Před dvaceti lety vznikla v Brně první funkční mešita v České republice. V nízké nenápadné budově bez minaretu se scházejí zahraniční studenti, podnikatelé i obchodníci, kteří vyznávají islám. Podle odhadů žije v Česku přes dvacet tisíc muslimů. Většinu z nich tvoří lidé, kteří pocházejí z tradičních muslimských zemí, jen malou část tvoří čeští konvertité.
Muslimové mají už dvacet let v Brně mešitu. Kvůli obavě z útoků výročí neoslavují
Dvacet let mešity v Brně (zdroj: ČT24)
První mešitu v České republice otevřeli brněnští muslimové 2. července 1998 a přes protesty při její stavbě i pozdější útoky radikálů funguje dodnes. Muslimové původně chtěli, aby měla věžičku symbolizující minaret, který je součástí mešit ve světě, po protestech ale Islámská nadace v Brně od záměru ustoupila. Duchovní stánek tedy zdobí jen zelená mozaika nad dveřmi s náboženským textem. Zařízení mešity je v porovnání s ostatními ve světě relativně strohé.
GALERIE
Mešita v Brně
Mešita je malá, novou se postavit nepodařilo
V mešitě je modlitebna, část určená ženám, dětský koutek i studovna. „Mešita obecně je společenský prostor. Chodíme se sem nejen modlit, ale pořádáme tu společenské akce nebo třeba dětské oslavy,“ řekl člen vedení Islámské nadace v Brně Assem Atassi.
Každý pátek jsou na červeném koberci v modlitebně až dvě stovky muslimů a podle Assema Atassiho už kapacitně nedostačuje. „V dnešní době lidé během modlitby stojí i na chodbách,“ řekl. Vybudovat novou větší mešitu totiž není snadné, ani stavba té první se neobešla bez pochybností tehdejších zastupitelů.
„Tady není nějaká hluboce zbožná komunita, jsou to většinou lidé, pro které je islám věcí identity, to znamená, že k němu přistupují jako třeba řada Čechů ke křesťanství,“ vysvětlil odborník na Blízký východ z Mendelovy univerzity Marek Čejka. Přesto se muslimové v Brně musí potýkat s útoky a nepochopením veřejnosti.
Také kvůli tomu dvacetileté výročí neoslavují. Původně chtěli rozdávat lidem růže – tak jako před deseti lety. „Nejvíc to zesílilo po migrační krizi, od té doby je to tématem skoro každého politika, každého média, takže byly bohužel nějaké útoky na mešity. Skoro každý muslim, kterého znám, už má nějakou negativní zkušenost,“ řekl Assem Atassi.
Například v roce 2015 polili neznámí pachatelé fasádu mešity olejem a o rok později se přímo před svatostánkem sešli odpůrci islámu, kteří mimo jiné taky pálili stránky koránu. Od té doby se situace podle Atassiho zklidnila a nenávistné projevy kolem mešity už nevídá.
Kromě brněnské mešity ve Vídeňské ulici funguje od roku 1999 podobné středisko také v Praze na Černém Mostě. Muslimské modlitebny jsou i v Teplicích, kde je využívají hlavně lázeňští hosté, nebo v Hradci Králové. Menší prostory, kde se vyznavači islámu scházejí k modlitbám, jsou ještě v několika dalších českých městech.
Mešity v ČR
Počty muslimů? Jen odhad
Brněnskou mešitu spravuje tamní muslimská obec, která spadá pod Ústředí muslimských obcí. Podle posledního sčítání lidu sdružuje Ústředí na 1437 osob. Ke své víře se ale ve sčítání přihlásily i další dva tisíce muslimů, celkem tak mělo podle úřadu žít v Česku před sedmi lety 3358 muslimů.
To je ale podle odborníků málo, reálně žije v Česku muslimů až osmkrát více. „Ve sčítání lidu jde pouze o otázku dobrovolnou. Já se spíše kloním k odhadům, které dělal Daniel Topinka z olomoucké univerzity. Ten podle dat ministerstva vnitra o pohybu cizinců na území České republiky odhaduje, že na našem území žije zhruba 25 až 27 tisíc muslimů,“ řekl v lednu Českému rozhlasu sociolog Karel Černý s tím, že konvertitů je mezi muslimy v Česku jen málo.
Podle něj ale pochází zdejší muslimové ze všech koutů světa, jsou umírnění a víru praktikují spíše doma než na veřejnosti. Nemají proto potřebu masivně se scházet například v mešitách.
Umírněné je i ústředí. Čeští muslimové se tak distancovali v minulosti například od teroristických útoků v Paříži nebo od Sámera Shehadeha, který byl letos v lednu obviněn z terorismu spolu se svým bratrem a jeho ženou.
Brněnská obec se v minulosti potýkala s několika skandály, její tehdejší předseda a dnes šéf muslimského ústředí Muneeb Hassan Alrawi se před deseti lety omluvil například za kázání o vraždění židů. O pražské muslimské obci se zase mluvilo v souvislosti s policejní razií v roce 2014, při které si policie přišla pro tamního předsedu Vladimíra Sáňku kvůli vydávání wahhábistické knihy, soud ale letos v květnu uvedl, že nešlo o trestný čin. Před pražskou i brněnskou mešitu v minulosti navíc někdo zavěsil části prasat, která měla prostor pro muslimy považující prase za špinavé zvíře znečistit.
Ústředí muslimských obcí je registrovanou náboženskou společností od roku 2004. Po deseti letech fungování mohla obec žádat o uznání za církev. To by znamenalo, že by muslimové mohli žádat o vyučování náboženství na státních školách nebo třeba vykonávání duchovní služby v armádě. Ústředí o to ale neprojevilo zájem.