Hospodářský výbor Senátu doporučil plénu, aby na svém hlasování odmítlo zdanění části církevních restitucí. Danění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za nevydaný majetek, odsouhlasila sněmovna na návrh komunistů – a pokud poslanci očekávané veto horní komory přehlasují, chce se část Senátu obrátit na Ústavní soud.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Senátor Kos: Zbožné přání komunistů
Odpůrci sněmovní novely poukazovali na to, že zdanění náhrad je protiústavní mimo jiné s ohledem na smlouvy, které stát uzavřel s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. „Byl by porušen princip legitimního očekávání. Někdo, kdo jednou ten majetek ukradl, se ho snaží částečně ukradnout podruhé,“ uvedl Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21).
Senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11) poznamenal, že zdanění bylo přijato jen z politických důvodů na „zbožné přání“ KSČM, ke kterému se přiklonili poslanci vládních ANO a ČSSD, aby zachovali svou, komunisty podporovanou vládu.
Podání ústavní stížnosti v případě, že by sněmovna přehlasovala Senát, avizovali mimo jiné lidovci nebo Herbert Pavera (TOP 09). Zamítnutí novely výbor schválil většinou deseti hlasů z dvanácti, nepodpořili ho jen zástupci vládních stran: Jaroslav Větrovský (za ANO) a Karel Kratochvíle (ČSSD).
Negativně se pak k tahu sněmovny postavil i sociálnědemokratický senátor Jaromír Strnad: „Po šesti letech se (do restitucí) vnáší nový prvek a nemám rád, když se mění pravidla během hry.“
Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová obhajovala zdanění zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v roce 2012. Mluvila také o „rozporuplném“ schválení církevních restitucí „proti veřejnému mínění“. Předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar poznamenal, že by se měla omluvit a že Ústavní soud tyto restituce potvrdil.
Hra o ústavní stížnost
V Senátu mají většinu Starostové, lidovci a ODS, a je tak pravděpodobné, že na konci února normu vrátí sněmovně. Tam má naopak jasnou podporu. Zdanění náhrad církvím byla jedna z podmínek komunistů pro to, aby podpořili vládu. Hlasy na konci ledna přidali ještě poslanci z SPD. Pokud sněmovna senátní veto přehlasuje, je opoziční komora připravená obrátit se na Ústavní soud.
„Připravujeme ústavní žalobu. Náš klub je připravený a ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví a Židovskou obcí se domlouvá, že bychom žalobu s pomocí právníků podali,“ sdělil lidovecký senátor Šilar.
