Ústavní klička: Babišův kabinet by mohl vést zemi dlouho i bez získání důvěry

Vláda v čele s předsedou ANO Andrejem Babišem, pokud by byla jmenována, by čistě teoreticky mohla vládnout dlouhou dobu navzdory tomu, že by nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Zemi by vedla v demisi. Ani marné vyčerpání všech tří pokusů o sestavení kabinetu s důvěrou poslanců totiž nutně nemusí vést k rozpuštění dolní komory, a tím k předčasným volbám. 

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Zdroj: Stanislav Zbyněk Autor: ČTK

Prezident po třetím neúspěšném pokusu sněmovnu podle ústavy rozpustit může, ale nemusí. Kabinet v demisi by tedy mohl vydržet i celé volební období.

Prezident Miloš Zeman už takovou možnost naznačil. Postup by ale byl podle ústavního právníka Jana Kudrny proti základním ústavním principům. „Ústava předpokládá ve všech parlamentních režimech, že vládne vláda, která má důvěru, a všichni zúčastnění budou konat k tomu, aby ústavu naplnili,“ řekl Kudrna.

Babiš hodlá vládnout s menšinovou vládou sestavenou z ministrů za ANO a z nestranických odborníků. Jak to bude s její sněmovní důvěrou, zatím neví.

První a druhý pokus jmenovat premiéra, jenž vládu skládá, má hlava státu. Před Milošem Zemanem je po nynějších volbách první z nich. Už ohlásil, že Babiše pověří příští úterý jednáním o sestavení nové vlády, což je zvyklost, nikoli ústavní krok. Ústava hovoří jen o jmenování premiéra a jmenování ostatních členů kabinetu. Vláda pak musí do měsíce předstoupit před sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry.

Pokud by ji kabinet nezískal, podá demisi a postup se podle ústavy opakuje. Prezident žádnou lhůtu nemá, může jmenovat totožného premiéra i další členy kabinetu. Pokud ani druhý kabinet nezíská důvěru, rovněž podá demisi a vládne dál. Další postup závisí na předsedovi nové sněmovny, v jehož rukou je pokus třetí.

Do čela dolní komory by mohli poslanci zvolit na ustavující schůzi zatím favorizovaného Radka Vondráčka za ANO. Jeho protikandidátem bude předseda ODS Petr Fiala. I šéf dolní komory může navrhnout prezidentovi ke jmenování stejného premiéra, mohl by tedy opět nominovat Babiše.

Pokud by ani tento kabinet nenašel v dolní komoře dostatečnou podporu, musel by podat demisi. V tomto případě už ústava zmiňuje rozpuštění sněmovny prezidentem, což je krok k novým volbám. Uvádí ale, že hlava státu po třetím neúspěšném pokusu o vládu s důvěrou rozpustit dolní komoru „může“. Povinnost mu tedy neukládá. Sněmovnu prezident musí rozpustit pouze tehdy, když se o tom usnese ústavní většina poslanců, tedy nejméně 120 ze 200.

Předčasné volby? Podle Zemana pitomost

Prezident Miloš Zeman mluvil ve čtvrtek o předčasných volbách jako o absolutní pitomosti. „Mám právo (po třetím pokusu) rozpustit sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi,“ řekl v televizi Barrandov.

Kudrna však upozornil na to, že pokud by prezident dolní komoru nerozpustil, měl by jmenovat další vládu znovu on. Kolečko s prvními dvěma pokusy hlavy státu a třetím pokusem předsedy sněmovny by se tedy opakovalo.

Do celého procesu mohou zasáhnout i lednové prezidentské volby. Vzejde z nich hlava státu, jíž začne pětileté funkční období v březnu. Zeman místo na Hradě obhajuje. Může však uspět některý z dalších kandidátů s odlišným pohledem na postup ohledně vlády a sněmovny.

Důvěru v minulosti nezískala menšinová vláda Mirka Topolánka (ODS), která vládla čtyři měsíce mezi zářím 2006 a lednem 2007. Topolánek pak sestavil jiný kabinet, jenž ve sněmovně důvěru získal. Déle než půl roku působil v demisi mezi červencem 2013 a lednem 2014 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka. Tehdy se ale, měsíc po jmenování Rusnokovy vlády, sněmovna usnesla na svém rozpuštění a v říjnu se uskutečnily předčasné volby.