Česko vstupuje do kritického týdne, hejtmani mohou povolat mediky

V neděli stoupl počet pacientů s covidem ve vážném stavu na 1728, je to o 155 víc než před týdnem. Šíření covidu ale zpomalilo, přibylo 3923 nakažených – o víkendu se ovšem také méně testuje. Podle ministra zdravotnictví přesto nejkritičtější týden republiku teprve čeká. Hospitalizovaných bylo 7979, skoro o pět set více než předchozí neděli. Od pondělí platí zároveň pracovní povinnost části studentů v nemocnicích zavedená kvůli epidemii koronaviru, povolat je mohou hejtmani a pražský primátor.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Slavomír Kubeš

V neděli přibylo o 660 nově nakažených méně než v tento den předešlý týden. Kromě celkového počtu nových případů klesl i podíl pozitivních testů na 32,8 procenta.

V sobotu činil podíl nově potvrzených případů na počtu testů 42,2 procenta a předchozí neděli zhruba 34 procent. Provedeno bylo přes deset tisíc PCR testů na koronavirus a více než třicet tisíc antigenních testů. Dohromady tak bylo otestováno více lidí než před týdnem.

Laboratoře v Česku tak minulý týden provedly celkově 420 tisíc antigenních testů, což je dosud nejvíc. Oproti předchozímu týdnu šlo o pětinový nárůst. Podobné nárůsty laboratoře zaznamenávaly i v předchozích týdnech, první březnový týden byl oproti prvnímu únorovému týdnu v počtu antigenních testů téměř dvojnásobný. V pondělí také padl rekord v počtu antigenních testů za jeden den, a to 82 281, jak vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Větší zájem o antigenní testy zřejmě souvisí s povinným testováním ve firmách.

Vyšší zájem o antigenní testy se odráží i v kapacitách odběrových míst, které v této chvíli nabízí jen málo volných termínů. Antigenní testy jsou pro občany se zdravotním pojištěním v Česku nyní poskytovány zdarma jednou za tři dny, pokud neprodělali nemoc covid-19 v předchozích 90 dnech.

Spolu s nárůstem počtu antigenních testů roste i počet provedených PCR testů. Za minulý týden jich laboratoře provedly téměř 236 tisíc. Antigenní testy ale převažují, z celkového počtu na ně připadají téměř dvě třetiny.

Index protiepidemického systému PES, kterým se původně řídila opatření proti šíření koronaviru, dále k pondělímu dni setrval na 76 bodech. Od 14. února se tak drží na úrovni nejvyššího, pátého stupně pohotovosti, který platí od 76 bodů ze sta. Takzvané reprodukční číslo dávající průměrný počet lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný, kleslo z nedělních zhruba 1,03 na 1,01.

Epidemiolog a děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar však pro ČT uvedl, že je ještě předčasné říkat, že by nákaza ustupovala. Podle něho lze naopak spolu s tím, jak se bude zvyšovat frekvence a intenzita testování, očekávat, že ještě tento týden a možná i část příštího vyletí čísla na vysoké hodnoty.

Jak bude testovaných přibývat, až ho budou podstupovat skoro všichni a s tím, že první pozitivní zůstatnou v izolaci a jejich kontakty v karanténě, tak se situace postupně podle něj dostane pod kontrolu a pozitivita testů by se měla snižovat, stejně jako klesat počty nakažených. Míní však, že se čísla velmi pravděpodně nedostanou do konce aktuálního lockdownu (do 21. března), na úroveň, kde by bylo možné bezpečně rozvolňovat. 

Počty hospitalizovaných v posledních týdnech skokově narostly. Ještě na konci ledna jich bylo podle ministerstva kolem 5500. Minulý týden v úterý 2. března již přesáhl počet hospitalizovaných 8500, což bylo nejvíc od začátku epidemie loni v březnu. Statistiky ministerstva navíc nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru. Počty obsazených lůžek v nemocnicích jsou tak vyšší. 

K pondělnímu ránu bylo podobně jako v předchozích dnech podle ministerstva volných jen 14 procent lůžek na ARO a JIP v Česku a 25 procent standardních lůžek s kyslíkem. Tento týden bude z hlediska vytíženosti lůžek na JIP nejkritičtější, řekl v neděli ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Záložních lůžek jsou podle Blatného až stovky, ale problémem je nedostatek personálu. Do nemocnic tak mohou hejtmani a pražský primátor povolat část studentů.

Očkování i kontroly dodržování opatření pokračují 

Od 27. prosince loňského roku se v Česku proti covidu-19 očkuje. Od té doby k nedělnímu večeru bylo celkem podáno asi 830 tisíc dávek vakcín a přes 262 tisíc lidí už dostalo obě potřebné dávky. V neděli bylo podáno 9578 dávek, asi třikrát více než předchozí neděli. Stále byl ale počet očkovaných o víkendu výrazně nižší než v pracovních dnech, kdy bylo v minulém týdnu denně podáno až skoro 35 tisíc dávek vakcín.

Ministr Blatný minulý týden vyzval k urychlení očkování o víkendech. V březnu chce Blatný dosáhnout toho, aby bylo denně podáváno alespoň 35 tisíc dávek vakcín, a v dubnu dokonce sto tisíc.

Například očkovací centrum na brněnském Výstavišti už kapacitu očkování zdvojnásobilo, od tohoto týdne tak zde denně mohou naočkovat téměř tisíc lidí. Vedoucí lékař tohoto očkovacího centra Milan Krtička pro ČT uvedl, že pokud bude dostatek očkovacích látek a personálu, lze kapacitu centra dále navýšit až na 3600 vakcinací denně. 

Od 1. března loňského roku, kdy byly v Česku zaznamenány první případy nákazy koronavirem, bylo potvrzeno už celkem 1,3 milionu případů covidu-19. Aktuálně je podle údajů ministerstva nemocných přes 168 tisíc lidí. Za celou epidemii zemřelo 21 882 lidí s covidem-19. Nejvíce se nákaza v posledním týdnu šířila na Kolínsku, kde za uplynulých sedm dní přibylo 1272 případů covidu-19 v přepočtu na sto tisíc obyvatel. 

Policisté za první týden zpřísněných opatření zavedených kvůli koronavirové epidemii také nepustili přes hranice okresů 10 500 vozidel, sdělil mluvčí policejního prezidia David Schön. Policie od počátku března zjistila také přes třináct tisíc případů, kdy lidé neměli dostatečně zakrytý nos a ústa, a přes pět tisíc přestupků proti krizovým opatřením zavedeným vládou. Řešila je převážně domluvou.

Celkem provedla policie za první březnový týden přes sedm set tisíc kontrol. Zjistila mimo jiné i pět lidí, kteří se podle ní dopustili trestného činu šíření nakažlivé choroby.

Soud přezkoumá povinné testování zaměstnanců

Nejvyšší správní soud (NSS) se chystá přezkoumat opatření, které podnikům uložilo povinnost testovat zaměstnance na koronavirus. Návrh na jeho zrušení sepsal jménem dělníka z automobilového průmyslu advokát Norbert Naxera. Tvrdí, že testování je zákrok, se kterým pacient musí souhlasit.

Návrh dorazil k soudu v neděli. Jde o první řízení svého druhu, kdy NSS bude posuzovat opatření přijaté podle nového pandemického zákona, potvrdila mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plyne nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti smí být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem.

Návrh k NSS je podaný jménem zaměstnance podniku na výrobu autodílů Faurecia, který má v Česku několik závodů na různých místech. Podle informací, které prý dělník obdržel v zaměstnání, bude odmítnutí testu ve firmě nebo nedoložení vlastního negativního testu bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance bez nároku na mzdu. Dělník to pokládá za nepřípustný zásah do svých občanských práv.

V návrhu poukazuje na to, že podle zákona o zdravotních službách je podmínkou poskytnutí jakékoliv zdravotní služby svobodný a informovaný souhlas. Podobně hovoří také Úmluva o lidských právech a biomedicíně. Nařízení ministerstva o povinném testování tak nemá prý oporu ani v zákoníku práce.

Podle pandemického zákona přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě NSS. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že půjde velmi pravděpodobně o složité a rozporuplné rozhodování ve značném množství případů.

„Je třeba položit důraz nejen na rychlost, ale současně s tím i na právní a argumentační kvalitu našich rozhodnutí. Jsme si totiž dobře vědomi reálných dopadů rozhodnutí do života velkého množství lidí,“ uvedl Mazanec. Podle něj nelze očekávat, že soud bude o pandemických opatřeních rozhodovat v řádu dní. „Je ale důležité, abychom rozhodovali v řádu jednotek týdnů i za cenu, že ostatní agenda bude muset být odsunuta,“ zdůraznil.

Vláda schválila odměny pro zdravotníky

Vláda na svém pondělním zasedání schválila prodloužení nulových sazeb DPH na respirátory a prodloužila termín pro podání daňových přiznání. Schválila také mimořádnou odměnu pro zdravotníky ve výši 75 tisíc hrubého, nezdravotničtí pracovníci v první linii by měli dostat 30 tisíc. Odměnu dostanou rovněž pracovníci v sociálních službách, mělo by jít o 15 tisíc až 50 tisíc podle profese a činnosti.

Zdravotníci v nemocnicích dostanou odměny za nasazení během koronavirové pandemie, jít by na ně podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) mělo 12 miliard.

Ministerstvo financí připravilo prodloužení nulových sazeb DPH na respirátory třídy FFP2, případně vyšší nebo srovnatelné úrovně. Opatření, kterými chce podpořit snížení cen ochranných pomůcek, by měla trvat další dva měsíce navíc až do 3. června.

Resort také naplánoval o měsíc prodloužit termín pro podání daňového přiznání. V papírové podobě ho tak bude možné podat do 3. května, v elektronické verzi až do 1. června.