Zvýšení základní úrokové sazby na 4,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu za posledních 20 let, může řadě Čechů například ztížit pořízení vlastního bydlení. Po aktuálním kroku České národní banky (ČNB) by ale měli zpozornět třeba i lidé, kteří mají uložené peníze na spořicích účtech nebo ve stavebním spoření. Experti tak radí investovat.
Na hypotéku kvůli vyšším sazbám dosáhne méně lidí, spořicí účet peníze neochrání. Experti radí investovat
7 minut
Základní úroková sazba je nejvyšší za 20 let
Zjednodušeně řečeno – zvýšení sazeb centrální banky bude mít vliv i na to, jaké úroky budou ty komerční účtovat svým klientům. Půjčit si na bydlení se tak proti loňsku výrazně prodraží. Noví klienti už teď dostávají nabídky kolem čtyř procent. A podle některých ekonomů by mohly vyšplhat až k šesti procentům.
Průměrná výše hypotéky se v tuto chvíli pohybuje kolem 3,4 milionu korun. Zvýšení úrokové sazby o jeden procentní bod tak zvýší splátky zhruba o dva tisíce korun. Spolu s růstem dalších cen to řadu zájemců o vlastní bydlení může odradit.
„Já mám v současné době deset procent vlastních zdrojů. S přítelem bychom si chtěli vzít hypotéku, kde je možnost ještě čerpat těch 90 procent, protože v budoucnu by se to mělo měnit,“ říká Kateřina Pavlíčková, která si chce koupit byt 2+kk.
Sazby hypoték rychle rostou
Koncem minulého roku dosáhl podle České bankovní asociace průměrný úrok hypotéky tří procent. O 12 měsíců dřív přitom sazby ještě začínaly jedničkou. „Dnes ty nejlevnější úrokové sazby, které se dají pořídit, jsou někde nad čtyřmi procenty, ale nejsou výjimkou ani pětiprocentní sazby pro pětileté fixace. Myslím si, že ceníky upraví banky v následujícím týdnu,“ domnívá se analytik ze společnosti Patron Daniel Horňák.
Zdražují nejen hypotéky, ale i samotné byty. Koncem loňského roku se za metr čtvereční nového bydlení v Praze platilo skoro 140 tisíc korun. V Brně to bylo 110 tisíc. I když se úrokové sazby hypoték zřejmě dostanou na dvacetileté maximum, první poskytnuté hypotéky v roce 1995 byly ještě dražší. U tehdejší Českomoravské hypoteční banky je získalo 150 klientů a úrokové sazby tehdy přesáhly hranici 13 procent.
Banky také reagují na růst sazeb zvyšováním úroků na termínovaných nebo i spořicích účtech. Podle analytiků to ale kvůli vysoké inflaci reálné výnosy nepřinese. Lidem tak doporučují peníze investovat.
Češi zakládají spořicí účty i stavební spoření
Volné peníze na běžném účtu teď kvůli inflaci ztrácejí hodnotu rychleji než dřív. Ze sto tisíc na začátku roku může být na jeho konci reálně zhruba o šest tisícovek míň. Proto teď do bank chodí klienti se žádostí o založení třeba spořicích účtů. Tam jsou úroky vyšší než na běžném účtu.
A třeba Jan Kotulič si založil kvůli zhodnocení úspor už druhé stavební spoření. Zaujal ho hlavně státní příspěvek. Podobně jako on podle předběžných údajů Češi loni uzavřeli přes půl milionu nových smluv. Celkově jich Asociace pro kapitálový trh eviduje víc než tři miliony. V rámci úspor ale někteří ekonomové vládě radí, aby státní podporu u stavebního spoření zrušila. Kdy a jestli vůbec, takový krok udělá, ale zatím není jasné.
„Za ministerstvo financí uvádíme, že případné úpravy ve státní podpoře u stavebního spoření by bylo nutné řešit novelou zákona o stavebním spoření, pro kterou je třeba mít podporu v parlamentu,“ uvádí resort. Naopak u doplňkového penzijního spoření se vláda v programovém prohlášení zavázala, že státní podporu zachová.
