Koronavirus připomněl, jakou mají média sílu, ale také zodpovědnost, říká novinář Břešťan

Přepjatě, přepáleně, neadekvátně. Tak podle šéfredaktora serveru HlídacíPes.cz někteří novináři informují o koronaviru. „Až se budou zase jednou novináři, my novináři, divit, proč důvěra v média není taková, jakou bychom si přáli, tak si můžeme vzpomenout na to, jak jsme my nebo část médií toto téma uchopili,“ říká. Všechna média „do jednoho pytle“ házet nechce, některá ale podle něj k panice skutečně přispěla. Tomu, jak čeští novináři zvládají neustálé informování o nákaze, se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Jak se česká média vypořádala s informováním o koronaviru?

Je dost náročné mluvit o médiích jako celku. Je nutné rozlišovat veřejnoprávní a seriózní média od bulvárních. Jak je vidět na dopadech, například vykoupených obchodech, dá se možná vyvodit, jaká média lidé sledují. Ukazují to ostatně i nějaké statistiky. Máme i několik ukázek, kdy média selhala nebo hrála na klikavost, na čtenost. Nadřadila vlastní zájem na čtenosti nad informační hodnotou, důležitostí a uměřeností.

Primářka mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vyloženě říká, že epidemie bude trvat tak dlouho, jak ji média budou živit. Souhlasíte?

Zase bych nerad pranýřoval média jako celek, protože když se podíváme i do zahraničí, téma vévodí britským, německým, vlastně všem serverům v zemích, kde se koronavirus vyskytl. Takže není žádný div, že média informují o koronaviru. Zásadní je ale přesně zvolit uměřenou, odpovídající formu – nepomáhat šířit paniku. Takže paní primářka má samozřejmě pravdu v tom, že panika bude, dokud tu paniku bude někdo podporovat. To neznamená přestat se koronaviru věnovat, ale spíš dbát na roli médií – ne tu zábavnou, ale roli informovat, vzdělávat, varovat.

Co by tedy ideálně mělo být obsahem takového zpravodajství?

Myslím, že v tomto případě i servery, které za normálních okolností jsou přiznaně bulvární a jedou na clickbaity, by si měly v ideálním světě uvědomit svoji zodpovědnost a spíše informovat a varovat ve smyslu dobrých rad: co dělat, dbát na hygienu, vyhýbat se kontaktu s nemocnými. Zkrátka nabídnout fakta, data a informace než nějakou senzaci, protože opravdu je mezi lidmi rozdmýchávána panika. Až se budou zase jednou novináři, my novináři, divit, proč důvěra v média není taková, jakou bychom si přáli, tak si můžeme vzpomenout na to, jak jsme my nebo část médií toto téma uchopili – naprosto přepjatě, přepáleně a neadekvátně.

Psát „dělejte si zásoby“ není namístě

Je to i v četnosti zpráv, textů, článků a vysílání o koronaviru, nebo jen v obsahu?

Když je o čem mluvit, když je o čem vysílat, nechť těch článků je nějaké množství, těžko říct nějakou kvótu nebo limit. Pokud je o čem mluvit, tak o tom mluvme. Ale vymýšlet texty typu „dělejte si zásoby, křečkujte, protože nevíte, co se stane, bude hlad, zemřete, protože budete v karanténě“, když to záměrně přepálím, tak to určitě namístě není.

Tím nejspíš narážíte na text z iDNES.cz, překročil tím tu hranici? Překročili ji i další?

Nechci tvrdit, že jsem sledoval celou mediální scénu, od televizí přes všechny servery, takže nerad bych teď ukazoval prstem na nějaké konkrétní novináře, konkrétní servery. Když už bych měl, tak tento text z iDNES.cz, který patří k těm čtenějším webům v České republice, svým dílem k panice přispěl. Ostatně expert, který v článku hovoří, se zpětně poměrně důrazně ohradil, že netušil, v jaké souvislosti budou jeho slova, která řekl někdy před čtyřmi lety v souvislosti s povodní, znovu použita.

Měli by si teď novináři a jejich editoři dávat větší pozor? Měli by být opatrnější?

Měli by být hlavně féroví ke čtenářům. Ale dobře, že jste zmínila editora, protože v novinářské hierarchii hraje významnou roli. To, co napíše autor, může velmi snadno zastavit a nebo tomu naopak dát důraz, vytáhnout nahoru, udržet to na homepage neúměrně dlouho. Role editora v médiích je významná, možná mnohdy podceňovaná, běžný divák vlastně netuší, že taková funkce existuje, přitom je to někdo, kdo může danému textu dát jinou kvalitu, nějaký jiný důraz nebo úplně stáhnout, když uzná, že je to hloupost, nebo že by právě šířil paniku.

Jak moc by si tedy novináři měli dávat pozor, odkud čerpají informace právě ohledně tohoto tématu?

Na práci novináře by se vlastně nemělo nic měnit jenom proto, že tady létá nějaký virus, který v Česku zaplaťpánbůh zatím nikoho nezabil, na rozdíl od běžné chřipky. Novinářský přístup má být úplně běžný jako k jakémukoli jinému tématu – ctít fakta, hledat pravdu, jakkoli to může znít pateticky, a psát tak, aby se člověk za to nemusel stydět.

Klíčová je zodpovědnost

Dá se srovnat nynější situace s něčím, co už tady někdy v historii bylo?

Nepochybně bychom našli v minulosti případy typu SARS nebo virus zika, o kterém se mluvilo, ale pořád to byl pocit, že se nás netýká, že je někde v cizině. Že bych si vybavoval paniku, které pomohla nebo kterou podpořila média, tak to si upřímně řečeno nevybavuju.

Je to podle vás tedy v Česku poprvé?

Takhle bych to asi neformuloval. Média zkrátka mají pořád svou moc a nepochybně mají schopnost lidi aktivizovat, ať už třeba k volbám, nebo něčemu jinému. Asi by se dala najít nějaká paralela, ale jak už to s paralelami bývá, kulhají. Takže svým způsobem ano – koronavirus je nějakou metou pro českou i celosvětovou novinařinu, protože si znovu mohou uvědomit, jakou mají sílu, ale také zodpovědnost, což je podle mě klíčové slovo.

Jaká média podle vás tuto situaci dobře zvládají?

Mám pár oblíbených serverů, na které se dívám. Můžu například jmenovat britské The Times, které téma pojímají velmi faktograficky, i když těch textů mají hodně. Najde se spousta kvalitních a dobrých případů stejně jako těch špatných a určitě nejen v České republice.

Jaký je dosah článků vzbuzujících hysterii? Kdo je vůči nim náchylný?

Dosah článků se samozřejmě násobí vlivem sociálních sítí. Lidé to sdílí, přeposílají. Plus další významný kanál v České republice, na který nedohlédneme, jsou řetězové e-maily, kde si zejména lidé seniorského věku tyto informace přeposílají. Takže to, že si nějaký článek přečteme, je jedna věc, druhá věc je, jak se s ním potom pracuje někde v zákulisí, co s ním dělají různé řetězové e-maily a jak se jím lidé ve vzájemné panice podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
07:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turek chce i nadále jezdit na unijní rady, chystá se i hlasovat

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) plánuje dál jezdit místo šéfa resortu Igora Červeného (Motoristé) na jednání Rady ministrů životního prostředí. Argumentuje stanoviskem jednoho z odborů úřadu, které podle něj umožňuje i hlasovat. Podle opozice tím evidentně překračuje své pravomoci. Mezitím se probírají náklady zmocněnce na jeho poslední cestu do Bruselu. Deník N navíc přišel s informací, že resort životního prostředí na vedoucí pozici dosadil syna vysoce postaveného úředníka.
před 2 hhodinami

Klempíř: Sloučení České televize a rozhlasu se nechystá, poplatky se zruší

Ministerstvo kultury v připravovaném zákoně počítá s tím, že se zruší měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy. Dosavadní způsob financování nahradí platby ze státního rozpočtu včetně mechanismu, který zajistí valorizaci a dostatečnou předvídatelnost. O sloučení ČT a ČRo se neuvažuje, sdělil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) po pátečním setkání s řediteli obou veřejnoprávních médií Hynkem Chudárkem a René Zavoralem, kteří chtějí zachovat současný systém poplatků.
před 5 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela Helena Vovsová, která pomáhala Židům pracujícím pro Heydricha

Zemřela Helena Vovsová, která za druhé světové války pomáhala zajatým Židům pracujícím pro rodinu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na facebooku o tom informovala organizace Paměť národa. Podle webu organizace žena zemřela v pondělí 6. dubna, dožila se sta let.
před 8 hhodinami

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
před 9 hhodinami
Načítání...