Jen za poslední dva dny laboratoře potvrdily 150 nových případů černého kašle, od začátku roku se nakazila téměř tisícovka lidí. Čtyřicet procent případů se týká starších školních dětí, několik jich leží v nemocnici s vážným průběhem nemoci. Nejohroženější jsou děti do jednoho roku, které ještě nemají dokončenou první sérii povinného očkování. Ordinace proto také začínají uvažovat o přeočkování personálu.
V ambulanci se primář dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Koťátko setkává v průměru s pěti nakaženými černým kašlem týdně. Na stejný počet přitom býval zvyklý za celý rok.
„Jednáme s odborem hygieny, jestli bychom mohli urychleně začít očkovat personál, alespoň v rámci kliniky. Když mi při současném nedostatku zdravotních sester několik z nich vypadne, tak to výrazně ohrozí provoz celého oddělení,“ řekl Koťátko.
V prosinci takto na několik týdnů onemocněla staniční sestra. „Provázejí vás nepředvídatelné záchvaty dráždivého suchého kašle. V noci nespíte, bojíte se i nadechnout, jakou máte bolest. Někdy máte i komplikace – já k tomu dostala zápal plic. Takže jsem si to odstonala a nikomu bych to nepřála,“ popsala průběh nemoci staniční sestra Martina Fremutová.
Očkování personálu na dětských odděleních plánují také v Motole. V Ústřední vojenské nemocnici už ho aplikují všem zaměstnancům, kteří si o něj řeknou. Plošné očkování zdravotníků na popud resortu ale teď podle ministra ve hře není. „Nic nebrání dohodnout se s odbory a zaměstnanci a přeočkovat je proti černému kašli. To je zcela v kompetenci zařízení,“ sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Tempo šíření onemocnění přitom roste. Od začátku roku se potvrdilo už skoro u tisícovky pacientů a jen za poslední dva dny jich přibylo 150. „Tím, že se o tom onemocnění hovoří, bude víc lidí vyhledávat lékaře, i to může být jeden z efektů, že onemocnění narůstá. Nicméně máme tady skutečně problém. Je možné, že budeme mít na konci roku kolem čtyř tisíc i více případů,“ uvedla epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová.
O očkování roste zájem
Loni bylo případů celkem sedm set, v letech pandemie covidu-19 jen několik desítek. Právě ústup covidu a upuštění od režimových opaření je podle epidemiologů jedním z důvodů nynějšího šíření nákazy. Stejně jako klesající proočkovanost, i když o nepovinnou dávku v dospělosti v posledních týdnech zájem rostl.
Lékařům chyběla vakcína. Distributor od pondělí dodává do osmi set ordinací praktiků pět tisíc dávek. „Objednali jsme si pro tento týden deset kusů vakcíny. Čekám, že tento týdne znovu doobjednám,“ přiblížila pražská praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
„Na očkování proti černému kašli se ptá několik lidí každý den. Konkrétně třeba dnes jsme už naočkovali asi dva nebo tři lidi,“ popsal lékař očkovacího centra Avenier v Ostravě Ivo Hiemer. Přeočkování po poslední povinné dávce v dětství lékaři doporučují alespoň jednou v dospělosti. Snižuje se tak riziko těžkých průběhů i přenos infekce na nejzranitelnější.
Onemocnění lze zejména na začátku rozeznat jen obtížně
Černý kašel, neboli pertuse, je vysoce nakažlivá nemoc, která se zvlášť na začátku dá poznat jen těžko. Nákaza černým kašlem totiž nejdřív vypadá jako běžné nachlazení. Člověk má rýmu, zvýšenou teplotu, pokašlává. Případné záchvaty kašle se někdy rozvinou až později – třeba po čtrnácti dnech. Léčí se antibiotiky.
Příznaky se obvykle objeví po jednom až třech týdnech od nákazy. Už na začátku onemocnění může člověk nákazu kapénkami šířit dál, sám přitom nemusí cítit žádné problémy. Nejrizikovější skupinou u černého kašle jsou ty nejmenší děti.
