Co znamená „doporučení“ OLAFu k Čapímu hnízdu? Podle experta problém, podle Babiše nic

Ministerstvo financí zatím od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) neobdrželo závěrečnou zprávu, která se týká vyšetřování dotace pro farmu Čapí hnízdo. Úřad už potvrdil, že vyšetřování kauzy, ve které figuruje i premiér Andrej Babiš, dokončil, a vydal některá doporučení – to znamená, že má k některým okolnostem udělení dotace výhrady.

„OLAF uzavřel případ s doporučeními Evropské komisi a příslušným soudním orgánům v České republice,“ uvedl úřad. Takzvaným doporučením přitom úřad unijní státy vybízí k přijetí finančních, justičních, správních či disciplinárních opatření.

A to zpravidla proto, že nalezl v čerpání dotací, které zkoumal, nesrovnalosti. Opatření by pak mohla vést k vymáhání již proplacených dotací či dokonce k trestnímu stíhání za podvod.

Přesný význam slova, které OLAF spojil se závěrečnou zprávou případu Čapí hnízdo – jež nyní předává do Česka – nechce úřad upřesnit. A české instituce zprávu ještě nemají k dispozici.

Nicméně podle ekonomického experta na problematiku EU Petra Zahradníka jakékoliv „doporučení“ určitě nepřináší žádnou příznivou zprávu. „Kdyby tam problém nebyl, tak by doporučení nebylo vydáno. Ale jak závažný problém to je, nemohu nyní soudit,“ říká Zahradník. 

A pro ilustraci přidává čísla: „Ročně OLAF prozkoumá zhruba dva tisíce případů z celé Evropy, které jsou mu nějak podezřelé, a doporučení vydává přibližně v padesáti z nich.“

Kritizovaným nemusí být příjemce dotace, ale třeba i úřady

Automaticky to ale neznamená, že vyšetřovatelé přímo ukazují na adresáta dotace – v tomto konkrétním případě firmu Čapí hnízdo, která byla spojena s holdingem Agrofert ovládaným Andrejem Babišem.

„Doporučení se mohou týkat nastavení dotačních mechanismů a institucí, mohou být disciplinární, což by se týkalo vnitřního vyšetřování orgánů EU, nebo také finanční, jež by zase znamenaly korekce finančních prostředků (vrácení dotace, pozn. red.),“ popisuje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Obecně tak problém nemusí být jen v žadateli o dotaci a jeho případných podvodech, ale třeba i ve špatně nastavených pravidlech přerozdělování evropských peněz ze strany tuzemských úřadů.

„Na druhou stranu může být OLAF rozbuškou v oblasti soudního stíhání těch, kteří se podle něj provinili a může dát impulz k šetření případného hospodářského deliktu v dané zemi,“ dodává Zahradník.

„V případě, že úřad OLAF v rámci šetření dojde k závěru, že se jedná o podezření ze spáchání trestného činu, nebo že trestný čin byl přímo prokázán, informuje ministerstvo navíc policii,“ přibližuje obecnou praxi Žurovec.

Nemá to vliv vůbec na nic, věří Babiš

V kauze rekreační farmy na Benešovsku však již tuzemská policie obvinila nynějšího premiéra a lídra hnutí ANO Andreje Babiše, poslance Jaroslava Faltýnka a další osoby. Viní je z dotačního podvodu.

Policie má totiž za to, že fiktivně převedli akcie firmy Čapí hnízdo, aby jako malý podnik splnila podmínky dotace, přitom ve skutečnosti spadala stále pod koncern Agrofert. Oba politici vinu odmítají a záležitost považují za účelovou.

„Vyjádření OLAFu je doporučující pro nějaké orgány, ale nemá to vliv podle mého názoru vůbec na nic. Pokud vím, ta farma byla kontrolovaná xkrát, audit nenašel žádné pochybení. A pokud OLAF se nějak vyjádří, tak musí říct ROP (Regionální operační program Střední Čechy, pozn. red.), proč tu dotaci přidělil,“ uvedl ve čtvrtek Babiš.

Babiš s Faltýnkem získali po sněmovních volbách imunitu. Policejní žádost o vydání k trestnímu stíhání bude 9. ledna znovu projednávat mandátový a imunitní výbor. Sněmovna by mohla o případném vydání obou poslanců rozhodnout v druhé polovině ledna.

Do evropské kasy se vloni vrátilo 90 miliard korun

Podle výročních zpráv OLAFu zkoumali jeho vyšetřovatelé v roce 2016 pět českých případů. Jeden z nich uzavřeli s tím, že stát má vymáhat dotace zpět a zabránit dalšímu poškození rozpočtu Evropské unie.

Podle říjnového zjištění Radiožurnálu šlo o jihočeskou zemědělskou firmu, která má vrátit přes deset milionů korun (375 tisíc eur). Podle údajů Evropské komise se vloni stejným způsobem do rozpočtu EU vrátilo celkem 3,4 miliard eur, v přepočtu téměř 90 miliard korun.