Místo tří adres je jediná budova. Univerzita Karlova otevřela nové sídlo Fakulty humanitních studií

V pražské Libni se otevřelo nové sídlo Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK). Moderní objekt, který vznikl přestavbou bývalé menzy 17. listopadu, začne studentům sloužit od nového semestru. Vejde se do něj asi osm set lidí. Projekt za zhruba 630 milionů korun připravovala fakulta od roku 2007. Dosud své vlastní sídlo neměla a její části byly na různých adresách v Praze. Budovu v úterý slavnostně otevřeli zástupci univerzity, ministerstva a stavitelů, kteří projekt navrhli. Fakulta tím zároveň oslavila 20 let od svého vzniku.

„Budova, kterou slavnostně otevíráme, je zvenku prosklená a uvnitř obrácená do centrální společné dvorany,“ popsala objekt děkanka fakulty Marie Pětová. Návrh pochází od brněnské firmy Kuba & Pilař architekti s. r. o., která v roce 2009 vyhrála na projekt soutěž. Sídlo fakulty je ve strohém funkcionalistickém stylu, prostornému vnitřnímu dvoru a schodišti dominují jednoduché betonové panely.

Původní objekt menzy byl podle Pětové velmi hmotný, uvnitř bylo těžké jádro, na jehož zbourání se pracovalo téměř rok. „Z původní budovy v podstatě zůstala pouze nosná konstrukce, ani ne její polovina,“ uvedla. Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy přišel projekt na 630 milionů korun, z nichž 230 milionů zaplatila škola či fakulta. Většina peněz šla ze státní dotace od ministerstva školství, dodala Pětová.

Záměr přesídlit fakultu do objektu bývalé menzy 17. listopadu se zrodil v roce 2007, kdy kolegium tehdejšího rektora rozhodlo o jeho přestavbě. Menza byla nefunkční od roku 2002, kdy ji poškodila povodeň. Práce na stavbě ale začaly až v roce 2017.

Současné adresy fakulta opustí

Fakulta humanitních studií, která je nejmladší ze sedmnácti fakult UK, dosud jako jediná část univerzity svou budovu neměla. „Sídlili jsme dosud na třech pražských adresách,“ upozornila Pětová.

Děkanát a bakalářské studie byly v Jinonicích, většina magisterských oborů nejprve na Hůrce v pronájmu v budově bývalé mateřské školy, později dočasně v budově fakulty tělesné výchovy a sportu. Jedna katedra byla rovněž v Máchově ulici na Vinohradech, řekla děkanka. Tyto adresy nyní fakulta opustí, dodala.

FHS UK vznikla v srpnu 2000. Nyní má přes 2500 studentů a nová budova bude sloužit pouze jí. „Počítáme s tím, že 800 lidí může objekt pojmout najednou,“ uvedla Pětová. Největší aula v budově je podle ní pro 300 lidí, dvě posluchárny mají po 80 místech a dále jsou v budově menší seminární místnosti a pracovny učitelů.

Dodělat se musí ještě venkovní úpravy. Podle dřívějších informací od mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka budou stát asi 77,5 milionu korun a měly by být hotovy do konce roku.

Univerzita otevřela v červnu také nový pavilon matematicko-fyzikální fakulty v pražské Troji. Budova zvaná IMPAKT má auditorium pro 250 lidí, posluchárny a knihovnu. Projekt škola zahájila v roce 2011, stál zhruba 325 milionů korun, škola dala 50 milionů, zbytek uhradila z příspěvků od ministerstva školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 3 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 4 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 14 hhodinami
Načítání...