Prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) za elektřinu a plyn loni v listopadu a prosinci bylo podle výsledků přezkumného řízení u rozkladové komise nezákonné. Prominutí totiž bylo údajně v rozporu s daňovým řádem i s právem EU. Lidé ani firmy ale nebudou muset nic vracet ani doplácet, informovalo v pátek v tiskové zprávě ministerstvo financí. Veřejné rozpočty prominutí stálo zhruba 5,4 miliardy korun. Přezkoumání rozhodnutí předchozí šéfky resortu Aleny Schillerové (ANO) nařídil na základě podnětu od právnické osoby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v květnu.
Loňské prominutí DPH u elektřiny a plynu bylo podle Stanjury nezákonné
O prominutí DPH z dodání elektřiny a plynu rozhodla Schillerová generálním pardonem loni 20. října s cílem reagovat na skokový růst cen energií, a pomoci tak plošně domácnostem s rostoucími výdaji na bydlení. V prosinci Schillerová vyzvala Stanjuru, aby nulovou sazbu u DPH pro plyn a energii prodloužil. Stanjura tak neučinil.
Podle rozhodnutí nebyla z pohledu daňového řádu naplněna podmínka mimořádné události předpokládaná daňovým řádem, kdy argument výkyvů cen energií uvedený v generálním pardonu nelze považovat za mimořádnou událost. „Za tuto událost jsou vnímány především živelní pohromy jako tornádo na jižní Moravě, covidová a jiné epidemie, válečné konflikty, rozsáhlé průmyslové havárie a podobně,“ uvedl úřad.
Dopady zdražení jako důvod nestačí
Skutečnost, že i významný růst cen energií má negativní dopady na poplatníky a plátce DPH, tak podle komise sama o sobě nestačí pro naplnění zákonných podmínek prominutí daně prostřednictvím generálního pardonu. „Jako druhý důvod pro zrušení generálního pardonu byl shledán rozpor s právem Evropské unie určujícím minimální sazby DPH. Snížená sazba u dodání plynu a elektřiny nemůže být obecně nižší než pět procent, konkrétně v případě České republiky nižší než deset procent, tedy druhá snížená sazba,“ dodalo ministerstvo.
Schillerová v květnu uvedla, že zvýšení cen energií považovala za mimořádnou událost. Dále uvedla, že o věci jednala v Evropské unii s eurokomisařem pro ekonomiku Paolem Gentilonim a bylo jí sděleno, že pro to mají pochopení.
Ohýbání daňového řádu
„Rád bych zdůraznil, že zrušení loňského opatření bývalé ministryně financí není žádným mým politicky motivovaným rozhodnutím, ale výsledkem transparentního přezkumného řízení u nezávislé rozkladové komise,“ sdělil Stanjura.
„Ta prošetřovala vnější podnět právnické osoby, přičemž ministr financí je za zákona povinen se každým takovým podnětem zabývat. Výsledek vnímám hlavně jako procesní narovnání toho, že není možné ohýbat nástroje daňového řádu směrem k vlastním politickým cílům. Především chci ale všechny uklidnit, že občanům ani firmám tímto rozhodnutím nevzniká povinnost komukoliv cokoliv zpětně doplácet,“ dodal.
Původní rozhodnutí o prominutí daně resort zrušil až od dne právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení. Fakticky tak nedochází ke změně daňových povinností na DPH za listopad a prosinec. „Daňovým subjektům tak nevznikne povinnost podat například dodatečná daňová přiznání za listopad, prosinec či čtvrté čtvrtletí roku 2021, stejně tak nevznikne ani dodatečný nárok na odpočet daně. Spotřebitelé tedy nebudou muset vracet již prominutou DPH. Také v oblasti účetnictví zrušení původního rozhodnutí nepřináší žádné dodatečné zásahy,“ uvedlo ministerstvo.
Odpuštění DPH podle údajů Českého statistického úřadu snížilo listopadovou inflaci o jeden procentní bod. Inflace byla v listopadu šest procent. Podle některých odborníků ale pomoc neměla být plošná, ale cílená.
U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.