Tři čeští europoslanci se stali místopředsedy výborů Evropského parlamentu. Česká televize proto pozvala postupně všechny tři do Události, komentářů, aby představili své priority ve funkci. Jako první přišel Luděk Niedermayer (TOP 09), který se stal prvním místopředsedou hospodářského a měnového výboru. Zdůraznil především obavy z celních válek a potřebu postupovat při jejich odrážení v rámci Unie jednotně.
Podle čerstvého místopředsedy se obsazování výborů děje na základě složitého vyjednávání stojícího na poměrném systému. „Je třeba, aby národní delegace v dané politické skupině měla dostatečnou váhu, aby se rozhodla, že má zájem o některý konkrétní post a zároveň, abyste byl přijatelný pro ostatní poslance,“ upozornil. Bez dohody s kolegy z KDU-ČSL, STAN a TOP 09 by prý prosazení jeho nominace nebylo možné.
Niedermayer byl do Evropského parlamentu zvolen na kandidátce STAN s regionálními partnery a TOP 09. Se dvěma kolegy ze stejné kandidátky a dvěma dalšími z KDU-ČSL se zařadili do frakce Evropské lidové strany.
Upozornil dále, že výbory nejsou zcela rovnocenné. Některé mají větší vliv a některé jsou aktivnější. Česko podle něj uspělo v obsazení těch, které si vybralo.
Vyžadování pravidel je v našem zájmu
V hospodářském a měnovém výboru je jediným zástupcem země, která neplatí eurem. Podle svýcho slov je rád, že tam není zastoupena jen eurozóna. „O to větší odpovědnost cítím,“ říká.
Bude mimo jiné dohlížet na rozpočtové plány italské vlády, která se kvůli rostoucímu schodku dostala do sporu s Evropskou komisí. To v něm budí velké obavy, protože snahu rozvolnit rozpočtová pravidla eurozóny považuje za nebezpečnou. „Je v našem zájmu, aby Evropská komise tvrdě vyžadovala pravidla, která jsou dohodnutá. A to i v případě, kdy se nám to tak trochu podle názoru některých nehodí,“ vysvětlil s tím, že totéž platí i pro Česko.
S větším optimismem sleduje vývoj Řecka. To už je podle něj na cestě z krize. Věří nové vládě, že se bude chovat zodpovědněji než ta dosavadní. Upozornil však, že Řecko potřebuje i trochu štěstí, především aby okolní ekonomiky fungovaly.
Obava z celních válek
Strach mu naopak nahání hrozba celních válek. „To může rozpoutat celosvětovou krizi. Naštěstí se zdá, že i Donald Trump si to tak trochu uvědomuje. Ale je to neustálý boj. A ukazuje se, že jediný protihráč v tomto je Evropská unie,“ tvrdí Niedermayer.
Připomněl, že když USA hrozily zavedením cel na dovoz z EU, tak ani francouzský prezident Emmanuel Macron ani německá kancléřka Angela Merkelová nedokázali s Trumpem nic vyjednat, až šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker dosáhl odložení zavedení cel.
Považuje proto za důležité vystupovat jednotně jako „supervelmoc Evropa“. Dobrým příkladem je podle něj zavedení digitální daně ve Francii. Tento krok byl podle Niedermayera provedený nešťastně a hrozí rozpoutáním spirály odvet. Kdyby ale byl zaveden v celé EU, tak by podle něj mohl mít daleko přijatelnější podobu.
