Ústavní soud zrušil rozsudek nad bývalým ministrem kultury Jiřím Balvínem a dalšimi dvěma lidmi, kteří dříve dostali podmíněné tresty kvůli prodeji zámku Českého rozhlasu v Přerově nad Labem. Podle původního verdiktu provázela prodej korupce, po zásahu konstitučního tribunálu se ale kauza vrací na začátek a znovu ji projedná Obvodní soud pro Prahu 2.
Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy se obecné soudy neřídily procesními pravidly a přesvědčivě nezhodnotily důkazy. „Ústavní soud nenaznačuje, jak má řízení dopadnout, jestli mají být obžalovaní zproštěni, anebo odsouzeni,“ zdůraznil.
Dosud pravomocný rozsudek vynesl pražský městský soud v roce 2017, Jiří Balvín, někdejší náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu Michal Koliandr a podnikatel Jan Hnilica dostali za údajnou korupci desetiměsíční podmínky a každý navíc pokutu 240 tisíc korun.
Soudy zkoumaly případ nadvakrát, první rosudek padl již v dubnu 2016, kdy Obvodní soud pro Prahu 2 všechny tři muže zprostil obžaloby, podle soudkyně chyběly důkazy, že se stal trestný čin. Městský soud jí ale případ vrátil, při novém projednání již byla trojice uznána vinnou, a městský soud potom verdikt potvrdil.
Kauza se točí kolem pokusu o prodej přerovského zámku, který ovšem nakonec neschválila Rada Českého rozhlasu. Podle obžaloby se Jiří Balvín setkal s podnikatelem Hnilicou, který měl o koupi zámku zájem.
Žalobce tvrdil, že dal podle spisu bývalému ministrovi čtvrt milionu korun, které potom Balvín předal tehdejšímu náměstkovi ředitele ČRo Koliandrovi. Ten si polovinu nechal a zbytek donesl tehdejšímu řediteli rozhlasu Petru Duhanovi jako „zálohu na chystaný prodej zámku“, tvrdí obžaloba.
Duhan si obálku nejprve vzal a uložil ve své kanceláři. Že jde o úplatek, mu prý došlo až později, a obrátil se na policii. Koliandr dříve uvedl, že peníze v obálce byly mimořádné vysoké manažerské odměny, které bývalý ředitel vyplácel podřízeným. Bylo mu prý řečeno, že se polovina odměn musí Duhanovi vracet. To ale u soudu popřeli další pracovníci rozhlasu.
Zámek na Nymbursku vznikl na místě gotické vodní tvrze a sloužil jako správní sídlo břevnovského kláštera. V 60. letech 16. století byl přestavěn do renesanční podoby. Zájem o nemovitost projevil v minulosti Středočeský kraj.
