Smrtelných nehod cyklistů neubývá. I když letos od ledna do října havarovalo méně jízdních kol než loni, zahynulo devětatřicet cyklistů, což bylo o dva více. Neobvyklé množství nehod se stalo již na jaře, což dává policie do souvislosti s mírnou zimou. Jak vyplývá z výzkumu, který letos provedla agentura Kantar, necítí se cyklisté na českých silnicích příliš bezpečně. Zároveň je patrná nevraživost mezi nimi a řidiči, z nichž mnoho – nejvíce těch mladších – tvrdí, že pociťuje k cyklistům nepřátelství. A to přesto, že většina lidí jsou zároveň řidiči aut i cyklisté.
Mrtvých cyklistů je víc než loni. Na silnicích je vidět napětí, řada řidičů mluví o nepřátelství
7 minut
Události: Cyklisté a řidiči
Ačkoli rok ještě neskončil, cyklistická sezona prakticky u konce je a policie představila její letošní statistiky – zatím s daty od ledna do října. Nehod jízdních kol meziročně ubylo o čtyři procenta na 3892. Cyklisté byli viníky 2601 z nich – nejčastěji se nevěnovali řízení nebo řízení kola nezvládli.
Tragické následky měla ale hlavně jiná příčina – nedání přednosti v jízdě. Smrtelným zraněním skončilo devětatřicet nehod jízdních kol, drtivá většina obětí (třicet) byli cyklisté ve věku nad padesát let.
Nejvíce nehod se stalo v červnu, červenci a září, velký nárůst ale policie zaznamenala i v prvním čtvrtletí. Podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého to souvisí s mírnou zimou.
Většina řidičů jezdí i na kole. Deklarují ale také nepřátelství k cyklistům
Podle průzkumu Kantaru jezdí na kole pětasedmdesát procent Čechů. Cyklisty i řidiči aut je šedesát procent dotázaných. Zároveň je ale významná část řidičů, kteří uvedli, že mají k cyklistům nepřátelský vztah. Nejvíce pociťují nepřátelství k cyklistům podle průzkumu mladí řidiči – 62 procent z nich. Lepší je to mezi profesionálními řidiči, z nichž deklarovalo nepřátelský vztah k osobám na bicyklech 47 procent.
Průzkum: Vzájemný vztah mezi řidiči a cyklisty
Zejména si řidiči motorových vozidel stěžují u svých protějšků z jízdních kol hlavně na to, že porušují pravidla – jezdí vedle sebe, v protisměru, přejíždějí přes plnou čáru nebo najíždějí na chodník a zase zpět do vozovky. Cyklisté zase považují řidiče za neohleduplné. Co někteří dokážou cyklistovi udělat, si ostatně vyzkoušel i redaktor České televize Richard Samko. Při zkušební vyjížďce na kole po Praze zažil nepřátelské pokřikování nebo nečekané zkřížení cesty autem, které přejelo plnou čáru.
Zkušenosti jiných cyklistů jsou ale ještě daleko horší, ať jde o předjíždění bez dodržení povinného odstupu 1,5 metru, nedání přednosti, nebo třeba záměrné puštění ostřikovače na cyklistu.
„Lidé nejsou schopni a ochotni vžít se do role toho druhého. Víc než šedesát procent lidí o sobě tvrdí, že jsou cyklisté i řidiči, zároveň je paradox, že považují druhou skupinu za nepřátelskou,“ podotkl koordinátor iniciativy Dám respekt Alexandr Kliment.
Iniciativu založila Michaela Kreuzigerová, manželka profesionálního cyklisty Romana Kreuzigera. I ona zažila agresivní chování řidičů, stalo se jí například, že posádka auta naznačovala, že na ni něco hodí. Zároveň ale kritizuje i jednání některých cyklistů, kteří se v provozu chovají nepředvídatelně a například náhle najíždějí na chodník. „Nedokážu si to vysvětlit. Za mě je to úplně zbytečné,“ podotkla.
Kde je kvalitní infrastruktura, lidé na kole víc jezdí
Jízdní kolo používá většina lidí v Česku k trávení volného času, pro některé je to však klíčový dopravní prostředek. Podle dat z posledního sčítání obyvatel na něm denně dojíždí do práce nebo školy 3,7 procenta obyvatel. Liší se to ale v různých regionech v závislosti na terénu i na cyklistické infrastruktuře. V Pardubickém nebo Olomouckém kraji takto jezdí kolem sedmi procent lidí, v Královéhradeckém přes šest procent, naopak v Karlovarském kraji a také Praze jen 1,3 procenta.
Podíl lidí jezdících do zaměstnání nebo školy na kole v krajích
Co se týče cyklistické infrastruktury, je na tom podle žebříčku Cyklorank – který hodnotí hustotu, kvalitu a také bezpečnost cyklostezek – nejlépe Uničov. Kvalitní infrastruktura skutečně jde i ruku v ruce s používáním jízdního kola ke každodennímu pojíždění po městě. V Uničově je kolo první volbou k cestě do zaměstnání pro pětinu obyvatel. Tedy připadá jeden člověk, který do práce jezdí na kole, na dva řidiče.
„Jsou města, která velmi dobře vybudovala cyklistickou infrastrukturu, Uničov je příkladem. Lidé to využívají, protože je to komfortní, rychlé a na poslední míli je to lepší než jakákoli jiná doprava,“ poznamenal vedoucí samostatného oddělení ministerstva dopravy BESIP Tomáš Neřold.
V Karlovarském kraji je zmíněný poměr dojíždějících na kole a autem úplně jiný – jedna ku čtyřiceti. Z velkých měst dojíždí na kole nejvíce lidí v Hradci Králové a Pardubicích, je jich kolem patnácti procent. I ty navíc skončily v hodnocení cyklistické infrastruktury vysoko – hned za Uničovem. V trojici největších měst naopak není cyklistika moc rozšířená – v Brně a Ostravě je dojíždějících na kole kolem 2,5 procenta, v Praze přes jedno procento. Jejich příčky v žebříčku Cyklorank tomu odpovídají. Praha je na 25., Ostrava na 38. a Brno až na 81. příčce ze 127 hodnocených měst co do kvality infrastruktury.
