Nejtragičtější železniční nehodou v historii Česka byla srážka motoráku s vagony v Krouně

Střet vlaků v Pardubicích, při kterém zemřeli v noci na čtvrtek čtyři lidé, je jednou z nejtragičtějších železničních nehod v české historii. Velká železniční neštěstí se odehrála také v Krouně na Chrudimsku nebo ve Studénce na Karvinsku.

Krouna na Chrudimsku (29. června 1995) – devatenáct mrtvých a čtyři zranění

Největší železniční tragédie v historii České republiky se odehrála u obce Krouna na Chrudimsku. Motorák na lokální trati narazil do nákladních vagonů s dřevem a železným šrotem, které se kvůli nepozornosti železničářů samovolně rozjely a v kopcovité krajině nabraly až stokilometrovou rychlost. Po srážce zemřelo devatenáct lidí, čtyři byli těžce zraněni.

Studénka na Novojičínsku (8. srpna 2008) – osm mrtvých, 88 zraněných

Rychlík na trati z Krakova do Prahy narazil do konstrukce silničního mostu, jež se zřítila na trať. Strojvedoucí stačil použít rychlobrzdu, souprava přesto narazila do mostu devadesátikilometrovou rychlostí. Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku vykolejily, smetly i tři nákladní vagony na sousední koleji. Na místě zahynulo šest lidí, muž ukrajinské národnosti podlehl později v nemocnici zraněním. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících z Polska, která zemřela v září v krakovské nemocnici.

Pardubice (5. června 2024) – čtyři mrtví, třicet zraněných

Expresní vlak soukromé společnosti RegioJet podle Drážní inspekce projel v Pardubicích návěstidlo zakazující jízdu a srazil se s nákladním vlakem. Příčiny nehody se však zatím stále šetří. V rychlíku cestovalo zhruba 380 lidí.

Milavče na Domažlicku (4. srpna 2021) – tři mrtví, 67 zraněných

Při srážce německého rychlíku a protijedoucího regionálního vlaku zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující. Podle Drážní inspekce nehodu způsobila chyba strojvedoucího rychlíku, který nerespektoval návěstidlo přikazující zastavení. Nereagoval ani na volání výpravčího, který si projetého návěstidla všiml.

Studénka na Novojičínsku (22. července 2015) – tři mrtví, sedmnáct zraněných

Další tragickou nehodu zažila Studénka po sedmi letech. Pendolino na přejezdu narazilo do kamionu, který vjel na koleje v okamžiku, kdy již svítila červená světla. Na kolejích jej uvěznily závory. Strojvedoucí před nárazem snížil rychlost na 140 kilometrů v hodině. Po srážce před sebou tlačil části kamionu, které začaly hořet. Kabina nákladního vozu se odtrhla a zůstala téměř neporušena. Řidič byl odsouzen k osmi a půl letům vězení.

Hněvice na Litoměřicku (26. dubna 1996) – dva mrtví, 41 zraněných

Motorový vůz projel návěstidlo zakazující jízdu na roudnickém kolejovém rozvětvení a narazil do vjíždějícího manipulačního vlaku. Při nehodě zahynul strojvedoucí a jeden cestující.

Blanice na Strakonicku (22. července 2004) – dva mrtví, 29 zraněných

Při čelní srážce dvou osobních vlaků u Blanice na Strakonicku zahynuli dva lidé a 29 osob bylo zraněno, z toho šestnáct těžce. Vlaky se měly křižovat v Bavorově. Přestože strojvedoucí podepsal rozkaz o křižování, pokračoval v cestě. Za obecné ohrožení ho potrestal soud čtyřmi roky vězení.

Pernink na Karlovarsku (7. července 2020) – dva mrtví, 24 zraněných

Dva mrtvé si vyžádala čelní srážka dvou osobních vlaků u obce Pernink na Karlovarsku. Podle policie za nehodu mohl strojvedoucí, který vjel na trať bez povolení dispečera. K nehodě podle vyšetřování přispěla i absence zabezpečovacího zařízení.

Český Brod na Kolínsku (14. července 2020) – jeden mrtvý, 35 zraněných

Při železniční nehodě u Českého Brodu zahynul strojvedoucí osobní soupravy, která narazila do stojícího poštovního vlaku. Příčinou srážky byly podle Drážní inspekce náhlé zdravotní problémy strojvedoucího, postihla ho srdeční příhoda.

Dolní Lutyně na Karvinsku (24. ledna 2024) – jeden mrtvý, dvacet zraněných

Srážku vlaku s nákladním autem převážejícím nadměrný náklad nepřežil strojvůdce. Kamion, který převážel část vrtné soupravy, zřejmě uvázl podvozkem na přejezdu. Policie řidiče po výslechu propustila a z ničeho jej neobvinila. Zranění utrpělo dvacet ze sedmdesáti cestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 6 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 6 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...