Nejen Čapí hnízdo. Z eurofondů mají zmizet další desítky podezřelých projektů

Ministerstvo financí navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Týká se to nejen dotace pro Čapí hnízdo, ale i dalších čtyř desítek projektů v několika regionech i v resortu životního prostředí.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že její resort navrhne vyjmout farmu Čapí hnízdo z projektů financovaných z evropských fondů. K tomu vyzvala i závěrečná zpráva OLAFu, kterou však ministerstvo financí s výjimkou této informace odmítá zveřejnit. Podle Schillerové by to mohlo narušit vyšetřování.

Z informací, které o zprávě OLAF shromáždil server Neovlivní.cz, podle něj vyplývá například to, že v žádosti o dotaci byly nepravdivé údaje. OLAF je prý přesvědčen, že Čapí hnízdo patřilo ve skutečnosti do Babišova holdingu Agrofert, nikoli jeho dětem.

Porušeny byly údajně právní předpisy ČR i Evropské unie. Podle zprávy OLAF neměla farma na dotaci nárok, tvrdí server. EU má prý dotaci vymáhat zpět a české policii doporučuje OLAF případ důsledně vyšetřit.

Komise navrhla vyjmout 44 projektů

Ministerstvo uvedlo, že Evropská komise navrhla vyjmout 44 projektů ze šesti programů. V případě ROP Severovýchod jde o pět projektů, u ROP Jihovýchod o tři, u ROP Střední Čechy o dva, u ROP Moravskoslezsko o jeden, u ROP Střední Morava o 19 a u Operačního programu Životní prostředí o 14 projektů k vyjmutí. Z Operačního programu Doprava byly vyňaty dva projekty ještě před obdržením dopisu od komise. 

„Ministerstvo financí se dnes obrátilo na úřady regionálních rad pěti regionů soudržnosti (ROP Jihovýchod, ROP Moravskoslezsko, ROP Střední Čechy, ROP Střední Morava a ROP Severovýchod) a ministerstvo životního prostředí s návrhem akceptovat dopis Evropské komise,“ uvedl resort.

Pokud by Česko s návrhem nesouhlasilo, vystavuje se podle ministerstva možnému riziku snížení poskytnutých peněz, což by negativně ovlivnilo státní rozpočet. „Případné rozhodnutí o vynětí či nevynětí sporných výdajů z evropského financování žádným způsobem nezasahuje do probíhajícího trestního řízení na národní úrovni, ani nemá vliv na případná budoucí správní řízení o odebrání dotace příjemci ze strany poskytovatele dotace,“ napsal resort.

Posouzení, zda byly porušeny podmínky poskytnutí dotace, je podle ministerstva financí plně v kompetenci poskytovatele dotace. Ten v takovém případě zahájí správní řízení nebo se připojí jako poškozená osoba s nárokem na náhradu škody v trestním řízení.

„Případné vynětí z evropského financování v uvedených případech nijak nepoškozuje Českou republiku a její fiskální zájmy. Jedná se o běžný postup, který byl naposledy využit například u Operačního programu Doprava,“ dodalo ministerstvo.

Vyjmutí z evropského financování podle ministerstva umožní definitivní účetní a finanční uzavření operačních programů minulého programového období ze strany Evropské komise a úplné proplacení peněz vyhrazených z rozpočtu EU příslušným operačním programům.

MŽP vyřadí 14 projektů, Střední Morava 19

Například ministerstvo životního prostředí vyjme z evropského financování 14 projektů za 5,8 milionu eur. Jde o projekty, které vyšetřuje OLAF nebo jsou předmětem správního či trestního řízení, uvedla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

Všechny projekty jsou podle ní z minulého Operačního programu Životní prostředí 2007-2013. Jejich vynětí umožní ministerstvu program řádně uzavřít. O jaké konkrétní projekty jde, ministerstvo nesdělilo.

„Čistě teoreticky, pokud by u nich šetření prokázalo pochybení, stát může po žadateli vymáhat vrácení prostředků až do výše 100 procent poskytnuté dotace,“ popsala další možný krok mluvčí. 

V Regionálním operačním programu Střední Morava auditoři zjistili nesrovnalosti u dvou desítek projektů v celkové hodnotě čtyři miliony eur (102 milionů korun). Na seznamu jsou podle ředitele Úřadu Regionální rady Ivana Matulíka projekty v Olomouckém a Zlínském kraji zaměřené na dopravu, cestovní ruch i školství. „Většinou jsou to problémy s veřejnými zakázkami. Řekl bych, že je to tak na 95 procent,“ uvedl.

Podle něj se akce na seznam projektů s otevřenými nesrovnalostmi dostaly například kvůli tomu, že je posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V některých případech byl podán podnět policii, která prověřuje, zda byl spáchán trestný čin.

Policie stíhá kvůli uplácení při rozdělování evropských dotací přes ROP Střední Morava zhruba deset lidí. K původním pěti, kteří byli obviněni na jaře 2015, postupně přibylo dalších pět lidí. Mezi obviněnými jsou úředníci, kteří se na rozdělování milionů podíleli, i žadatelé, kteří za ně stavěli či opravovali hotely a penziony. Dotace činily několik desítek milionů korun. Projekty, kterých se vyšetřování týkalo, byly podle Matulíka už dříve vyjmuty a na aktuálním seznamu projektů s nesrovnalostmi nejsou. 

OLAF odmítl vydat zprávu europoslancům

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zároveň odmítl vydat českým europoslancům zprávu o vyšetřování dotace pro Čapí hnízdo. Napsaly to Hospodářské noviny. Dokument mohou zveřejnit jen české úřady nebo Evropská komise, uvedl podle vyjádření lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové ředitel úřadu OLAF Nicholas Ilett.

„Ředitel OLAF Nicholas Ilett odpověděl, že mi zprávu ani její závěry nebo doporučení vydat nemůže. Zveřejnit ji podle něj může Evropská komise nebo české orgány,“ uvedla podle HN Šojdrová.

Europoslankyně se proto hodlá obrátit na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Není podle ní problém respektovat, že některé části dokumentu mohou být neveřejné. „Ale třeba o závěry a doporučení stojím právě proto, že je to tak politicky citlivé,“ dodala.

Zprávu OLAF se snažil získat i další europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) či místopředseda Strany zelených Petr Kutílek. Se žádostí neuspěla ani česká média.

Podobná kauza se stala minulý rok v Maďarsku, kam OLAF poslal zprávu o vyšetřování dotací pro budapešťské metro. Také Maďarům OLAF vzkázal, že případné zveřejnění je jejich věc a bruselský úřad do toho nehodlá zasahovat. Nakonec ale byla zpráva zveřejněna a je přístupná na internetu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda bude zřejmě moci regulovat ceny benzinu a nafty, schválila to sněmovna

Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 7 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 10 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 12 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...