Experti z Masarykovy univerzity vydali velkou publikaci Hodnoty a postoje v České republice 1991 až 2017. Ukazuje, jak významné a rozsáhlé jsou společenské změny, které naše země i celá Evropa v posledním čtvrtstoletí prožívají.
Česká společnost je sice stále spokojenější, ale současně se stává méně tolerantní vůči odlišným lidem. Klesá důvěra v církve, školství i Evropskou unii.
Množství velmi šťastných lidí stouplo za čtvrtstoletí ze 7 na 18 procent, ve stejné době se počet nešťastných lidí snížil ze 21 na 11 procent:
Společnost je méně tolerantní
Práce popsala, že výrazné změny nastaly především v toleranci společnosti. Oproti devadesátým letům se snížila důvěra v muslimy, přistěhovalce, ale lidé chtějí méně bydlet také vedle Židů nebo křesťanů. Zatímco u křesťanů a Židů je nárůst nedůvěry poměrně malý, u muslimů množství Čechů, kteří je nechtějí mít za sousedy, narostlo na dvojnásobek.
Nárůst nedůvěry je celospolečenský fenomén, který se podobně silně projevuje v Praze, na Moravě i v Čechách. Nižší je po celé republice i důvěra v ostatní lidi. Výjimkou jsou dvě skupiny, které si oproti minulému výzkumu polepšily: Romové a homosexuálové.
Proč Češi nemají rádi imigranty, výzkum nehodnotil, narazil na to ale v otázce, jaký je vliv lidí, kteří přicházejí do Česka, aby zde žili. Podle 28 procent dotázaných je tento vliv velmi špatný, jen podle jednoho procenta je velmi dobrý.
Výrazné změny jsou vidět i v prioritách, které se týkají zaměstnání. V devadesátých letech bylo nejdůležitější prioritou získat práci, která je co nejlépe placená a jsou v ní příjemní spolupracovníci. V současné době ukazují statistiky, že stejný důraz lidé kladou i na výhodnou pracovní dobu a možnost dlouhé dovolené. Naopak už nikoho nezajímá, zda je práce společensky užitečná.
Lidé se víc zapojují
Společnost se v České republice stala také oproti předchozím zkoumaným letům víc angažovaná. Víc lidí je v odborech: od roku 1991 v tom sice byla sestupná tendence, po roce 2008 se ale objevil výrazný nárůst.
Více lidí se angažuje také ve sportovních organizacích – tam je vidět nárůst především u žen, aktivně se angažuje ve sportovních organizacích až třikrát víc žen než v roce 1991 a rozdíl mezi muži a ženami se tak dostal na hranu statistické chyby.
Více lidí se angažuje i v ekologických a charitativních organizacích. Celkově je občanská společnost aktivnější a podílí se výrazně více na veřejném životě. V číslech se objevují významné rozdíly mezi Moravou a Prahou – například členem nějaké svépomocné skupiny byla na Moravě jen čtyři procenta obyvatel, v Praze to je asi deset procent obyvatel.
Politika a sociální oblasti
Česká společnost jako celek je spíše středová nebo mírně pravicová. Od roku 1991 se v preferencích levice nebo pravice neobjevila žádná výrazná změna – na škále, kde 1 je levice a 10 pravice, se stále většina obyvatelstva označuje jako 6. Tradičně pravicovější jsou přitom u nás spíše mladí a vzdělaní lidé, naopak levicoví jsou spíše senioři.
Nejdůležitější cíl ve směřování České republiky je pro většinu společnosti vysoká míra ekonomického růstu a větší slovo lidem v zaměstnání i komunitě. Zároveň je důležité i ekologické a estetické vnímání – zvelebit města a krajinu vnímá jako prioritu přes 30 procent společnosti.
Ochranu přírody pokládá za prioritu 61 procent Čechů – podle nich by měla mít prioritu, i kdyby způsobovala pomalejší ekonomický růst a určitou ztrátu pracovních míst. Nejvíce jsou o tom přesvědčení vysokoškolsky vzdělaní lidé z větších měst, zejména z Prahy.
Poměrně výrazný úpadek zaznamenala důvěra ve školství, pokles je od roku 1991 neustálý – vysoká důvěra ve školství klesla oproti devadesátým létům dvacátého století na polovinu.
Národní identita a Evropa
Určující je pro identitu člověka stále jeho nejbližší okolí – obec. Jako Evropané se cítí výrazně menší část společnosti než dříve. Největší sounáležitost s Evropou cítili Češi v roce 1999, v současnosti přibývá výrazně negativních názorů na EU: roku 1999 neměla Evropská unie vůbec žádnou důvěru u 18 procent lidí, dnes ji nemá 36 procent lidí. Velmi vysoká důvěra v EU poklesla z 8 procent na 5 procent.
Češi a Bůh
Oproti jiným tématům se příliš nemění víra Čechů a Moravanů v Boha – věří v něj 39 procent, nevěří 62 procent. Současně ale klesá důvěra obyvatel v církev: na polovinu klesl počet lidí, kteří ji věří zcela (jen 6 procent), vůbec jí nevěří 45 procent Čechů.
