O zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), která se věnuje vyšetřování dotací pro ranč Čapí hnízdo, už nemají zájem jen čeští poslanci. Dokument si chtějí vyžádat i poslanci Evropského parlamentu z výboru pro rozpočtovou kontrolu, pokud zprávu do Nového roku nezveřejní české úřady. Ministerstvo financí nyní zjišťuje, zda to vůbec může udělat.
Vyšetřování OLAF se týká padesátimilionové dotace, kterou z evropských fondů získala farma Čapí hnízdo spadající v současnosti do holdingu Agrofert. Česká policie kvůli podezření z dotačního podvodu obvinila jedenáct lidí, mezi nimi i premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Oba pochybení odmítají.
O poskytnutí zprávy OLAF, která leží na ministerstvu financí, požádali v uplynulých dnech ministerstvo financí Piráti i TOP 09, zájem o zpřístupnění dokumentu vyjádřily i další sněmovní strany. Argumentují mimo jiné tím, že materiál je potřebný pro posouzení žádosti policie o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová se ale obává narušení tuzemského vyšetřování; zadala si proto analýzu a dokument zatím zpřístupnit nechce. „Sama zprávu nemám, analyzují ji kompetentní úředníci ministerstva financí a vedle toho ještě analyzujeme, co můžeme zveřejnit, a co nikoliv,“ uvedla ve čtvrtek.
„Já jsem povinna a úředníci ministerstva financí jsou povinni se řídit nařízením rady. A jednoznačně z tohoto nařízení vyplývá, že tyto zprávy jsou určeny pouze a výhradně orgánům, které je potřebuji ke své činnosti,“ reagovala Schillerová.
Zdechovský: Zveřejnění je ve veřejném zájmu
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) nyní informoval, že kromě českých poslanců chtějí dokument vidět i ti evropští. „Andrej Babiš získal veřejnou podporu, proto mají občané právo vědět, zda poskytnutí dotace bylo v souladu s předpisy Evropské unie,“ zdůvodnil požadavek europoslanců na poskytnutí zprávy OLAF.
Žádat o ni chtějí ve chvíli, kdy české úřady nezveřejní dokumenty do Nového roku, a obracet se hodlají na komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera. Pokud by Evropská komise odmítla závěry vyšetřování poskytnout, je ve hře projednání případu na jarním plénu.
„V momentě, kdy je zpráva napsaná a rozeslaná všem příjemcům, je zveřejnitelná minimálně ve svých závěrech. Žádný právní výklad nemůže zastínit veřejný zájem – aby veřejnost věděla, zda a jakým způsobem je nakládáno s jejími prostředky,“ prohlásil s tím, že se negativního dopadu na tuzemské vyšetřování neobává.
„Zda bude, nebo nebude zpráva zveřejněná, v žádném případě nemůže ovlivnit české vyšetřování. OLAF je nezávislý evropský orgán, který si dělal vlastní šetření a závěry v celé kauze. Pevně proto věřím, že české úřady nečekaly na závěry vyšetřování OLAF a taktéž v celé kauze provedly vlastní šetření,“ uvedl europoslanec.
O dokument v Bruselu požádal také místopředseda Strany zelených Petr Kutílek. V tiskové zprávě uvedl, že e-mail zaslal přímo šéfovi Nicholasi Ilettovi.
Jde zprávu zveřejnit? Právníci se neshodnou
Názor na to, jestli by se měla zpráva OLAF zveřejnit, přitom není mezi právníky jednotný. Například profesor Jiří Jelínek z pražské Právnické fakulty UK se domnívá, že je utajování zprávy nesmyslné. „Zapomíná se, že posláním OLAF je administrativní, nikoli trestní vyšetřování. To navíc probíhá zcela nezávisle na tuzemském vyšetřování. Policie tak musela mít pro zahájení trestního stíhání dostatečné důkazní prostředky a zpráva OLAF už je může pouze doplnit,“ uvádí. „Argumentovat tím, že by zveřejnění mařilo vyšetřování, proto nedává smysl.“
Podle Filipa Ščerby, vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, ale věc není tak jednoznačná. „Spis může i nemusí obsahovat informace, jejichž zveřejnění by mohlo být posuzováno jako maření vyšetřování. Bez znalosti jeho obsahu proto podle mého názoru není možné k věci zaujmout jednoznačné právní stanovisko,“ vysvětluje Ščerba.
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra pak celou otázku vnímá především politicky. „Ke zveřejnění nebo nezveřejnění zprávy OLAF se nelze vyjadřovat z čistě právního hlediska. Jde totiž v první řadě o politický problém. Už to, že si paní ministryně chce právní otázku věci potvrdit, je důsledkem toho, že má kauza zásadní politický rozměr. Kdyby to nemělo takovou politickou kadenci, asi by se tím na ministerstvu tak pečlivě nezabývali,“ řekl.
Sporné převody
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod.
Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.
ROP Střední Čechy schválil dotaci na projekt Čapí hnízdo v srpnu 2008. V červnu 2010 byla farma otevřena, Babiš ale její vlastnictví odmítal. V roce 2013 uvedl, že neví, komu Čapí hnízdo patří. V roce 2016 na schůzi sněmovny řekl, že farmu vlastnili v době získání dotace jeho dvě děti a bratr partnerky.
