Na opravy silnic musí jít stále víc peněz. Některé vozovky jsou rozbité brzy po stavbě

Nahrávám video

Údržba dálniční sítě bude stát Česko stále víc peněz. Ukazují to plány silničářů. Náklady zvedá i to, že se dálnice musejí brzy opravovat. Například u Karlových Varů vydržel povrch jen něco přes deset let.

Dálnice D6 z Karlových Varů do Chebu je asi tou nejizolovanější v Česku. Když ji v roce 2012 otevírali, obešlo se to dokonce bez velkých fanfár. „Většinou se stříhají pásky, přijede premiér, přijede ministr dopravy, teď tady není vůbec nikdo. Všichni mají strach sem přijet a vysvětlovat, proč to tady chtějí zpoplatnit,“ postěžoval si v roce 2012 tehdejší hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD).

Kolem neochoty místních platit plnou sazbu za jedinou krátkou dálnici bylo rušno. Stále je to jedna z těch nejméně vytížených v zemi, denně po ní projede dvacet tisíc aut. Přesto je povrch zralý na výměnu.

Povrch je na konci životnosti

Zatím jsou to jen drobné praskliny zalité měkčeným asfaltem. Podle silničářů je ale povrch na konci životnosti. „Už prakticky běžnou údržbou nejsme schopni zajistit, aby byla krycí vrstva v takové kondici, hlavně během zimního období, aby nedošlo k dalšímu narušení,“ řekl vedoucí provozního úseku karlovarské správy ŘSD Jiří Baloun.

Opravy v úseku starém dvanáct let už začínají. Omezení tam budou do konce května a podle dokumentu ministerstva se bude pokračovat úsekem starým necelých jedenáct let. „Životnost obrusu je dvanáct, třináct let. Pokud bychom to neopravili, problémy by se prohlubovaly a byly by jenom větší,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Každý rok víc peněz

Dálnic, které jsou kolem patnácti let staré, je přitom v Česku několik set kilometrů. Letos má Ředitelství silnic a dálnic na opravy silnic přes patnáct miliard korun a celkový rozpočet na provoz vychází asi na dvaadvacet miliard. Plán na příští rok je čtyřiadvacet miliard korun. To je jedna třetina rozpočtu na všechny silnice v zemi včetně stavby nových.

„Jak se bude silniční síť rozrůstat, bude potřeba navyšovat finanční prostředky na samotnou údržbu. A budeme potřebovat dostávat větší prostředky od státu, od státního fondu opravní infrastruktury,“ vysvětlil Mátl. „Chceme zajistit i do budoucna péči o povrchy vozovek tak, aby bylo možné v pravý čas přijít s cyklickou opravou, která prodlužuje životnost,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Na českých dálnicích se přitom dají najít i daleko starší povrchy. Jestli bude mít stát na takto intenzivní údržbu prostředky i dál, ukáží až další roky, kdy příliv evropských peněz i na samotnou výstavbu zřejmě ještě zeslábne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled