžce zraněni.

Studénka na Novojičínsku (8. srpna 2008) – osm mrtvých, 88 zraněných

Rychlík na trati z Krakova do Prahy narazil do konstrukce silničního mostu, jež se zřítila na trať. Strojvedoucí stačil použít rychlobrzdu, souprava přesto narazila do mostu devadesátikilometrovou rychlostí. Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku vykolejily, smetly i tři nákladní vagony na sousední koleji. Na místě zahynulo šest lidí, muž ukrajinské národnosti podlehl později v nemocnici zraněním. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících z Polska, která zemřela v září v krakovské nemocnici.

Pardubice (5. června 2024) – čtyři mrtví, třicet zraněných

Expresní vlak soukromé společnosti RegioJet podle Drážní inspekce projel v Pardubicích návěstidlo zakazující jízdu a srazil se s nákladním vlakem. Příčiny nehody se však zatím stále šetří. V rychlíku cestovalo zhruba 380 lidí.

Milavče na Domažlicku (4. srpna 2021) – tři mrtví, 67 zraněných

Při srážce německého rychlíku a protijedoucího regionálního vlaku zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující. Podle Drážní inspekce nehodu způsobila chyba strojvedoucího rychlíku, který nerespektoval návěstidlo přikazující zastavení. Nereagoval ani na volání výpravčího, který si projetého návěstidla všiml.

Studénka na Novojičínsku (22. července 2015) – tři mrtví, sedmnáct zraněných

Další tragickou nehodu zažila Studénka po sedmi letech. Pendolino na přejezdu narazilo do kamionu, který vjel na koleje v okamžiku, kdy již svítila červená světla. Na kolejích jej uvěznily závory. Strojvedoucí před nárazem snížil rychlost na 140 kilometrů v hodině. Po srážce před sebou tlačil části kamionu, které začaly hořet. Kabina nákladního vozu se odtrhla a zůstala téměř neporušena. Řidič byl odsouzen k osmi a půl letům vězení.

Hněvice na Litoměřicku (26. dubna 1996) – dva mrtví, 41 zraněných

Motorový vůz projel návěstidlo zakazující jízdu na roudnickém kolejovém rozvětvení a narazil do vjíždějícího manipulačního vlaku. Při nehodě zahynul strojvedoucí a jeden cestující.

Blanice na Strakonicku (22. července 2004) – dva mrtví, 29 zraněných

Při čelní srážce dvou osobních vlaků u Blanice na Strakonicku zahynuli dva lidé a 29 osob bylo zraněno, z toho šestnáct těžce. Vlaky se měly křižovat v Bavorově. Přestože strojvedoucí podepsal rozkaz o křižování, pokračoval v cestě. Za obecné ohrožení ho potrestal soud čtyřmi roky vězení.

Pernink na Karlovarsku (7. července 2020) – dva mrtví, 24 zraněných

Dva mrtvé si vyžádala čelní srážka dvou osobních vlaků u obce Pernink na Karlovarsku. Podle policie za nehodu mohl strojvedoucí, který vjel na trať bez povolení dispečera. K nehodě podle vyšetřování přispěla i absence zabezpečovacího zařízení.

Český Brod na Kolínsku (14. července 2020) – jeden mrtvý, 35 zraněných

Při železniční nehodě u Českého Brodu zahynul strojvedoucí osobní soupravy, která narazila do stojícího poštovního vlaku. Příčinou srážky byly podle Drážní inspekce náhlé zdravotní problémy strojvedoucího, postihla ho srdeční příhoda.

Dolní Lutyně na Karvinsku (24. ledna 2024) – jeden mrtvý, dvacet zraněných

Srážku vlaku s nákladním autem převážejícím nadměrný náklad nepřežil strojvůdce. Kamion, který převážel část vrtné soupravy, zřejmě uvázl podvozkem na přejezdu. Policie řidiče po výslechu propustila a z ničeho jej neobvinila. Zranění utrpělo dvacet ze sedmdesáti cestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled