Nejtragičtější železniční nehodou v historii Česka byla srážka motoráku s vagony v Krouně

Střet vlaků v Pardubicích, při kterém zemřeli v noci na čtvrtek čtyři lidé, je jednou z nejtragičtějších železničních nehod v české historii. Velká železniční neštěstí se odehrála také v Krouně na Chrudimsku nebo ve Studénce na Karvinsku.

Krouna na Chrudimsku (29. června 1995) – devatenáct mrtvých a čtyři zranění

Největší železniční tragédie v historii České republiky se odehrála u obce Krouna na Chrudimsku. Motorák na lokální trati narazil do nákladních vagonů s dřevem a železným šrotem, které se kvůli nepozornosti železničářů samovolně rozjely a v kopcovité krajině nabraly až stokilometrovou rychlost. Po srážce zemřelo devatenáct lidí, čtyři byli těžce zraněni.

Studénka na Novojičínsku (8. srpna 2008) – osm mrtvých, 88 zraněných

Rychlík na trati z Krakova do Prahy narazil do konstrukce silničního mostu, jež se zřítila na trať. Strojvedoucí stačil použít rychlobrzdu, souprava přesto narazila do mostu devadesátikilometrovou rychlostí. Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku vykolejily, smetly i tři nákladní vagony na sousední koleji. Na místě zahynulo šest lidí, muž ukrajinské národnosti podlehl později v nemocnici zraněním. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících z Polska, která zemřela v září v krakovské nemocnici.

Pardubice (5. června 2024) – čtyři mrtví, třicet zraněných

Expresní vlak soukromé společnosti RegioJet podle Drážní inspekce projel v Pardubicích návěstidlo zakazující jízdu a srazil se s nákladním vlakem. Příčiny nehody se však zatím stále šetří. V rychlíku cestovalo zhruba 380 lidí.

Milavče na Domažlicku (4. srpna 2021) – tři mrtví, 67 zraněných

Při srážce německého rychlíku a protijedoucího regionálního vlaku zemřeli oba strojvedoucí a jedna cestující. Podle Drážní inspekce nehodu způsobila chyba strojvedoucího rychlíku, který nerespektoval návěstidlo přikazující zastavení. Nereagoval ani na volání výpravčího, který si projetého návěstidla všiml.

Studénka na Novojičínsku (22. července 2015) – tři mrtví, sedmnáct zraněných

Další tragickou nehodu zažila Studénka po sedmi letech. Pendolino na přejezdu narazilo do kamionu, který vjel na koleje v okamžiku, kdy již svítila červená světla. Na kolejích jej uvěznily závory. Strojvedoucí před nárazem snížil rychlost na 140 kilometrů v hodině. Po srážce před sebou tlačil části kamionu, které začaly hořet. Kabina nákladního vozu se odtrhla a zůstala téměř neporušena. Řidič byl odsouzen k osmi a půl letům vězení.

Hněvice na Litoměřicku (26. dubna 1996) – dva mrtví, 41 zraněných

Motorový vůz projel návěstidlo zakazující jízdu na roudnickém kolejovém rozvětvení a narazil do vjíždějícího manipulačního vlaku. Při nehodě zahynul strojvedoucí a jeden cestující.

Blanice na Strakonicku (22. července 2004) – dva mrtví, 29 zraněných

Při čelní srážce dvou osobních vlaků u Blanice na Strakonicku zahynuli dva lidé a 29 osob bylo zraněno, z toho šestnáct těžce. Vlaky se měly křižovat v Bavorově. Přestože strojvedoucí podepsal rozkaz o křižování, pokračoval v cestě. Za obecné ohrožení ho potrestal soud čtyřmi roky vězení.

Pernink na Karlovarsku (7. července 2020) – dva mrtví, 24 zraněných

Dva mrtvé si vyžádala čelní srážka dvou osobních vlaků u obce Pernink na Karlovarsku. Podle policie za nehodu mohl strojvedoucí, který vjel na trať bez povolení dispečera. K nehodě podle vyšetřování přispěla i absence zabezpečovacího zařízení.

Český Brod na Kolínsku (14. července 2020) – jeden mrtvý, 35 zraněných

Při železniční nehodě u Českého Brodu zahynul strojvedoucí osobní soupravy, která narazila do stojícího poštovního vlaku. Příčinou srážky byly podle Drážní inspekce náhlé zdravotní problémy strojvedoucího, postihla ho srdeční příhoda.

Dolní Lutyně na Karvinsku (24. ledna 2024) – jeden mrtvý, dvacet zraněných

Srážku vlaku s nákladním autem převážejícím nadměrný náklad nepřežil strojvůdce. Kamion, který převážel část vrtné soupravy, zřejmě uvázl podvozkem na přejezdu. Policie řidiče po výslechu propustila a z ničeho jej neobvinila. Zranění utrpělo dvacet ze sedmdesáti cestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem o dotace a výhodné úvěry na renovace domů roste

Stále více domácností žádá o podporu z programu Oprav dům po babičce nebo o zvýhodněné úvěry. Finanční prostředky nejčastěji využívají na zateplení domů nebo modernizaci topení. Zvýhodněný úvěr už využily téměř dva tisíce domácností. V průměru si půjčují 1,5 milionu korun se splatností devatenáct a půl roku. Zájem o samotné dotace je ještě vyšší. Žadatelé mohou zdarma využít odborné poradenství na 1400 kontaktních místech stavebních spořitelen. Největší zájem o informace i dotace mají lidé z Jihočeského kraje.
před 3 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 4 hhodinami

Armáda stahuje až patnáct set balistických vest. Jdou prostřelit

Armáda stahuje balistické vesty z roku 2020, protože při pravidelných zkouškách odolnosti vesta nevydržela a byla prostřelena, píše Právo. Stažení do výstrojních skladů nařídil šéf armádní výstrojní služby Robert Bielený, týkat se to může až 1500 kusů. Vesty přitom měly mít životnost deset let, napsalo Právo. Armáda se ohradila, životnost balistických vest je podle ní standardně pět let, a vesty tak byly na jejím konci. Životnost se může prodloužit, pokud vesta obstojí v certifikovaných zkouškách před vyřazením, dodala armáda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Muž dostal za poplašnou zprávu o ozbrojenci v Praze osm měsíců vězení

Muž, který si vymyslel nepravdivou informaci o pohybu ozbrojeného muže v centru Prahy, odešel od soudu s osmi měsíci vězení. Vyplývá to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který má ČT k dispozici. Oznámení o střelci v centru Prahy loni 19. prosince prověřovaly desítky policistů. Propátraly budovu právnické fakulty, přilehlé budovy dalších vysokých škol a Dvořákovo nábřeží. Muž se pak při výslechu přiznal, že si vše vymyslel. Hrozily mu až tři roky vězení. Rozsudek zatím není pravomocný, muž se proti němu odvolal.
před 10 hhodinami

Policie odložila případ příspěvku o blokádě Leningradu falešně připisovanému Němcové

Kriminalisté odložili případ falešného příspěvku o blokádě Leningradu, který byl křivě připisovaný senátorce Miroslavě Němcové (ODS). České televizi to potvrdila mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Smyšlený příspěvek ze sociální sítě X se šířil na začátku února letošního roku. V reakci na něj se stala senátorka terčem výhrůžek, mimo jiné od bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva.
před 10 hhodinami

Koordinátorem k bitcoinové kauze je bývalý ústavní soudce Uhlíř

Advokát a bývalý ústavní soudce David Uhlíř se stal koordinátorem k bitcoinové kauze. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) to řekla po schůzce se zástupci koaličních stran a opozičních Pirátů. Na ni zvala zástupce všech sněmovních stran, ANO a SPD odmítly. Uhlíř bude působit jako externí poradce ministerstva. Nejprve se chce seznámit s časovou osou kauzy a věnovat se zadání auditu k postupům ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V prestižních grantech se Česku nedaří, do Prahy putuje jediný

Jen jediný ERC Advanced Grant se letos podařilo získat Česku. Srovnatelně velká Belgie jich má sedmnáct, Rakousko dvanáct, Dánsko osm. Českým vědcům se nedaří soutěž o tyto finance dlouhodobě.
před 16 hhodinami
Načítání...