Nejtragičtější železniční nehodou v historii Česka byla srážka motoráku s vagony v Krouně

Střet vlaků v Pardubicích, při kterém zemřeli v noci na čtvrtek čtyři lidé, je jednou z nejtragičtějších železničních nehod v české historii. Velká železniční neštěstí se odehrála také v Krouně na Chrudimsku nebo ve Studénce na Karvinsku.

Krouna na Chrudimsku (29. června 1995) – devatenáct mrtvých a čtyři zranění

Největší železniční tragédie v historii České republiky se odehrála u obce Krouna na Chrudimsku. Motorák na lokální trati narazil do nákladních vagonů s dřevem a železným šrotem, které se kvůli nepozornosti železničářů samovolně rozjely a v kopcovité krajině nabraly až stokilometrovou rychlost. Po srážce zemřelo devatenáct lidí, čtyři byli těžce zraněni.

Studénka na Novojičínsku (8. srpna 2008) – osm mrtvých, 88 zraněných

Rychlík na trati z Krakova do Prahy narazil do konstrukce silničního mostu, jež se zřítila na trať. Strojvedoucí stačil použít rychlobrzdu, souprava přesto narazila do mostu devadesátikilometrovou rychlostí. Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku vykolejily, smetly i tři nákladní vagony na sousední koleji. Na místě zahynulo šest lidí, muž ukrajinské národnosti podlehl později v nemocnici zraněním. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících z Polska, která zemřela v září v krakovské nemocnici.

Pardubice (5. června 2024) – čtyři mrtví, třicet zraněných

Expresní vlak soukromé společnosti RegioJet podle Drážní inspekce projel v Pardubicích návěstidlo zakazující jízdu a srazil se s nákladním vlakem. Příčiny nehody se však zatím stále šetří. V rychlíku cestovalo zhruba 380 lidí.

Milavče na Domažlicku (4. srpna 2021) – tři mrtví, 67 zraněných

Při srážce německého rychlíku a protijedoucího regionálního vlaku zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující. Podle Drážní inspekce nehodu způsobila chyba strojvedoucího rychlíku, který nerespektoval návěstidlo přikazující zastavení. Nereagoval ani na volání výpravčího, který si projetého návěstidla všiml.

Studénka na Novojičínsku (22. července 2015) – tři mrtví, sedmnáct zraněných

Další tragickou nehodu zažila Studénka po sedmi letech. Pendolino na přejezdu narazilo do kamionu, který vjel na koleje v okamžiku, kdy již svítila červená světla. Na kolejích jej uvěznily závory. Strojvedoucí před nárazem snížil rychlost na 140 kilometrů v hodině. Po srážce před sebou tlačil části kamionu, které začaly hořet. Kabina nákladního vozu se odtrhla a zůstala téměř neporušena. Řidič byl odsouzen k osmi a půl letům vězení.

Hněvice na Litoměřicku (26. dubna 1996) – dva mrtví, 41 zraněných

Motorový vůz projel návěstidlo zakazující jízdu na roudnickém kolejovém rozvětvení a narazil do vjíždějícího manipulačního vlaku. Při nehodě zahynul strojvedoucí a jeden cestující.

Blanice na Strakonicku (22. července 2004) – dva mrtví, 29 zraněných

Při čelní srážce dvou osobních vlaků u Blanice na Strakonicku zahynuli dva lidé a 29 osob bylo zraněno, z toho šestnáct těžce. Vlaky se měly křižovat v Bavorově. Přestože strojvedoucí podepsal rozkaz o křižování, pokračoval v cestě. Za obecné ohrožení ho potrestal soud čtyřmi roky vězení.

Pernink na Karlovarsku (7. července 2020) – dva mrtví, 24 zraněných

Dva mrtvé si vyžádala čelní srážka dvou osobních vlaků u obce Pernink na Karlovarsku. Podle policie za nehodu mohl strojvedoucí, který vjel na trať bez povolení dispečera. K nehodě podle vyšetřování přispěla i absence zabezpečovacího zařízení.

Český Brod na Kolínsku (14. července 2020) – jeden mrtvý, 35 zraněných

Při železniční nehodě u Českého Brodu zahynul strojvedoucí osobní soupravy, která narazila do stojícího poštovního vlaku. Příčinou srážky byly podle Drážní inspekce náhlé zdravotní problémy strojvedoucího, postihla ho srdeční příhoda.

Dolní Lutyně na Karvinsku (24. ledna 2024) – jeden mrtvý, dvacet zraněných

Srážku vlaku s nákladním autem převážejícím nadměrný náklad nepřežil strojvůdce. Kamion, který převážel část vrtné soupravy, zřejmě uvázl podvozkem na přejezdu. Policie řidiče po výslechu propustila a z ničeho jej neobvinila. Zranění utrpělo dvacet ze sedmdesáti cestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
18:50Aktualizovánopřed 16 mminutami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 57 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 9 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.