Maláčová vítá, že sněmovna podpořila růst důchodů. Chráníme seniory před chudobou, řekla

6 minut
Ministryně Maláčová vítá, že důchody porostou i v příštím roce
Zdroj: ČT24

Důchody nejspíš vzrostou příští rok v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení o zhruba 200 korun nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se nebude zvyšovat základ, ze kterého se penze vypočítávají, ale příspěvek na ně. Zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni. Ne všichni penzisté si tak polepší stejně, chudší důchodci opět zaznamenají nižší nárůst než penzisté s vyššími důchody. Přesná čísla zveřejní ministerstvo na konci léta.

„Mám velkou radost, že se nám podařilo provést náš návrh na valorizaci prvním čtením a zároveň zkrátit další lhůty tak, aby důchody mohly růst od ledna. Navyšujeme je, abychom ochránili seniory před chudobou,“ oznámila po jednání sněmovny Maláčová.

Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení tak přesáhne ze zákona 700 korun. Díky příspěvku pak vzroste průměrný důchod o 900 korun, a měl by tak dosáhnout příští rok asi 14 200 korun.

Konkrétní výše příspěvku zatím není známá, ministryně Maláčová ji odhadla na 180 až 200 korun měsíčně. Nutné statistické údaje k výpočtu budou podle ní známy na začátku září. Proti růstu penzí v pátek nenamítala nic ani opozice, vůči vládní předloze ale vznesla některé výhrady.

Zejména pravice opět volala po důchodové reformě. „Opozice je aktivní ve sněmovně, ale v Komisi pro spravedlivé důchody už tak aktivní není,“ reagovala na výtky Maláčová.

Navýšení zatíží státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.

Ministryně Maláčová už dříve uvedla, že pokud sněmovna novelu schválí, očekává její vrácení ze Senátu. V tom případě by se mohli poslanci kvůli důchodům znovu sejít na letní mimořádné schůzi.

Vláda chce zvyšovat penze i v dalším roce. „Tolik důchodci nikdy nedostávali. Skutečně chceme splnit to, co jsem řekl. Že chci, aby měli důchodci průměrný důchod patnáct tisíc korun v roce 2021,“ řekl v polovině dubna premiér Andrej Babiš (ANO).

Navýšení důchodů o 900 korun je minimum. I tak tvoří průměrný důchod k průměrné hrubé mzdě jen 39 procent, podle mě by to mělo být přes 40 procent. Ale to bychom potřebovali zvýšit důchody o 1300 korun. Je to otázka priorit každého kabinetu.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věci (ČSSD)

Na zvýšení je shoda, ale kde na něj vzít?

Předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO) považuje navýšení důchodů za správné. „Krok považuji za správný, ačkoliv jsem vnímala diskusi na plénu, v důchodové komisi a musím souhlasit i s opozičními kolegy, že prioritně by se měla řešit příjmová otázka. Nicméně pro další rok má ministryně (financí) Schillerová připraveny peníze a budeme se samozřejmě bavit i o dalším navyšování,“ uvedla.

„Je pravda, že se stále nemůžeme shodnout, jakým způsobem zajistit budoucí příjmy, těch variant je několik. A samozřejmě musíme apelovat především na mladé lidi, kteří začínají pracovat, aby úplně nespoléhali na stát,“ upozornila Maxová.

S navýšením souhlasí i lidovci. „Ale samozřejmě bychom chtěli, aby se zásluhovost důchodů ještě více zaměřovala u žen, které vychovaly děti a které i do budoucna budou přivádět děti do tohoto systému, což souvisí s jeho udržitelností. Je potřeba, abychom se naší prorodinnou politikou zaměřili na to, aby pro rodiny nebyl ekonomický problém mít děti,“ podotkla místopředsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková.

63 minut
90' ČT24: Zvyšování důchodů
Zdroj: ČT24

Také místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer z ODS říká, že důchody jsou nízké a je potřeba je navýšit, má ale několik výhrad. „Na návrhu jsme kritizovali tři věci. Zaprvé mě velmi mrzí, že návrh nebyl předložen do důchodové komise, protože tam je mnoho akademiků a odborníků a už se k tomu měli vyjádřit. Zadruhé nám vadí, že mírně nabourává princip zásluhovosti. A zatřetí jsme neslyšeli, jak se toto i budoucí zvyšování důchodů bude financovat.“

Kritizuje, že Babišova vláda nepracuje na důchodové reformě. „Z nekonání vlády je evidentní, že tato vláda odpískala současné třicátníky, čtyřicátníky, což jsou budoucí důchodci. Bohužel i v rozporu s programovým prohlášením vlády, kde jednou z absolutních priorit je důchodová reforma. Po pěti letech žádnou důchodovou reformu nemám a to kritizujeme,“ řekl Bauer. 

Letos dosahuje průměrný důchod 13 377 korun

Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů. Příspěvek by se měl připočítat podle novely právě k ní, neklesne tedy zásluhovost.

Důchody se zvyšují pravidelně vždy od ledna. Letos rostly v průměru rovněž o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila Babišova vláda spolu s loňskou změnou ve složení penze, která mírně oslabila zásluhovost.

Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 12 418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13 377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o 1000 korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...