Rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (JAMU) Ivo Medek a šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karel Havlíček odmítli nabídku Andreje Babiše (ANO) na post ministrů. Medka chtěl coby ministra kultury, Havlíček měl být šéfem resortu průmyslu a obchodu. Už ve středu také odmítl nabídku stát se ministrem školství rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Vládní sestavu chce mít Babiš hotovou do 20. listopadu, kdy se poprvé sejdou noví poslanci.
Medek a Havlíček odmítli Babišovu nabídku stát se ministry jeho menšinové vlády
Povolební vyjednávání (od 31. 10.)
Medek uvedl, že důvody odmítnutí nabídky Andreje Babiše jsou osobní, rodinné i profesní. Medek má malé dítě, nechce se stěhovat do Prahy. „Nehodlám také zastavit svou uměleckou a pedagogickou činnost, opustit svoje studenty,“ uvedl Medek, kterému je 61 let a patří k předním českým skladatelům, publicistům i organizátorům hudebního života.
Havlíčkovi zase ve vstupu do vlády brání jeho další aktivity. „Nabídky si velmi vážím, je to velkorysé, nemohu ji ale přijmout. Nikoliv proto, že bych nechtěl pomoci, ale proto, že mi to nedovolují moje aktivity. Jako vlastník několika firem bych byl okamžitě ve střetu zájmu, navíc jsem extrémně vytížen jak v rámci podnikatelského, tak akademického prostředí,“ vysvětlil. Připomněl také, že byl před měsícem znovu zvolen předsedou AMSP, což vnímá jako závazek, který musí dokončit.
Do čela ministerstva školství chtěl Babiš vyslat Mikuláše Beka. Rektor Masarykovy univerzity v Brně ale jeho nabídku ve středu odmítl.
„My jsme měli schůzku s Andrejem Babišem, na které se mě ptal na můj názor na personální situaci ve vztahu k ministerstvu školství a položil mi otázku, zda bych byl ochoten o přijetí té role uvažovat. A já jsem mu vysvětlil, že mám své závazky na univerzitě, které nemůžu porušit,“ vysvětlil Bek.
Andrej Babiš už v poslanecké sněmovně informoval kolegy z hnutí ANO o tom, že má jasno o sedmi nebo osmi jménech příštích ministrů. Obsazení resortů už potvrdili tři současní ministři – Richard Brabec, Robert Pelikán a Dan Ťok. Další dva chtějí změnu. Martin Stropnický zvažuje ministerstvo zahraničí a Karla Šlechtová obranu. Mezi další tři jména, která Andrej Babiš připustil, patří Miroslav Toman, který by mohl vést zemědělství, Alena Schillerová pak finance a Jana Vildumetzová vnitro.
„Čeká se na sněmovnu, to bude 20. listopadu. Pokud to bude úspěšné, tak předpokládám, že vláda hned podá demisi. Já se budu snažit hned mít tu vládu připravenou, abychom neztráceli čas,“ uvedl Babiš.
Sněmovnu rozpustit nemusím, naznačil prezident
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek večer na TV Barrandov naznačil, že Poslaneckou sněmovnu nerozpustí, ani kdyby se po třetím pokusu nepodařilo sestavit vládu. Takovou možnost mu dává Ústava, kterou Zeman podle svých slov používá „tvůrčím“ způsobem.
Vládu bez důvěry Zeman preferuje před předčasnými volbami, které označil za ukázku neschopnosti politiků „hrát s kartami, které voliči rozdali“.
Ve čtvrtek také pokračovaly povolební jednání prezidenta Zemana se zástupci sněmovních stran. Odpoledne do Lán zamířili Piráti. Prezident zástupcům Pirátů zopakoval své doporučení, aby se tato strana účastnila na Babišově vládě. Piráti naopak Zemanovi představili svou strategii a vysvětlili důvody, proč skončí v opozici. Podle předsedy strany Ivana Bartoše to prezident akceptoval.
Ve sněmovně se zase setkali zástupci TOP 09 a SPD. Ze schůzky vyplynulo, že hnutí Tomia Okamury nepodpoří návrh Miroslava Kalouska (TOP 09) na zablokování ustavující schůze sněmovny. „My chceme, aby Poslanecká sněmovna začala co nejrychleji pracovat,“ řekl Okamura. Zopakoval, že SPD podpoří na předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO).
Podle šéfa SPD by Babiš měl dostat možnost požádat sněmovnu o důvěru, přestože poslanci hnutí mu ji dát nehodlají a nechystají se ani v době hlasování odejít ze sálu. „Očekáváme, že v případě, že menšinová vláda Andreje Babiše nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, tak prezident republiky bude bez zbytečného odkladu jednat a učiní druhý pokus,“ řekl Okamura.
„My pevně věříme a doufáme, že nedojde k žádným nestandardním domluvám mezi prezidentem republiky a Andrejem Babišem, že by tady vládla nepřiměřeně dlouhou dobu vláda bez důvěry. To by bylo na hraně ústavnosti,“ řekl. Vyjádřil přitom obavy z toho, že by vláda bez důvěry mohla ovlivňovat vedení policie nebo státního zastupitelství.
Při pondělním jednání se Zemanem proto bude chtít, pokud prezident nadnese téma menšinové vlády, apelovat na to, aby v případě dalších pokusů o vznik kabinetu prezident postupoval bez zbytečných odkladů. Zároveň v případě dalších pokusů o vznik vlády očekává od politiků větší ochotu k domluvě, předčasné volby by podle něj byly nejhorším možným řešením. Okamura také zopakoval, že SPD byla ochotna vstoupit s ANO do vlády, Babišovo hnutí na to ale nepřistoupilo.
Chovanec: Je potřeba, aby ČSSD byla méně těžkopádná
Zástupci TOP 09 se odpoledne setkali také s představiteli ČSSD, jednali mimo jiné o obsazení výborů. Podle Kalouska se obě strany shodly na tom, že by v mandátovém a imunitním výboru a ve volební komisi měly mít zastoupení všechny sněmovní frakce. TOP 09 a ČSSD také nechtějí zvyšovat počet výborů. Hnutí ANO navrhovalo zavedení samostatného výboru pro e-government.
Úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec pak v dopise spolustraníkům napsal, že sjezd, na němž si strana zvolí nové vedení, může být dříve než v již avizovaném dubnu. „Původní návrh zněl duben, a to proto, aby vnitrostranická diskuse a všechna s tím související zásadní rozhodnutí neprobíhala zbrkle a bez rozmyslu, aniž by kandidáti do vedení strany měli možnost objet všechny kraje a představit svoji vizi,“ napsal.
Upozornil ale také na stanovy. „Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba změnit stranické stanovy, aby byla ČSSD méně těžkopádná, aby dokázala rychle reagovat na všechny okolní podněty,“ uvedl Chovanec. Nové vedení sociální demokracie by podle něj mělo více a lépe komunikovat s jejími členy, a to například pomocí rychlých anket k celostátním, krajským i komunálním tématům.