Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.
Nejedlý vypovídal u inspekce BIS. Část poslanců chce k hradním kauzám z období Zemana zřídit vyšetřovací komisi
Události: Část poslanců chce zřídit vyšetřovací komisi (zdroj: ČT24)
Informaci o tom, že Nejedlý vypovídal u BIS, přinesl Deník N. Tajná služba podle něj prověřuje podezření z úniků informací z kontrarozvědky na Pražský hrad.
„BIS se ho (Nejedlého) ptala na výroky Miloše Zemana z roku 2021. Ty se týkají právě toho, kdy exprezident zmiňoval, že ho navštívil v minulosti důstojník BIS, který mu dal tajné informace o tom, že služba odposlouchává jeho a jeho nejbližší okolí, což byl právě Martin Nejedlý a zřejmě Vratislav Mynář,“ sdělila České televizi redaktorka Deníku N Zdislava Pokorná.
Inspekce BIS má podle trestního řádu oprávnění fungovat jako policejní orgán, ujasnil advokát Robert Kabát. „Ten provádí prověřování trestné činnosti tak, jako by to dělaly orgány Policie ČR,“ uvedl.
„Je to vždy u trestných činů, kterých by se dopustili příslušníci BIS. Ta poté dle výsledků prověřování buď dá podnět k zahájení trestního stíhání přímo policii, (…) nebo věc může odložit, případně pokud jde o přestupek, řeší se to v rámci kázeňských oprávnění v rámci BIS,“ doplnil.
Vypovídat u BIS byl dle informací Deníku N i bývalý šéf kanceláře prezidenta Vratislav Mynář. Další na řadě by pak měl být Jan Novák, tehdejší vedoucí hradní administrativní sekce.
Zdislava Pokorná hovořila o výslechu Martina Nejedlého inspekcí BIS (zdroj: ČT24)
Zacházení s citlivými dokumenty, ale i další dění kolem spolupracovníků předchozí hlavy státu zajímá i některé poslance. Ti koaliční navrhují vznik vyšetřovací komise.
Podle webu Seznam Zprávy by se poslanci chtěli zaměřit třeba na podezřelé zadávání zakázek a majetkové machinace v Lesní správě Lány, ve které figural její bývalý šéf Miloš Balák. Další na řadě je pak skartace stovky tajných dokumentů na podzim roku 2021 v prezidentské kanceláři. Jedním ze zničených materiálů měla být i zpráva o vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
Za důležitý bod považují iniciátoři vzniku komise také Zemanovy výroky kolem kauzy Novičok, kdy prezident i přes názory tehdejší vlády a vojenských odborníků tvrdil, že se jed v Česku v malém množství vyráběl i testoval.
„Nutno říci, že si ta komise stanoví poměrně široký záběr. Už od roku 2013, tedy počátku působení Miloše Zemana na Hradě. (…) Říkají, že to chtějí zkoumat zhruba deset měsíců, to je poměrně krátký čas,“ okomentoval reportér serveru Seznam Zprávy Lukáš Valášek.
Podle něj by to ale mohlo mít smysl v tom, že prověřování vyšetřovací komise by mělo být veřejné. „Veřejnost by pak mohla sledovat výpovědi svědků, lidí z Hradu či různých bezpečnostních institucí,“ dodal.
90’ ČT24: Zřízení vyšetřovací komise k hradním kauzám (zdroj: ČT24)
Sněmovna se k hlasování nedostala
„Navazuji na to, co jsme zjišťovali na výboru. Zůstaly tam určité mezery, nezodpovězené otázky, myslím, že máme povinnost dát komplexní informace dohromady a udělat nějaký politický závěr,“ okomentoval předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS).
„Jsem přesvědčen, že kauz kolem bývalého pana prezidenta je tolik, že je nutné všechny jasně zmapovat, pojmenovat věci, které se možná ani v médiích neobjevily. Je třeba poznamenat, že vyšetřovací komise má ze zákona principiálně možnost podat podnět k trestnímu stíhání,“ prohlásil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL) v pořadu 90' ČT24.
Proti je místopředseda stálé komise pro kontrolu činnosti BIS Robert Králíček (ANO). „Jsem skeptický k tomu, že ta komise něco vyšetří. Všechny zmíněné kauzy byly probrány na výboru pro bezpečnost, na komisi BIS. A některým z nich se stále věnují bezpečnostní složky NCOZ,“ argumentoval.
Poslanci podle něj nejsou žádní vyšetřovatelé. „My jsme poslanci, měli bychom přicházet se zákony. A je to také o nějakých prioritách. Dnes (ve čtvrtek) bylo jasně vidět, že i pro koaliční poslance to není priorita, protože podruhé se k hlasování nedostalo,“ dodal.
„Vyšetřování Policie ČR se musí řídit podle zákona, a mimo jiné může dojít k tomu, že policie udělá výslech někoho, kdo nějakým způsobem svědčí. (…) Na něj může být vytvářen nátlak, to znamená, že podá výpověď která nemusí odpovídat realitě,“ reagoval Heller.
Zřízení komise zřejmě nepodpoří ani opoziční SPD. „Jestli jsou někde nějaká podezření, kdekoliv v České republice, tak je tady policie, aby je prošetřila,“ myslí si předseda hnutí Tomio Okamura.
Komise by dle advokáta Kabáta neměla vyšší pravomoci než například policie či Nejvyšší kontrolní úřad. „Zve si svědky za podobných podmínek, zve si znalce, (…) v zásadě jsou ty pravomoci obdobné, policie ale, pokud jde o operativně pátrací prostředky, má pravomoci vyšší,“ sdělil.
O vzniku komise chtěla sněmovna hlasovat ve čtvrtek, k návrhu se však nakonec nedostala. V naplánovaném programu tomu předcházely na dvě desítky bodů a odpoledne se poslanci věnovali ústním interpelacím.