Změna času, která čeká Česko i celou Evropskou unii v noci na neděli, není populární. Sociologové se o tom znovu ujistili v průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK a jeho výsledky představila na workshopu ministerstva dopravy ke každoročnímu střídání času. Většina lidí je pro zrušení střídání i při zvážení všech souvisejících rizik a – navzdory zkušenostem například z Ruska – by větší část dotázaných uvítala, kdyby celoročně platil letní čas.
Který čas si nechat, až skončí střídání? Více lidí chce celý rok letní, odborníci před tím varují
V Československu se začal letní čas pravidelně zavádět na konci 70. let, lidé se jím ale řídili v některých letech už dříve. Pravidlem bylo jeho využívání i za obou světových válek.
V poslední době však sílí opozice – ne vůči letnímu času jako takovému, nýbrž proti každoročnímu střídání. A politici na to slyší, na evropské úrovni se připravuje zrušení posunů, v současnosti platí termín 2021.
Zrušení střídání standardního a letního času s sebou však nese některá rizika, mimo jiné ta, která vyplývají z ujištění příslušného výboru Evropského parlamentu, že „zůstane však zachováno právo členských států rozhodnout o svém standardním čase“. To znamená, že různé země EU mohou za svůj celoroční čas stanovit buď ten přirozený, nebo letní, ale potom hrozí, že se budou přeřizovat hodinky třeba i při cestě z Česka na Slovensko.
Aby se čas neměnil, chce 70 procent dotázaných
Ani tato rizika však většinu lidí neodrazují a i po jejich zvážení je podle průzkumu STEM/MARK rovných 70 procent rozhodně nebo spíše pro zrušení střídání času. O ukončení každoročního přeřizování hodinek stojí lidé tím více, čím jsou starší, největší podporu (86procentní) má ve věkové skupině 45 až 60 let.
Méně jednoznačná je odpověď na to, který čas by měl celoročně platit. Letním časem by se chtěla sice řídit výrazně větší část dotázaných než přirozeným středoevropským časem, ale nikoli většina respondentů. Pro celoroční využívání letního času je 44 procent z nich, pro „zimní“ 24 procent a 31 procent dotázaných uvedlo, že nevědí nebo jim to je jedno. Zachování středoevropského času má větší podporu u starších lidí, kde je poměr přirozeného a letního času téměř vyrovnaný na úkor nerozhodnutých.
„Skupina, která si nebyla jistá, byli častěji lidé, kteří byli proti střídání, ale také lidé, kteří říkali nejrozumnější argumenty. To znamená, musela by se na tom shodnout Evropa, naše sousední země,“ dodal sociolog agentury STEM/MARK Jan Burianec.
Lidé, kteří byli pro celoroční zavedení letního času, argumentovali zejména možnostmi, které nabízejí o hodinu delší „světlé“ večery a zimní odpoledne. Zastánci celoročního zachování středoevropského času upozorňovali, že odpovídá biorytmu i tím, že by se v takovém případě déle vstávalo za světla.
Do tmy bude vstávat skoro každý, varují experti před letním časem v zimě
Ranní vstávání by bylo při nezavádění letního času příjemnější pro lidi, kteří vstávají kolem páté nebo šesté hodiny zejména v jarních měsících a na konci léta. Ten, kdo vstává před šestou, se v současnosti budí za světla jen v květnu, červnu, červenci a části srpna.
Při zavedení celoročního „zimního“ času by se toto období prodloužilo zhruba na půl roku od dubna do září, naopak při celoročním využití letního času by do tmy vstávali od listopadu do února i ti, kdo se vzbouzejí až v osm. „V prosinci i v lednu by až 90 procent lidí vstávalo před východem slunce,“ upozornil sociolog.
Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by v důsledku mohlo být ponechání letního času po celý rok „mnohem větší problém než ponechání střídání času“. „Mít téměř půl roku tmu ráno je problém,“ uvedla.
Taková ostatně byla i ruská zkušenost. Pravidelné střídání zrušil tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv již v roce 2011 a v Rusku začal platit celoročně letní čas. Ukázalo se však, že ranní vstávání do tmy je tak velký problém, že o tři roky později proběhla další změna a od té doby se lidé v Rusku celoročně řídí standardním časem svých pásem.
Střídání by podle fyzioložky nakonec mohlo zůstat v minimalistické variantě, kdy by se letní čas zaváděl skutečně jen na letní měsíce, takže by se vstávalo za světla a zároveň zůstaly dlouhé letní večery zachovány.
Vedle českého průzkumu existují ovšem i jiná čísla – celoevropská, která se týkají jak občanů, tak názorů celých států, respektive jejich vlád. A z nich vyplývá, že podpora celoročního využívání letního času stoupá směrem na západ a na jih.
Že západnější země preferují zachování letního času, je však podle expertů s podivem, neboť v nich by byl problém s tmavými rány znásobený. Zatímco totiž Česko leží na patnáctém poledníku, od kterého se středoevropský čas odvozuje – takže ve 12 hodin SEČ je slunce skutečně v nadhlavníku – Španělsko nebo Francie jsou mnohem blíže Greenwichi.
„Pro Španělsko, Francii a Benelux je standardní čas nastaven vlastně nesprávně. Měli by mít stejný standardní čas jako Velká Británie. Vnímají to ještě více negativně, protože změna letního času pro ně de facto znamená posun o dvě hodiny,“ upozornila Alena Sumová.
Úspory díky posunům? Sotva
Současné pravidlo, kdy je časové „léto“ sedmiměsíční – od konce března do konce října – platí v Česku od roku 1996, dříve se letní čas zaváděl pouze na šest měsíců, v Evropské unii ale již od roku 1980. Dříve argumentovali zastánci střídání času především údajnými úsporami díky kratším letním nocím a zároveň kratším tmavým ránům.
Dnes však podle ekonomů takové tvrzení již neobstojí. Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy studie ukázaly, že střídání času vytváří v Česku celoročně úsporu elektřiny ve výši 0,14 procenta, tedy asi 50 milionů korun. Současně ale střídání času také přináší různé dodatečné náklady, čímž se tento přínos ještě zmenšuje.
Nejbližší změna času čeká Evropskou unii včetně Česka již o nadcházejícím víkendu. V neděli ve 3:00 SELČ skončí letní čas, bude tedy 2:00 SEČ. Zůstane to tak do 29. března 2020.