Počet lidí, kteří dočasně změnili trvalé bydliště, opět narostl. Důvodem je takzvaná spádová turistika, tedy snaha dosáhnout na výhody vybrané lokality. Někteří rodiče jsou tak ochotni trvalé bydliště svého dítěte dočasně přihlásit do spádové oblasti vybrané školy, která by jinak jejich potomka zřejmě nepřijala. Dalším motivem je rezidenční parkování. Proč lidé platí za měsíční trvalý pobyt jinde, než bydlí, zjišťoval reportér Jan Novák a pořad 168 hodin.
„Nabídněte trvalé bydliště na měsíc“. Z krátkého pobytu kvůli škole nebo parkování je výnosný byznys
7 minut
168 hodin: Města bojují s fiktivními obyvateli kvůli spádové turistice
Mezi rodiči je žádaná například Základní škola Angel v pražských Modřanech. Letos se na ni přihlásilo až o 25 prvňáčků víc, než s kolika škola počítala. Všichni jsou oficiálně spádoví, i když o tom panují pochybnosti. Vedení školy přesto hledá cestu, jak přijmout všechny. Chtějí se vyhnout losování, které by čtvrtinu dětí vyřadilo.
Na školu se hlásí více spádových prvňáčků také proto, že část rodičů nejspíš sehnala někoho, kdo jim nebo jen jejich dítěti dočasně umožnil trvalý pobyt v blízkosti školy.
„My si uvědomujeme, že to je velký problém a považujeme to za obcházení zákona. Dá se říci, že to je i zneužití práva a že by to nemělo požívat právní ochrany,“ nesouhlasí s praxí některých rodičů veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
obrázek
Rodiče mají zájem třeba i o školy na Praze 13. „Tady u nás nabízí maminky za měsíční změnu bydliště 2 až 5 tisíc korun. Což je smutné, ale i já pomalu šetřím, a pokud budu přesvědčená, že to pro moje dítě bude dobré, tak k tomuto kroku přistoupím, i když se mi to celkově nelíbí,“ napsala jedna z matek na sociální síť.
V Pardubicích chtějí více dokladů o bydlišti
Za totality se kšeftovalo s bony, dnes se zase kšeftuje s jinými výhodami. Pochopitelně je to výhoda mít parkování v centru, mít tu nejlepší školu v centru. A jak je vidět, Češi jsou velice kreativní a dokážou si tu výhodu získat i způsobem, který třeba není úplně etický, ale zatím musím konstatovat, že není protizákonný.
Problém s rezidenční turistikou kvůli lepší škole už řešili i v Pardubicích. „Jeden rok se nám stalo, že dítě, které se dívalo ze svého okna na svoji základní školu a evidentně tam bydlelo, tak muselo jít do losování s dětmi, u kterých jsme věděli, že bydlí v jiných obcích nebo v jiných částech města. A pouze je rodiče účelově přihlašovali,“ upozorňuje vedoucí odboru správních agend magistrátu Pardubic Petr Kramář.
„Například na Základní škole Svítkov jsme se dostávali do situace, kdy dítě, které žilo v Pardubicích, bydlelo tam od malička, chodilo o 100 metrů vedle do školky, tak se v rámci losování nedostalo na tuto školu. Oproti dítěti, které bylo z jiné obce a fakticky bydlelo ve Srnojedech,“ připomíná náměstek pardubického primátora Jakub Rychetský (ČSSD).
Nakonec si v Pardubicích poradili. Mají-li v některé škole přetlak spádových dětí, vyhrává to, které prokáže, že v místě trvalého bydliště opravdu bydlí. „Nově po rodičích požadujeme vedle doložení občanského průkazu, trvalého pobytu i skutečný pobyt,“ dodává Rychetský.
Rodiče tak dokládají například výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu nebo potvrzení od vlastníka bytu. „Naše opatření vedlo k tomu, že se rapidně snížil počet účelově přihlašovaných dětí,“ pochvaluje si vedoucí odboru Kramář.
Úprava zákona?
Příliš dalších možností, jak ověřit, že dítě na uvedené adrese trvalého bydliště skutečně žije, ale ředitelé škol nemají.
„Mohou ten úkon přijímacího řízení prodloužit až na dva měsíce a mohou v součinnosti se zřizovatelem potom zjišťovat doplňující informace. Ty mohou vést k tomu, že přijetí některého dítěte bude zrušeno nebo přehodnoceno,“ navrhuje ředitel odboru předškolního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání na ministerstvu školství Jaroslav Faltýn.
Podle ochránkyně práv Šabatové to ale nestačí. „Ředitelé a ředitelky jsou v těžké situaci, protože nemají žádné nástroje, jak takovou věc vlastně dokázat. A myslím si, že je na místě, aby se tím začalo zabývat ministerstvo školství a tu situaci nějak upravilo,“ upozorňuje Šabatová.
Jenže ministerstvo školství přehazuje problém na ministerstvo vnitra. To má prý vyřešit nesoulad mezi tím, jakou adresu občané uvádějí a kde opravdu bydlí.
„My se snažíme apelovat na ministerstvo vnitra, v jehož gesci je zákon o evidenci obyvatel, aby se sjednotilo místo trvalého pobytu a místo skutečného bydliště. Pokud by novelizací bylo dosaženo tohoto stavu, tak by byl problém v podstatě vyřešen,“ navrhuje Faltýn z ministerstva školství.
Problém je i parkování
Školy ale nejsou jediná výhoda, kvůli které si lidé přehlašují trvalé bydliště krátkodobě jinam, než kde žijí. Dalším důvodem je levné rezidentní parkování.
Trvalé bydliště na Praze 1 dokáže zařídit například firma Simply Office. To se může hodit třeba lidem, kteří v centru pracují a nemají kde zaparkovat. „My vám trvalý pobyt zařídit dokážeme. Potom musíte jít na dopravní oddělení magistrátu a tam si přímo zřídit parkovací kartu,“ potvrzuje zástupkyně firmy.
obrázek
Hodina parkování v Praze 1 stojí nerezidenta 40 až 80 korun, 2 hodiny vyjdou na 120 korun a za 10 hodin už řidiči platí 400 korun. Měsíčně to vyjde na 1700 až 2200 korun a ročně nerezident zaplatí podle pásma 24 až 36 tisíc korun.
Anebo to jde jinak: řidič si koupí za 6 tisíc korun ročně trvalý pobyt třeba na adrese v Rybné ulici a zaplatí za parkování 1200 korun ročně jako rezident. „My jsme majitelé nemovitosti, jinak bychom trvalý pobyt nemohli poskytovat,“ říká zástupkyně Simply Office.
Ani to se nelíbí místním politikům. „Je to taková turistika za sídlem. My to bohužel registrujeme, máme zhruba tři takové adresy na území Prahy 1. Například v Rybné, tam máme dneska registrováno asi 552 obyvatel, což pochopitelně není v pořádku,“ stěžuje si starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).
V zahraničí musí občané například uvádět tu adresu, kde skutečně žijí, aby se k výhodám nedostávali ti, kteří jen zištně obcházejí pravidla. „Systém musí být vytvořen tak, aby to neumožňoval,“ dodává ochránkyně práv Šabatová.
