Pozdější zápis ani povinný rok školky počet odkladů nesnížily. Naopak jich výrazně přibylo

Dětí s odkladem školní docházky skokově přibylo. Letos do první třídy nenastoupilo o 7 tisíc dětí víc, než to bylo o rok dřív. Vyplývá to z údajů ministerstva školství. Loni přitom šly děti poprvé k zápisu do 1. třídy později – místo na přelomu ledna a února až v dubnu. Počet odkladů mělo pomoct snížit posunutí zápisu až na jaro, ale také zavedení povinného posledního roku školky.

V letech 2014 až 2016 mělo odklad školní docházky asi 16 až 17 tisíc dětí. Minulý rok to bylo výrazně víc, o odklad požádalo 23 tisíc rodičů. Podle ministerstva školství je potřeba situaci víc prozkoumat. „Příčiny je třeba v budoucnu podrobněji analyzovat, případně provést podrobnější šetření a následně udělat závěry,“ uvedl resort, víc však věc komentovat nechtěl.

Pozdější zápisy měly počet odkladů pomoct řešit. „Jestliže má určité opatření, tedy posun zápisů, snížit počet odkladů, pak je nepochopitelné, že zároveň dojde k navýšení doporučujících posudků. Tak vysoký posun mezi dvěma lety přitom nelze vysvětlit tím, že by děti najednou byly méně připravené. Nemožné,“ řekl odborník na školství z Informačního centra o vzdělání EDUin Bohumil Kartous.

Poslankyně za ČSSD a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová upozorňuje, že není možné, aby zavedené změny snižovaly už teď počty odkladů. Podle ní ale mohou za zvýšené odklady i snahy rodičů dostat dítě na vybranou školu. Díky možnosti odkladu získají čas a prostor pro to, aby se dítě na školu dostalo, míní Valachová.

„Svoji roli mohou hrát nedostatečné kapacity škol v Praze a v některých dalších velkých městech a jejich okolí. Rodiče tak mohou být motivováni k prosazování odkladu, aby si vytvořili prostor k tomu, umístit dítě na vysněnou školu,“ uvedla Valachová.

Důvody odkladu? Bezplatná školka i nultý ročník

Snížení počtu odkladů si ministerstvo slibovalo i od zavedení povinného posledního roku školky. Děti od pěti let chodí do školky bezplatně. Nově je ale zdarma i nultý ročník na základních školách. Podle Valachové to může být pro rodiče dalším výrazným důvodem, proč dítěti odložit nástup do první třídy.

„Druhý vliv – a tady se možná onen rok předškolní výchovy projevuje – může být ten, že rodiče v pochybnostech raději volí ještě jeden rok v mateřské škole a rok přípravy na školní docházku, protože součástí opatření od 1. září je také zavedení bezplatného předškolního roku. To znamená, že na jedné straně jim odpadá placení školkovného, na straně druhé dají svým dětem rok kvalitní přípravy navíc,“ dodala Valachová.

Samotný termín zápisů v dubnu může mít na nárůstu počtu odkladů i svůj podíl. Při zápisu do 1. třídy se předpokládá, že by už mělo být jasné, zda dítě odklad potřebuje. Školy po rodičích také chtějí, aby povinné posudky z poraden přinesli už k zápisu. Řada rodičů proto jde s dítětem na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny s velkým předstihem, například už na podzim. Děti ale do doby zápisu do první třídy ještě dozrají.

„Rodiče se objednávají prakticky od září, požadavky narůstají od listopadu. Zároveň je zapotřebí brát v úvahu i fakt, že například od vyšetření v podzimních měsících do zahájení školní docházky je prakticky 10 měsíců a často děti udělají právě v těchto měsících obrovský skok ve vývoji,“ sdělila předsedkyně Asociace pedagogicko-psychologických poraden Soňa Baldrmannová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled