Kvůli zahájení plošného testování zaměstnanců nebudou ještě nejspíše klesat počty nových případů, domnívá se epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Stát v posledních týdnech podle něj dramaticky zaspal při sekvenaci viru, a tak se v Česku rozšířila nakažlivější britská varianta. Věří však tomu, že v kombinaci vysokého promoření obyvatel, postupujícího očkování a také příchodu jara se situace zlepší. Rozhovor s Rastislavem Maďarem vedl Daniel Takáč.
Na konci tohoto lockdownu se nejspíš nedosáhne na úroveň pro bezpečné rozvolňování, říká epidemiolog Maďar
Rozklíčujte prosím, co znamenají aktuální čísla. Nákaza postupně ustupuje, ale nemocnice to nejhorší teprve čeká – lze to takto interpretovat?
Že by nákaza postupně ustupovala, je předčasné říkat. S tím, jak se teď bude zvyšovat frekvence a intenzita testování, můžeme očekávat, že tento týden a možná i část budoucího ještě vyletíme na vysoké hodnoty, zejména v průmyslu, který pracuje full house, to znamená, fabriky jsou plně obsazené zaměstnanci.
Tam, kde je většina zaměstnanců na home office, a pokud jdou do práce, jsou mezi nimi velké vzdálenosti a používají respirátor, ohniska nákazy nebyla. Byla v průmyslových komplexech a jejich domácnostech. Následně se to dostávalo dál.
Když se teď testování zavede povinně – všichni se do toho nakonec budou muset přidat – tak to způsobí poměrně strmý nárůst případů na určité omezené období. Potom, za další týden a další cyklus testování, se to bude projevovat. Situace se dostane pod kontrolu, měla by klesat pozitivita testů a počet případů se bude snižovat. Ale velmi pravděpodobně se nedosáhne na konci tohoto lockdownu na úroveň, kde by bylo možné bezpečně rozvolňovat.
15 minut
Rastislav Maďar: „Ohniska nákazy byla v průmyslových komplexech a jejich domácnostech“
Máme jistotu, že tady skutečně bude dramatický nárůst případů? Zaznamenal jsem řadu rozhovorů představitelů firem, kteří říkali: My testujeme, najdeme jednotky případů, okamžitě je posíláme domů, ale většinou máme zkušenost, že to lidé přinesou do práce z domova – ne že si to z práce odnášejí domů. Máme relevantní celostátní ověřené informace, které říkají, že problémy jsou v práci?
Ministerstvo zdravotnictví data má, jsou i přístupná. V průmyslových komplexech nákazy byly. Nepochybuji o tom, že je spousta zaměstnavatelů, kteří k tomu od začátku přistupují velmi zodpovědně, investovali velké finanční prostředky a jejich fabrika je ukázková.
Ale myslím si, že je stále většina – možná těsná většina, možná dvoutřetinová většina – takových, kteří to dosud hráli. Výsledkem je, že se situace neřeší systémově. Už si na to stěžovali i někteří zaměstnanci. Navíc tady dlouho, až do minulého týdne, nebyla ošetřena problematika pracovníků na dohodu. Ti procházeli sítem úplně bez kontroly.
Významná věc jsou také agenturní pracovníci. Agentura je někam přiveze, „vysype“ je, oni si to odpracují a někdy je také – máme takové zákulisní informace – nutí pracovat i s příznaky nemoci. Potom je odvezou na ubytovnu a za nějakou dobu je zase vozí k jinému zaměstnavateli. Pokud povinnost nedopadne na agentury samotné, tak pochybuji, že by každá z nich poctivě preventivně testovala.
Jak čísla, která se budou objevovat, máme číst? Budeme se teď dozvídat o všech pozitivních testech – i samotestech – nebo budeme dostávat informace, až když se bude tento pozitivní test ještě potvrzovat testem PCR?
Systém by se z logiky věci neměl měnit. Pokud se něco vykazuje nějakým způsobem, tak by se v tom mělo pokračovat. Pozitivní antigenní testy by se měly konfirmovat PCR a až to by se mělo objevit ve statistikách.
Mění význam masivního testování ve firmách, jaké mutace se v ČR šíří, anebo je to jedno?
Ve fabrikách nejde primárně o to, jaká je to mutace. Samozřejmě, pokud je to více infekční britská nebo jiná, tak to vytváří větší nároky na dodržování pravidel. Už jenom to, že k přenosu nákazy dochází za kratší dobu, znamená, že když se potkají v šatně a budou se převlékat bez respirátorů, tak prostředí bude daleko rizikovější s britskou mutací, než bylo s původní variantou nového koronaviru.
Ale hlídání, aby se nerozšířila brazilská nebo jihoafrická varianta, musí probíhat na jiných úrovních – ne že by se tím měly zatěžovat managementy továren a jiných podniků.
Vy odborníci máte dostatek informací o tom, jaká mutace se v ČR šíří, jak silně je zastoupena? Zjišťuje se to pravidelně, testuje se to?
Informace máme, ale myslím si, že by v tom mohl být stát aktivnější. Mohl by zvýšit počet sekvenovaných vzorků. V počtu sekvenací na počet obyvatel si nestojíme nijak úžasně a je před námi v tomto ukazateli i několik afrických zemí. Vím, že státu pomáhají – často na vlastní náklady – i soukromé laboratoře.
Věřím, že komunikace bude probíhat tak, že my – kteří jednak máme dodržovat opatření a zároveň část odborníků upravuje a formuluje preventivní protiepidemická pravidla – bychom měli benefitovat z co nejmasivnějšího záchytu, co největší frekvence sekvenací viru. Už teď sklízíme to pozdní vzbuzení se – že se tady šíří britská mutace. Vlna, která nastala a stále doznívá, je následkem toho, že se včas nezachytávala britská varianta.
Teď se šíří ze západu na východ, takže zdaleka není vyhráno. Víme, že britská varianta bude dominovat, ozývají se hlasy, že ji už nemá smysl sekvenovat, že se máme koncentrovat na brazilskou a jihoafrickou, protože dříve nebo později bude všude britská varianta úplně dominovat a musíme to považovat za součást našich životů a počítat s tím ve všech pravidlech, která se budou přijímat.
Kdo a proč podle vás zaspal ve zjišťování výskytů mutací v ČR?
To je spíše otázka na ministerstvo zdravotnictví. Nevím, jestli vyšel podnět z ministerstva zdravotnictví, nebo ne, ale žádost o to měla přijít na Státní zdravotní ústav. Je možné, že ten má tak omezené kapacity, že toho nebyl schopen víc, než k tomu docházelo, to znamená pár desítek sekvenací.
Nicméně aktérem mělo být ministerstvo zdravotnictví, které mělo vydat pokyn: Zjišťujte?
Ano, měl tam být daleko větší tlak. Otázka je, jestli i nebyl, ale nedopadlo to na úrodnou půdu, protože to personálně a technicky nebylo možné v lednu zmenežovat. Je jedna z velkých chyb, které nastaly, že se dostatečně nesekvenovalo a dovolilo se britské mutaci, aby se rozšířila po celém území ČR. Měli jsme daleko dříve zjistit, že ji někde máme, a to místo uzavřít, aby se nerozšířila dál. Obyvatelé by sami pomohli tomu, aby se nedostala ven, ale informace chyběla.
Už se na poklesu nových potvrzených případů bude nějakým způsobem projevovat počet lidí, kteří si nemocí skutečně prošli? Podle řady odborníků je násobně vyšší než počet oficiálně potvrzených případů.
Některé odhady uvádějí 4 až 4,5 milionu lidí promořených. Zdaleka ne u každého vzniká dostatečná hladina neutralizačních protilátek, na druhou stranu víme, že vzniká slizniční imunita, paměťová buněčná imunita, takže by mohli být alespoň nějakou dobu chráněni před těžšími formami nákazy. Je otázka, jestli přesto nemohou být nosiči.
Každopádně jsme jedna ze zemí, kde je promoření populace větší příspěvek k tomu, že směřujeme k hranici, která je považována za kolektivní imunitu, než příspěvek postvakcinační imunity. Pokud se to bude dařit tento a příští měsíc alespoň trochu dohánět – to znamená, že se bude masivně očkovat, daleko více než 30 tisíc denně, mohlo by to být 50 nebo 70 tisíc – tak bychom měli poměrně vysoký počet lidí očkovaných alespoň první dávkou. Už ta přispěje k tomu, že klesne proporce vnímavé populace.
Abych na to odpověděl jednodušeji: Ano, mělo by se to projevit a v kombinaci s dramaticky navýšeným počtem očkovaných v následujících dvou měsících a se změnou počasí, změnou chování lidí a změnou podmínek pro šíření covidu v populaci – bude větší teplo, větší vlhko, lidé budou dál od sebe a méně ve vnitřních prostorách – tak potom už by mělo být líp. Je to pověstné světlo na konci tunelu.
Evropská léková agentura vyzvala evropské státy, aby zatím nepovolovaly nouzové užití ruské vakcíny Sputnik V, protože o ní zatím není dost informací. Je to správný postup, nebo byste postupoval jinak?
V každém případě je to logický a standardní postup. Myslím, že každý chce, aby postupy u nových vakcín, se kterými není zkušenost, probíhaly standardně. Já sám jsem lékař, jsem očkující lékař a upřímně řečeno, nechtěl bych svému pacientovi aplikovat vakcínu, která neprošla standardním řízením regulatorního orgánu. Myslím, že je to férový požadavek, je záhadou, proč ruské orgány nepodaly žádost mnohem dříve, ale ony asi vědí proč.
Informace ze světa, že to šlo spíše po politické linii, než že by to šlo přes místní regulatorní orgány, vzbuzují otazníky. Teď je to trochu dál, to znamená, EMA má možnost se tím zabývat. Ale jak to dopadne, je ještě brzy předjímat.
Redakčně kráceno.
