Ministr Plaga: Poslanci z toho udělali bramboračku, učitelé budou brát 45 tisíc na konci přespříštího roku

14 minut
Události, komentáře: ministr školství Robert Plaga (ANO)
Zdroj: ČT24

Den učitelů si ve čtvrtek několik stovek z nich připomnělo v černém oblečení. Chtěli tak vyjádřit nesouhlas se stavem a hlavně financováním školství. Loni se průměrný plat pedagogů podle ministerstva dostal na 35 tisíc, letos by měl vzrůst na 39 tisíc. Ministr školství Robert Plaga (ANO) v Událostech, komentářích slíbil, že růst platů bude pokračovat a na konci roku 2021 dosáhnou průměrně 45 tisíc korun.

V úterý večer poslanci schválili usnesení o růstu platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy v roce 2020, ale ve středu ráno ho zase zrušili. „Z mého pohledu z toho poslanci udělali bramboračku,“ řekl Plaga. Usnesení ale podle ministra na cíli nic nemění a je jen doporučující.

„Pro mě je důležité to přijaté usnesení, které říká, že se bude přidávat systematicky od 1. ledna každého roku a že platí ten slib z vládního prohlášení – že na konci roku 2021 bude průměrný plat učitele 150 procent hodnoty roku 2017,“ uvedl.

Průměrný hrubý plat učitelů v regionálním školství
Zdroj: MŠMT

„Ve sněmovně – a připojila se k tomu i část poslanců koaličního partnera – byl výkřik: přidejme mimo tento plán na 130 procent průměru už v roce 2020. Na rovinu říkám, že to znamená 25 miliard korun meziročního nárůstu, které teď v rozpočtové strategii na celé volební období není,“ připustil Plaga.

Vláda podle něj ve zvyšování platů učitelů hodlá pokračovat v nastaveném plánu. „V roce 2018 jsme do rozpočtu dolili přes jednu miliardu, abychom to vyrovnali, a růst je 11 procent,“ vypočítal. V posledních letech průměrné platy pedagogů rychle rostou. Zatímco v roce 2016 pobírali 29 500 korun, letos už to má být 39 tisíc.

Na konci roku 2021 je cílem vlády, za kterým si jdeme, plat pedagogů 45 tisíc.
Robert Plaga
ministr školství

To ale až ve chvíli, kdy do všech škol doputují peníze na vyšší odměny a prémie, což se zatím nestalo. Ministerstvo školství tvrdí, že peníze přijdou školám během jara. Protože však jde o průměr, velká část učitelů na uvedené částky nedosáhne.

Růst průměrného hrubého měsíčního platu
Zdroj: MŠMT

„Vnímám, že školství je skutečnou prioritou nejenom pro tuto vládu, ale i pro tuto sněmovnu. A když odmyslím tu bramboračku, tak pozitivní na tom je skutečnost, že se všichni baví o školství. A nikdo nezpochybňuje, že učitelské povolání musí být atraktivnější, jestli chceme být v budoucnu úspěšní, to znamená, že je shoda na přidávání platů,“ podotkl ministr.

„Peníze jsou nutností, ale samozřejmě problémů školství je spoustu. Ale jestli chceme dostat nejkvalitnější lidi do škol, tak tím prvním krokem je dostatečné finanční ohodnocení, na tom už se dneska všichni shodnou,“ dodává Plaga s tím, že peníze jsou pro zlepšení kvality školství podmínkou nutnou, nikoli však jedinou.

Platy učitelů ve srovnání s průměrnou mzdou v Česku
Zdroj: ČT24/MŠMT/MPSV

Odbory protest nepodpořily

Podle spolků Učitelská platforma a Pedagogická komora, které podpořily čtvrteční protest, však je české školství stále podfinancované a práce učitelů nedostatečně ohodnocená. „Požadujeme skokové navýšení rozpočtu pro školství, skokové navýšení platů učitelů a hlavně aby s námi politici začali jednat. Pokud nás nevyslyší, tak bychom vyhlásili stávkovou pohotovost, případně stávku,“ varoval prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

„Bez radikálních investic do oblasti školství nelze očekávat zkvalitnění a zefektivnění vzdělávacího systému v ČR,“ uvedla předsedkyně Učitelské platformy a středoškolská učitelka Petra Mazancová.

Školské odbory protest nepodpořily. „Akce přišla velmi nečekaně. Aktivity kolegů, že dali najevo svou nespokojenost, si velmi vážím. Ale na druhou stranu říkám, že my jako odbory jsme v počáteční fázi vyjednávání o rozpočtu, máme za sebou jednání s ministerstvem školství, s ministerstvem financí a premiérem nás čekají. Teď se tvářit, že je všechno natřeno načerno, to tak nevnímám,“ uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík, který byl hostem pořadu Devadesátka ČT24.

53 minut
90’ ČT24 - Vize českého školství
Zdroj: ČT24

„Když jednáte, tak nemůžete zároveň protestovat. Protesty mohou přijít, pokud nedospějeme k nějakému řešení pro rok 2020, potažmo 2021. Možná nemají dostatek informací, že ty věci se řeší. Bohužel ta řešení nepřicházejí tak rychle, jak by asi očekávali. Ale co se týká platů, tak teď jsme začali jednat a začít do toho protestovat myslím není známka seriózního partnera,“ míní Dobšík.

Podle poslance a místopředsedy výboru pro vědu a vzdělání Karla Raise (ANO) se navíc na peníze klade až přehnaný důraz. „To není jen o tom, házet tam lopatou další peníze, desítky miliard korun, ale také je to o kvalitě,“ upozornil na v diskusích opomíjené hledisko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 2 hhodinami

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 12 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...