Ministerstvo zahraničí si ve čtvrtek předvolalo ruského velvyslance Alexandera Zmejevského kvůli zařazení české humanitární organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Náměstek ministra Martin Povejšil vyjádřil nad ruským krokem znepokojení, uvedlo ministerstvo na svých internetových stránkách. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD), který je na pracovní cestě v Etiopii, uvedl, že po jeho návratu bude diplomacie koordinovat další kroky na mezinárodní úrovni.
Rusko zařadilo Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací 7. listopadu. V praxi to pro organizaci znamená zákaz činnosti v zemi. Petříček bezprostředně po zveřejnění této informace označil důvody ruského kroku za absurdní a uvedl, že bude Zmejevského žádat o vysvětlení.
„Situace kolem Člověka v tísni si žádá rychlou reakci. Ruský velvyslanec byl na ministerstvo zahraničí předvolán již dnes. Nechtěl jsem, aby se čekalo na můj návrat ze zahraničí. Zastoupil mě proto náměstek Martin Povejšil. Až se vrátím, budeme koordinovat další kroky, a to i na mezinárodní úrovni,“ zdůvodnil Petříček na Twitteru, proč ministerstvo ruského velvyslance předvolalo už ve čtvrtek.
Podle vyjádření ministerstva Povejšil požádal Zmejevského o vysvětlení, proč byla organizace Člověk v tísni zařazena na seznam nežádoucích organizací, a vyjádřil nad ruským krokem znepokojení.
„Velvyslanec ujistil náměstka, že bude tlumočit stanovisko české strany v Moskvě,“ uvedla česká diplomacie. V tiskovém prohlášení také upozornila na to, že Člověk v tísni je významná a uznávaná česká obecně prospěšná společnost, která se věnuje humanitární, rozvojové, vzdělávací a lidskoprávní oblasti a působí ve více než 50 zemích.
Rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Organizace ze seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.
Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním,“ stojí ve výroční zprávě organizace za rok 2018.
Česko-ruské spory
Česko-ruské vztahy už letos negativně ovlivnilo několik událostí. V březnu si ministerstvo Zmejevského předvolalo kvůli problémům s byty, které patří Česku, ale na základě mezinárodních dohod je využívá ruská ambasáda. Podle médií tyto byty velvyslanectví v rozporu s dohodami pronajímalo třetím osobám.
V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. Iniciativu odsoudily obě komory českého parlamentu a Zmejevského si kvůli tomu předvolal prezident Miloš Zeman, který návrh označil za drzou provokaci.
V září musel Zemejevskij v Černínském paláci vysvětlovat výroky ruského ministra kultury Vladimira Medinského, jenž kvůli sporu o sochu sovětského maršála Ivana Koněva přirovnal starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům.
